Od nikud nikam

Dmitri Hvorostovsky je Bůh!

2011-06-07T06:38:00.000-07:00

One of the most popular opera singers to emerge from the former Soviet Union, baritone Dmitri Hvorostovsky is equally recognizable for his striking mane of prematurely silver hair and for the dark lyricism of his voice. In this two-disc sampler of his recordings -- mostly dating from the 1990s -- Hvorostovsky is heard to great effect in a wide variety of material, split almost equally between Russian and Italian music. Despite his heritage, the latter is just as indispensable to his artistry as the former. Verdi's baritone roles suit Hvorostovsky's instrument to perfection, whether it's the paternal Germont's "Di Provenza il mar" from La Traviata or Rodrigo's dying words from Don Carlos. But the earlier bel canto arias of Bellini and Donizetti are just as mellifluous here, making palpable the influence of the Italian composers upon Russian opera...

Album Portrait ke stažení TADY

Desatero Christophera Hitchense

2011-06-01T06:37:00.000-07:00

Američtí pionýři barevné fotografie

2011-05-31T06:30:00.000-07:00

...Although the technology to produce color prints was widely available as early as the 1940s, for many years black and white remained the only accepted medium for fine art photography. Serious photographers held color in low esteem, seeing it as the language of the family snapshot, the tourist postcard or the consumer advertisement. Intrigued and inspired to develop a new vocabulary, Shore, Meyerowitz, and Eggleston began to actively explore the medium of color photography in the late 1960s and early 1970s.

Their approach to subject matter was shaped in part by their love of Robert Frank, Walker Evans, and Henri Cartier‐Bresson – artists who wanted to capture the ordinary life of their immediate surroundings. But their sensitivity to color, and desire to shake free from the strong hold of nostalgia that working in black and white entailed, pointed them in new directions, and each photographer used color to explore not the exotic, but the familiar and record its presence in prosaic situations ‐ the American vernacular of gas stations, motels, suburban backyards, diners and small towns. Through their eyes, and the use of color, the banality of the subjects is transcended into compositions of stature and significance...

Více fotek je TADY

Lurdez da Luz - Andei

2011-05-25T06:04:00.000-07:00

Hudební tip: Zajímavá zpěvačka/rapperka Lurdez da Luz z brazilského São Paulo - tenhle song mě baví:

A tady je album ke stažení.

Brazilské hnutí proti milicím

2011-05-24T06:01:00.000-07:00

Zajímavá iniciativa z letošního roku - občanské hnutí Movimento contra as Milícias no Brasil, zaměřené proti pandemii milicí v Riu, ale i jinde. Za iniciativou stojí mimo jiné novinář a spisovatel Zuenir Ventura, autor skvělé knihy o "tráfico" Cidade Partida. Hnutí má i skvělý blog v portugalštině plný různých článků o milicích. Najdete ho tady

Jinak když tu zmiňuju Zuenira Venturu a Cidade partida, tak Zuenir má na svých stránkách k dispozici poměrně zajímavé ukázky nahrávek svých rozhovorů s legendárním Fláviem Negão, ze kterých se velká část této knížky skládá. Flávio N. je jednou z legendárních postav rijské narkoscény 90. let, prominentní člen Comando Vermelho, který byl zároveň hluboce věřícím Jehovistou, a který šéfoval známé favele Vigário Geral.

Tim Maia a Acenda o Farol (1978)

2011-05-23T05:57:00.000-07:00

Písnička pro dnešní den! Tim Maia byl Bůh!

KNIHEX v Praze

2011-05-20T05:54:00.000-07:00

Tohle vypadá nejen zajímavě, ale i krajně sympaticky...

Knižní jarmark Knihex představí menší nezávislá nakladatelství a jejich produkci pod širým nebem na pražské náplavce. Samotný prodejní trh budou doprovázet dílny (animační, knihvazačská, sítotisk), autorská čtení a prezentace nových titulů, také komiksový a origami workshop a výstava Chyba v kobce č. 6. Během dne se uskuteční i hudební vystoupení. Program bude pokračovat i večer po skončení samotného jarmarku, a to křtem komiksu Chyba a koncerty. Na Knihexu se budete moct občerstvit kávou z produkce mamacoffee, ciderem od Mad Apple a zasytit palačinkami (levandulova.cz).

