Adam Curtis chystá pro BBC nový dokument pojmenovaný All Watched Over by Machines of Loving Grace podle básně od Richarda Brautigana. Tady je oficiální teaser.
pátek 29. dubna 2011
Rogério a Rocinha CrossFit
Mám hroznou radost, že se kamarádovi Rogériovi s jeho projektem Rocinha CrossFit daří. Tady je článek, který vyšel o projektu v Rio Times! Nesmím opomenout Chrise, který CrossFit do Rocinhy přitáhl. Pamatuju si i na první posilovací nástroj, kterým byla činka z lešenářské trubky a dvou starých disků od auta.
čtvrtek 28. dubna 2011
úterý 26. dubna 2011
Milan Hauser a jeho Jídlo jako ztracený výbuch života
...Ale je tu ještě jiný pohled, který se neodvíjí od lacanovského Nadjá. Jídlo, které je dnes dostupné širokým vrstvám v hypermarketech, je průmyslovým výrobkem založeným na spektakularitě, na jeho vnějším vzhledu, ne na jeho matérii. Je svým způsobem imateriální. Je to, jako bychom konzumovali ne jídlo samotné, nýbrž jeho obraz. Pod tímto obrazem je výrobek, který je často jeho pravým opakem, svou vlastní karikaturou. A tak např. kuře, dnešní jídlo chudých (82 % obyvatelstva má kuře aspoň jednou týdně), vykrmované v neustálém stresu, je nakonec bolestnou karikaturou kuřete. Podle statistik si u nás 81 % populace uvědomuje, že péče o hospodářská zvířata je neuspokojivá. Tak tu je dvojí překážka šťastného holdování kuřecím pečínkám po vzoru starých mistrů. Je to jednak nechutnost jejich masa, z něhož cítíme nechutnost podmínek, v nichž žijí. Pak je tu druhá rovina. Maso jíme s vědomím těchto podmínek, s tím, že víme o permanentní trýzni zvířat. Je to jednak chuť, jednak vědomí, co nám brání ve slasti z jídla. A nám nezbývá, než se kvůli jídlu stát cyniky a nebrat utrpení hospodářských zvířat vážně, anebo se rozhodnout pro vegetariánství.
To se netýká jenom jídla a zvířat. Téměř všechny předměty určené ke spotřebě jsou dnes spojené s touto dvojí překážkou slasti. Vychutnávání si věcí je de facto možné jenom tak, že na výrobcích zůstane závoj nevědění, že nechceme vědět, za jakých podmínek výrobek vznikl (např. v továrnách v Indonésii nebo Indii, kde se bezohledně vykořisťuje dětská práce). Jedno z možných vymezení současného maloměšťáctví zní, že je to alergie na strhávání závojů nevědění.
Tento závoj najdeme dokonce i u květin. Jak ukazuje holandský dokument Tona van Zantvoorta A Blooming Business a jak to popisuje Jiří Silný, růže a další květiny prodávané v Evropě se v drtivé míře pěstují na afrických plantážích, na jejichž zavlažování se používá téměř všechna dostupná voda, takže vedle lánů rozkvetlých růží jsou rozpraskané plochy vysychajících jezer a není dostatek pitné vody pro místní obyvatele. Růže přinášejí sucho a vodu otrávenou pesticidy. Růže a jiné květiny, jeden z konstantních symbolů krásy v evropském básnictví od Hésioda po Roberta Desnose, Jacquesa Préverta nebo Jana Skácela, se jakožto symbol rozdvojily. Nadále si udržují svůj tradiční význam, a zároveň je to zboží, jehož produkce má v dnešním globálním kapitalismu destruktivní účinky na přírodu a životní podmínky lidí. Růže je krásná jenom tehdy, když je zahalená v závoji nevědění.
Je vidět, že nejen jídlo, ale většina druhů zboží, včetně květin, má v sobě překážky slasti, slastného přilnutí k samotnému faktu existence věcí. I Verhaerenovi staří mistři by patrně ztratili svůj nespoutaný apetit, kdyby je začalo svazovat tušení, že pramen jejich slasti je přiotráven. Žila by v nich jiná pravda než ve Verhaerenově básni. Ta by bránila tomu, aby u nich nastal „výbuch života“. Hořkou otázkou je, zda by tím neztratili hlavní předpoklad své tvorby, ono nenasytné přitakání životu, a tím nevyschl podzemní proud napájející jejich díla...
Více naleznete zde
Bonus, Brno a česká hiphopová scéna
Bonus patří k tomu lepšímu, co česká hiphopová scéna nabízí. Ostatně on jakýkoliv text, který si nejede to obvyklé kolovrátkové klišé, které dělá z cz hiphopu diskotéku pro teenagery, si zaslouží hlasitý aplaus :)
pondělí 18. dubna 2011
Lékaři bez hranic v Aeru
O Lékařích bez hranic jsme se tu už bavili - v souvislosti s pohromou na Haiti. Zmiňoval jsem tu i film Living in Emergency: Stories of Doctors Without Borders (2008) - film poběží v kinu Aero v pátek 29. dubna ve 20:00. Podle webu kina po projekci filmu proběhne diskuse se spolupracovníky Lékařů bez hranic, kteří se podělí o své zkušenosti s prací v extrémních podmínkách, což může být bezesporu zajímavé!
Anotace:
Vůbec poprvé ve své historii nechali Lékaři bez hranic filmovému štábu zcela volný přístup do svých projektů v terénu. Film „Living in Emergency: Příběhy Lékařů bez hranic“ sleduje příběhy čtyř lékařů ve válkou zmítaném Kongu a poválečné Libérii a způsob, jakým se vypořádávají s každodenními nástrahami práce v extrémních podmínkách. Dokument sleduje proměňující se zkušenost lékařů na misi od začátečníků až po ostřílené veterány – sleduje cestu, která formuje a přetváří jejich ideály, motivy i pohled na samotnou medicínu a svět humanitární pomoci.
IMDB - Oficiální Web - Rozhovor s režisérem
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)