Ten třetí vzadu

Skvělý článek z britského Guardianu nazvaný It's like the Middle Ages… there's no purpose other than living another day představuje favelu Parque Royal na Ilha do Governador, nedaleko rijského letiště, ovládanou tzv. pravým třetím velením (Terceiro Comando Puro).

Jen bych poupravil jednu informaci: Terceiro Comando Puro (ani Terceiro Comando) nejsou splinter cell od Comando Vermelho, ale organizace která vznikla pravděpodobně nedlouho po CV ve vězení na Ilha Grande, jako opoziční skupina z konkurenčních kriminálních struktur - přeživším vězeňských falang, které přežili nástup CV. Klasickou splinter organizací jsou naopak Amigos dos Amigos (ADA).

Kredit @FLU

Ideologie marginalizace v brazilském hip hopu

Včera jsem konečně našel na netu tuhle knížku na kterou jsem si už dělal zálusk nějáký čas... zatím jenom prolistováno, vypadá ale extra zajímavě a výživně. Kromě brazilské hiphopové scény mapuje především ideologické pozadí a zázemí tohodle hnutí.

Vůbec hiphop v Brazilii má docela zajímavé postavení - i když vychází hlavně z gangsta rapu a oldschoolu, tak je obecně velice dobře přijímán - narozdíl od Baile Funku, kterému je (a řekněme si to otevřeně - poprávu) vytýkána jednak obsahová plytkost jednak napojení na obchod s drogami a kriminální scénu. V porovnání s ním je brazilský hiphop věc občas až intelektuální - s pevnými kořeny, co vyjadřuje a jak to říká. Baštou hiphopu v Brazílii je Sao Paulo - v Riu je druhá nejsilnější scéna, i když s tou SP se moc měřit nemůže navíc právě v komunitách ho vytlačuje spíš narkodiskotéka v podobě b-funku.

Derek Pardue - Ideologies of Marginality in Brazilian Hip Hop
In the land of samba there is another vibrant culture capturing the attention of urban youth. This compelling account argues that hip hop, while certainly a product of globalized flows of information and technology, is by no means homogenous. Using more than five years of anthropological fieldwork in São Paulo, Brazil's largest city, Pardue represents "culture" as generative and thus meaningful as a set of practices. When interpreted in this manner, local hip hoppers become closer to what they claim to be--subjects rather than objects of history and everyday life. In his ethnography, the first in English to look at Brazilian hip hop, Pardue highlights the analytical categories of race, class, gender, and territory.

Derek Pardue is Assistant Professor of Anthropology and International and Area Studies at Washington University in St. Louis. He is the editor of the volume Ruminations on Violence and the author of articles related to Brazilian hip hop and education, race, and graphic design. In addition, Pardue has published texts on Brazilian soccer and casual restaurant design in the U.S.

Download PDF