Nakladatelství: Agite / Fra, Baobab, Dauphin, Dybbuk, Koprbooks, Labyrint, Lipnik, Meander, Revolver Revue, Sýpka....
Časopisy: A2, Full Moon a Komfort Mag
Papírnictví: Papelote

Těšíme se na viděnou 11. června na náplavce pod Palackého mostem!

Knihex na Facebooku

Bláznivý černoch

2011-05-16T05:07:00.000-07:00

Docela příjemná a inteligentní hudba z brazilského São Paula:
Crioulo Doido - něco z hiphopu, něco ze soulu, popu, jazzu...

Album Nó na Orelha ke stažení tady

1. Bogotá
2. Subirusdoistiozin
3. Não existe amor em SP
4. Mariô
5. Freguês da meia noite
6. Grajauex
7. Samba Sambei
8. Sucrilhos
9. Lion man
10. Linha de frente

I narcos milují své uniformy!

2011-05-16T04:16:00.000-07:00

Když jsem bydlel ve favele, tak mi jako jedna z nejvtipnějších věcí kolem zločinu přišlo to, jak se místní gangsteři převlékali za policisty nebo za vojáky. Na neprůstřelné vesty si pořizovali různé nášivky a vlastní nápisy, nechávali si vyrábět trička, na kterých byly texty jako "Speciální bezpečnostní jednotka A.D.A." a jména různých dalších neexistujících útvarů. Nejlepší byly nápisy na popruzích u pušek a nálepky na nich, populářní byly i nálepky na granátech. Jak se zdá, tak se tahle prazvláštní diagnóza netýká jenorganizovaného zločinu v Brazílii, tady je video s insigniemi a uniformami mexických narkokartelů...

Mizející favely a město duchů...

2011-05-11T05:25:00.000-07:00

Zajímavý článek Brazil's disappearing favelas, který pojednává o tom, jak se mění současná tvář Ria a o chudácích uvězněných mezi sutinami budoucích stadionů.

Narkokoridy 2

2011-05-08T05:31:00.000-07:00

Podle tohoto článku na novinkách zakázal mexický stát Chihuahua produkci narko korid... O dřívějších pokusech tento specifický žánr zakázat se dočtete zde

České stopy v Brazílii / Faixa Tcheca no Brasil

2011-05-05T05:41:00.000-07:00

O proběhlé výstavě - České stopy v Brazílii jsem se tady zmiňoval. Tady je video teaser o výstavě, který dělal kamarád Saša.

Timothy Snyder a jeho krvavé země...

2011-05-02T05:37:00.000-07:00

V dnešním Respektu se objevila zajímavá upoutávka nazvaná "Nečíst před spaním" od Martina M. Šimečky na knížku Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin od amerického historika Timothy Snydera. Bohužel nemám předplatné, takže ani přístup do online archivu, pokud jste na tom jinak, článek naleznete zde.

Pro nás proletáře bez předplatného je tu pak recenze na britském Guardianu!

Adam Curtis a jeho All Watched Over by Machines of Loving Grace

2011-04-29T05:48:00.000-07:00

Adam Curtis chystá pro BBC nový dokument pojmenovaný All Watched Over by Machines of Loving Grace podle básně od Richarda Brautigana. Tady je oficiální teaser.

Rogério a Rocinha CrossFit

2011-04-29T05:44:00.000-07:00

Mám hroznou radost, že se kamarádovi Rogériovi s jeho projektem Rocinha CrossFit daří. Tady je článek, který vyšel o projektu v Rio Times! Nesmím opomenout Chrise, který CrossFit do Rocinhy přitáhl. Pamatuju si i na první posilovací nástroj, kterým byla činka z lešenářské trubky a dvou starých disků od auta.

Fotbal ve městě duchů

2011-04-28T05:51:00.000-07:00

Článek z Guardianu o tom, co znamená chystané MS ve fotbale pro obyvatele některých favel...

Milan Hauser a jeho Jídlo jako ztracený výbuch života

2011-04-26T06:53:00.000-07:00

...Ale je tu ještě jiný pohled, který se neodvíjí od lacanovského Nadjá. Jídlo, které je dnes dostupné širokým vrstvám v hypermarketech, je průmyslovým výrobkem založeným na spektakularitě, na jeho vnějším vzhledu, ne na jeho matérii. Je svým způsobem imateriální. Je to, jako bychom konzumovali ne jídlo samotné, nýbrž jeho obraz. Pod tímto obrazem je výrobek, který je často jeho pravým opakem, svou vlastní karikaturou. A tak např. kuře, dnešní jídlo chudých (82 % obyvatelstva má kuře aspoň jednou týdně), vykrmované v neustálém stresu, je nakonec bolestnou karikaturou kuřete. Podle statistik si u nás 81 % populace uvědomuje, že péče o hospodářská zvířata je neuspokojivá. Tak tu je dvojí překážka šťastného holdování kuřecím pečínkám po vzoru starých mistrů. Je to jednak nechutnost jejich masa, z něhož cítíme nechutnost podmínek, v nichž žijí. Pak je tu druhá rovina. Maso jíme s vědomím těchto podmínek, s tím, že víme o permanentní trýzni zvířat. Je to jednak chuť, jednak vědomí, co nám brání ve slasti z jídla. A nám nezbývá, než se kvůli jídlu stát cyniky a nebrat utrpení hospodářských zvířat vážně, anebo se rozhodnout pro vegetariánství.

To se netýká jenom jídla a zvířat. Téměř všechny předměty určené ke spotřebě jsou dnes spojené s touto dvojí překážkou slasti. Vychutnávání si věcí je de facto možné jenom tak, že na výrobcích zůstane závoj nevědění, že nechceme vědět, za jakých podmínek výrobek vznikl (např. v továrnách v Indonésii nebo Indii, kde se bezohledně vykořisťuje dětská práce). Jedno z možných vymezení současného maloměšťáctví zní, že je to alergie na strhávání závojů nevědění.

Tento závoj najdeme dokonce i u květin. Jak ukazuje holandský dokument Tona van Zantvoorta A Blooming Business a jak to popisuje Jiří Silný, růže a další květiny prodávané v Evropě se v drtivé míře pěstují na afrických plantážích, na jejichž zavlažování se používá téměř všechna dostupná voda, takže vedle lánů rozkvetlých růží jsou rozpraskané plochy vysychajících jezer a není dostatek pitné vody pro místní obyvatele. Růže přinášejí sucho a vodu otrávenou pesticidy. Růže a jiné květiny, jeden z konstantních symbolů krásy v evropském básnictví od Hésioda po Roberta Desnose, Jacquesa Préverta nebo Jana Skácela, se jakožto symbol rozdvojily. Nadále si udržují svůj tradiční význam, a zároveň je to zboží, jehož produkce má v dnešním globálním kapitalismu destruktivní účinky na přírodu a životní podmínky lidí. Růže je krásná jenom tehdy, když je zahalená v závoji nevědění.

Je vidět, že nejen jídlo, ale většina druhů zboží, včetně květin, má v sobě překážky slasti, slastného přilnutí k samotnému faktu existence věcí. I Verhaerenovi staří mistři by patrně ztratili svůj nespoutaný apetit, kdyby je začalo svazovat tušení, že pramen jejich slasti je přiotráven. Žila by v nich jiná pravda než ve Verhaerenově básni. Ta by bránila tomu, aby u nich nastal „výbuch života“. Hořkou otázkou je, zda by tím neztratili hlavní předpoklad své tvorby, ono nenasytné přitakání životu, a tím nevyschl podzemní proud napájející jejich díla...

Více naleznete zde

Bonus, Brno a česká hiphopová scéna

2011-04-26T05:56:00.000-07:00

Bonus patří k tomu lepšímu, co česká hiphopová scéna nabízí. Ostatně on jakýkoliv text, který si nejede to obvyklé kolovrátkové klišé, které dělá z cz hiphopu diskotéku pro teenagery, si zaslouží hlasitý aplaus :)

Lékaři bez hranic v Aeru

2011-04-18T05:58:00.000-07:00

O Lékařích bez hranic jsme se tu už bavili - v souvislosti s pohromou na Haiti. Zmiňoval jsem tu i film Living in Emergency: Stories of Doctors Without Borders (2008) - film poběží v kinu Aero v pátek 29. dubna ve 20:00. Podle webu kina po projekci filmu proběhne diskuse se spolupracovníky Lékařů bez hranic, kteří se podělí o své zkušenosti s prací v extrémních podmínkách, což může být bezesporu zajímavé!

Anotace:
Vůbec poprvé ve své historii nechali Lékaři bez hranic filmovému štábu zcela volný přístup do svých projektů v terénu. Film „Living in Emergency: Příběhy Lékařů bez hranic“ sleduje příběhy čtyř lékařů ve válkou zmítaném Kongu a poválečné Libérii a způsob, jakým se vypořádávají s každodenními nástrahami práce v extrémních podmínkách. Dokument sleduje proměňující se zkušenost lékařů na misi od začátečníků až po ostřílené veterány – sleduje cestu, která formuje a přetváří jejich ideály, motivy i pohled na samotnou medicínu a svět humanitární pomoci.

IMDB - Oficiální Web - Rozhovor s režisérem

Jan Hus v pralese!

2011-02-19T03:02:00.000-08:00

Tak se mi podařilo konečně sehnat knížku Od Guevary k Zapatistům od Pavla Pečínky, která mi jako vyprodaná poměrně dlouhou dobu unikala, a je to sympatické a osvěžující čtení!

Pobavila a zaujala mě část věnovaná Nikarague a protisandinistickým contras, kde v části věnované indiánské guerille na nepřístupném severovýchodě země Pečínka píše:

K dovršení všech paradoxů měla v těchto prapodivných končinách velkou váhu evangelická církev Moravských bratří. Jejich duchovenstvo, přátelsky vycházející s místními radami starších, propagovalo mezi Indiány odkaz Jana Husa, Jana Ámose Komenského a Jana Blahoslava (občas projevovalo zájem i o češtinu). Teologie osvobození Moravské bratry úplně minula a tato církev se naopak orientovala silně antisocialisticky...

Na protější straně pak píše jak instruktoři moravských bratří spolu s vojáky argentiské junty cvičili bojovníky i na honduraské straně hranice.

Při hledání po dalších informacích jsem narazil na velmi zajímavý článek, který se působením církve Moravských bratří v rámci indiánských komunit a občanské války v Nicarague zajímá. Jde o článek od Susan Hawley - Protestantism and Indigenous Mobilisation: The Moravian Church among the Miskitu Indians of Nicaragua, který vyšel v roce 1997 v Jouran of Latin American Studies. Tady je link na stažení díky @thorgrim

Japonské plakáty

2011-02-15T02:58:00.000-08:00

Ještě nějáká pastva pro oči: Celkem 50 nádherných japonských plakátů z 20. a 30. let minulého století (via @bibliodyssey) Více plakátů naleznete tady

Seppuku

2011-02-14T00:35:00.000-08:00

Dnes je tomu 95 od narození jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů - Masaki Kobajašiho, jedné z nejvýraznějších osobností japonského filmu 50. a 60. let.

Shodou okolností před necelými dvěma týdny vyšlo DVD filmu Seppuku (1962) ve vydavatelství Terran za směšných 79 Kč. Pokud neznáte, nejde nedoporučit. Už jen kvůli skvělé režii, kameře a Tecuo Nakadajovi.

Harakiri / Seppuku (1962) | ČSFD.cz

2011-02-07T00:40:00.000-08:00

Tak shlédnuto Tropa de Elite 2 - O Inimigo Agora É Outro a musím říct, že film se mě líbil... možná ještě o trochu víc než jsem původně čekal. Tropa 2 si bere na paškál situaci posledních let a snaží se mapovat pandemii, která v Riu zasáhla především, západní část města, kdy jednotlivé komunity ovládly milice, složené především z řad současných či bývalých policistů. Milice byly dlouhou dobu mylně vnímány jako ta lepší alternativa k vládě tráfica a dlouhou dobu z části tolerovány, z části přímo podporovány policií a svými vazbami do městské i státní politiky. Tahle praxe se do hledáčku státu jako hrozba dostala relativně nedávno, především díky rychlosti a síle jakou se rozrostla, protože vidina, že si Brazílie blahoskloně chová na hrudi vlastní "paras", zvládla vystrašit vládu, že začala situaci alespoň částečně řešit, než se to celé zvrhne kolumbijskou cestou.

Děj filmu je o poznání komplikovanější, než tomu bylo u jedničky a jeho celkové vyznění je také dost jinde. Na jednu stranu si nejsem moc jistý, na kolik je pro diváky nutná znalost brazilských reálií, ale mám pocit, že film by si do velké míry mohli užít i ti, kdo o Riu nic neví. Některé kulturní odkazy jsou nicméně hodně zajímavé, film je samozřejmě fikce, ale na první shlédnutí jasně odkazuje na skutečné reálie města, a to často nijak složitě: Rio das Rochas je odkaz na Rio das Pedras, favela Tanque má svůj předobraz ve favele Batan, jen ten příběh s novináři namixuje se smrtí Tima Lopése, vzpoura v Bangu, ve které si CV vyřešila spory s konkurenty, se skutečně stala, byť s jiným scénářem, Fraga je inspirován Freixem..atd..atd..atd.
Řemeslně zvládnuté skvěle - 8/10

Tady je film ke stažení: cd1 a cd2. Tady jsou pak první anglické titulky

Grafitti ve favelách..

2010-11-28T05:57:00.000-08:00

"Obyvatelé pozor, ve dnech války se vyvarujte opuštět své domovy. S vděkem, CV-RL."

Letáky ve favelách

2010-11-27T05:55:00.000-08:00

Ve volném překladu:

Pozor !!!

Společným rozhodnutím stran CV, ADA a TCP (všech stran, které mají respekt, loajalitu, sílu, pokoru, důstojnost a milující srdce) se nařizuje všem komunitám, prosím, připojte se k nám.

Společným rozhodnutím je, že pokud jsme svědky policejních represí v každé favele, toho projevu zbabělosti a prolévání krve, tak budeme puškami napadat budovy, pálit drahé vozy a napadat bohaté, kteří žijí v okolí těchto favel. Budeme rabovat jejich podniky, obchody a supermarkety!

Strany se rozhodly, že za každého nevinného obyvatele, kterého zabije policie, zemřou dva bohatí lidé. Strany se rozhodly, že za každého zabitého člena strany, zabijeme dva policisty a jejich blízké.

Jsme unaveni zbabělostí policie a systému, protože nám přinášejí pouze drogy a zbraně. Finanční podnikatelé usnadňují policii a politikům krást miliardy, zabíjet řadu lidí pouze perem, takže ten kdo přináší drogy a zbraně jednotlivým stranám, pak přichází zabíjet nevinné ve favelách. Chudí nepřinášejí do bocas de fumu žádný zisk, všichni ti, kteří nakupují drogy jsou ze střední třídy a z řad bohatých.

Bratře, při pohledu do kterékoliv favely se ukazuje, že tento způsob boje je zastaralý, verbální revoluce je děsivá, spojme ty kousky dohromady a vstupme do arény. Naši bratři z PCC (saopaulské Primeiro Comando de Capital) říkají, že nepřítel je v obleku a v kravatě. Ve jménu míru pro všechny komunity, je čas jednoty, revoluce. Koneckonců bez jednoty nemáme šanci, spojme se všichni dohromady.

Umění diplomacie

2010-11-23T07:17:00.000-08:00

Update z Ria, který má (v případě, že je reálný) potenciál k tomu znatelně změnit bezpečnostní situaci celého města:

Vypadá to, že narkofrakce Comando Vermelho (CV) a Amigos dos Amigos (ADA) spolu začali minimálně mluvit a vyjednávat. Zpravodajské složky Policia Civil mluví o jednáních, jejímž účelem je ustanovení příměří a společný postup v boji s policií, což asi to poslední co bych od těhle úhlavních rivalů čekla. V sobotu hostil Nem v Rocinhě (na baile funku nahoře v Rua 1) vyslance z CV, jednoho z gerentes Complexo do Alemao (hlavní bašty CV), Diega Raimunda da Silva Santos, přezdívaného Mister M.

Obsah ani bližší detaily nejsou známé - ani jestli by tahle případná aliance zahrnovala Terceiro Comando Puro, nebo byla naopak namířená proti nim. No necháme se překvapit.

Mad Men - Šílení muži

2010-11-22T07:22:00.000-08:00

OT a něco hodně odjinud - nemůžu si pomoci, ale seriál Mad Men, na který jsme se začali koukat, je jedna z nejosvěžujících a nejoriginálnějších věcí, na které jsem v poslední době narazil. Tohle příjemné a inteligentní zakouřené retro ze světa americké reklamy 60. let je prostě báječné, jsem v půlce první sezony a už se těším na ty nadcházející.

Mad Men na IMDB
Mad Men na ČSFD

Favela on Blast / Favela Bolada

2010-11-19T07:26:00.000-08:00

V souvislosti s Baile Funkem jsem tu v minulosti psal skoro výhradně o funk da apologia, rijské odpovědi na narcocorridu v podobě narkodiskotéky. Tentokrát o baile funk jako kultuře obecně.

Tady je ke stažení Diplův film Favela on Blast (2008) s anglickými titulky.

Favela on Blast, the directorial film debut from Grammy-nominated DJ and producer, Diplo, and his partner Leandro HBL, documents a vibrant and innovative musical subculture that has emerged in Brazil's impoverished slums, known as favelas. Well beneath the radar of mainstream society for the last 20 years, they have their own language, style and heroes. Their music and culture have gone mostly unnoticed outside of South America until now. Favela on Blast captures the rarely seen stories of MC's, DJ's, dancers, and cultural producers through the eyes of Diplo and Brazilian filmmaker Leandro HBL, with memorable appearances from funk superstars Deize, Tigrona, Mr. Catra, and Duda Do Borell.

Favela on Blast documents the culture surrounding "Funk Carioca," a musical rhythm that mixes the American electronic funk of the 1980's with the most diverse influences of Brazilian music. It is one of the most interesting musical movements in the world and it comes from one of the most violent and poorest places too: the slums of Rio de Janeiro. Bombastic rhythms coming from the Miami Bass and loops and samples are united to powerful rap vocals using Brazilian slang. This music is designed to be listened to as loud as possible and with high bass pumping through the tropical nights of Rio. The heroes are the creators- the musicians. Their pace is set between colossal street parties; propped with rudimentary sound-systems, warring drug factions, and an eerily tense city where the Police and societies elite have the upper hand until it comes to their musical culture, always Brazil's heart and nation's identity.

Download filmu (AVI)

O nákupčích, uniformách a módě obecně :)

2010-11-09T07:30:00.000-08:00

Pro znalé portugalštiny gramotné poměrně vtipné video ze včerejška -

Video je o tom jak v centru Ria zatkli nákupčího pro ADA, který kupoval pro Nema a jeho chlapce v armyshopu kanady, policejní uniformy, pouzdra na pistole, vojenské vesty apod. Na celé té věci je nejvtipnější, že já jsem měl občas z trafica pocit, že oni by pravděpodobně paradoxně vážně nejradši sloužili v armádě nebo policii.

Když jsem potkával místní vojáky narkotrafika, tak buď razili plážový styl (tj. žabky, bermudy a přes holé tělo neprůstřelná vesta, případně kšiltovka) nebo styl řemeslník (propocený triko, líná chůze a kulomet přehozený přes rameno jako když neseš hever) a nebo si tvrdě ujížděli právě na tom, že se převlíkali za policisty. Uniformy, takový ty policejní opasky včetně pout, vesty nebo černý trika s nápisy policie, případně s různými vlastními vyfantazírovanými jednotkami (alá "Speciální výzvědná jednotka ADA" apod.) No zábava, která mi zvlášť prvních X dní motala hlavu :)

Jinak nutno tedy dodat, že tyhle věci nebyly určeny pro módu, ale pro praktické účely - tj. připravované invazi do favely Morro do Fubá v Campinho. Tahle dodávka uniforem, patrně doplněná výzbrojí měla směřovat do favely Morro do Dezoito, v Água Santa, kterou ADA vyrvala minulý rok ze spárů milice a která má být právě základnou k ovládnutí komunity Fubá. Nem se zdá podnik neustále rozšiřuje...

Favela Design

2010-11-03T07:36:00.000-07:00

Výsledky spolupráce mezi holandskými designery a umělci z favely Monte Azul z brazilského São Paulo

Více se dozvíte ZDE

Příliš vzdálený most

2010-11-03T07:33:00.000-07:00

Comando Vermelho údajně chystá bombový útok na most Rio-Niterói, alespoň podle brazilské police, které se podařilo zadržet ručně psaný dopis v rijském vězení Bangu, jehož autorem je jeden z šéfů CV, notorický narkoboss Márcio dos Santos Nepomuceno, přezdívaný Marcinho VP.

Marcinho kdysi šéfoval prodeji drog v Complexo do Alemão na severu Ria a patří do nové generace CV, je členem užšího velení a patří v současnosti k nejmocnějším uvězněným donům. Podle brazilských úřadů, poslal Marcinho VP pomocí své milenky dopis svým spojencům do Ria ze svého současného domova, federální věznice s nejvyšší ostrahou Catanduvas ve státě Paraná, na jihu Brazílie, kde si odpykává trest za vraždu. Dopis má obsahovat především výzvy k útokům na policejní stanice a nápad vyhodit most Rio-Niterói do povětří.

Most, který se oficiálně jmenuje Ponte Presidente Costa e Silva, spojuje Rio s Niterói přes zátoku Guanabará a kromě extrémně důležité dopravní tepny je jednou z dominant metropole. Přemostění zátoky, které by spojilo tyto dvě města, bylo plánováno již od konce 19. století. Výsledkem těchto snah byla koncem 60. let právě konstrukce tohoto mostu, který je dlouhý přes 13 kilometrů a denně se přes něj převalí 140 tisíc aut. Velkolepost takového plánu posouvá ambice CV z narkobyznysu směrem k (polo)teroristickým metodám saopaulského PCC... no necháme se překvapit.

Gay Parade v Rocinhě

2010-10-26T07:38:00.000-07:00

Něják poslední dobou vůbec nestíhám... Tak alespoň krátká noticka - v Rocinhě teď v neděli proběhla první gay parade, což je sice věc v Brazílii oproti většině latinoamerických zemí běžná, nicméně ne zrovna typická pro favely.

Většina rijských komunit je obývaná lidmi z rurálních částí severovýchodní Brazílie, často postižených morem různých protestantských fundamentalistických hnutí a v mnoha ohledech plných předsudků. Já jsem v Rocinhě potkával gayů poměrně hodně, většinu z nich mírně řečeno vážně echt a předsudky proti jsem sice osobně neregistroval, ale z doslechu vím, že u poměrně hodně lidí existují.

Nicméně místní gay karneval se podle zpráv evidentně vyvedl - zůčastnilo se ho kolem 50 tisíc lidí což je na favelu poměrně slušné číslo! :)

Tady je nějáké amatérské video

Co se stalo v Sao Conrado - update

2010-08-24T01:13:00.000-07:00

Podle novin měl údajně v bonde jet i Nem, kterému se při přestřelce podařilo uniknout. Podle svědků během přestřelky vnikla do prostor uzavřeného kondominia Village Sao Conrado z ulice Avenida Aquarela skupina těžce ozbrojených můžů, která vlastními těly chránila jednoho člověka a s pokřikováním "Protejam o chefe" (Chraňte Šéfa) prošla prostory kondominia a unikla východem směr Lagoa-Barra. Takže Mestre opět uniká, podle některých neověřených zpráv byl během incidentu postřelen do pravé ruky.

Celkově se zvýšili i počty - bonde měla čítat 60-70 osob, měla se skládat z 10-15 automobilů a cca 5 motocyklů. Z traficantů police zatkla celkem 10 lidí včetně jednoho mladistvého - všechno osoby, které obsadily hotel a po třech hodinách vyjednávání se vzdaly.

Co se stalo v Sao Conrado - video

2010-08-23T08:03:00.000-07:00

Tady je ještě video z televize, které obsahuje amatérské záběry ze zmiňovaného rána. Bohužel pouze v portugalštině i s převyprávěním celé historky v kostce. Pro ty kdo nerozumí, tak zajímavější záběry: 0:45, 1:55, 3:45...

Co se stalo v Sao Conrado...

2010-08-23T01:53:00.000-07:00

Malý update ke zprávě, která proběhla českými médii - viz. Ozbrojenci ze slumu zajali desítky lidí v hotelu v Riu. Jedna žena zemřela

Seběhnout se to mělo přibližně takto: Chlapíci z Rocinhy slavili v sousední favele Vidigal, když se vraceli domů, na jiný večírek, tak se jich něco kolem 20 těžce ozbrojených na motorkách a v autech střetlo s policií. Z Vidigalu se do Rocinhy jede kolem moře, skrz Sao Conrado a pak dál po Estrada da Gávea nahoru do kopce, konflikt nastal někdy kolem půl osmé ráno, když se tahle karavana ozbrojených lidí z narkofrakce srazila v ulicích téhle bohaté čtvrti s hlídkou policie. Přestřelka se přesunula směrem ke pláží, kde věci nabrali směr Intercontinental.

Pro ADA to není zrovna žádná výhra - kromě demonstrace moci, dvou postřelených civilistů, čtyř policistů, přišli gangsteři o nezanedbatelný počet vojáků a zbraní viz. foto, mezi zatčenými je i Ítalo de Jesus Campos, přezdívaný Perninha, který je č. 2 v hierarchii, považovaný za nástupce Nema. Další prominentní vězeň je Jhonatan Costa Soares, zvaný Sapatinho da Cruzada, který velí bocám ve favelasídlišti Cruzada v Leblonu, a kterému se sice podařilo slušně zaimprovizovat, když se mu po pádu z motorky, podařilo zraněnému unést sanitku a zmizet, nakonec mu to ale nebylo moc platné, byl zadržen v nemocnici na severu města jen pár hodin poté.

Favela jako centrum paralelní moci

2010-07-28T01:23:00.000-07:00

O favelách pro časopis A-kontra

Štastný konec

2010-07-27T03:23:00.000-07:00

V Riu za poslední dva týdny roste silný tlak na prefekturu a na policii, aby buď zajistila bezpečí škol nebo aby se úplně vyvarovala policejních operací ve favelách v době vyučování. Poslední kapkou, ne nepodobnou těm předešlým, byl policejní zásah v favele Final Feliz (Štastný konec) v Anchietě na severu Ria, který rozhodně nebyl tím nejštastnějším koncem pro jedenáctiletého Wesley Gilberta de Andrade, který během vyučování skončil se zbloudilou policejní kulkou v srdci. Iniciativa, kterou tento případ rozpoutal se snaží vyřešit situaci více než 100.000 dětí, které žijí v rizikových oblastech, a vyvýjí tlak na místní vládu, aby školy zabezpečila neprůstřelnými skly, zpevnila jejich zdi, nebo se vyvarovala konfrontačních zásahů v jejich blízkosti... Tak uvidíme jestli a kam to případně povede. Článek z Guardianu.

Děti jsou asi nejohroženější složkou brazilské společnosti po všech směrech - některá čísla jsou vysloveně děsivá: Faktem například zůstává, že nejčastější příčinou úmrtí všech dětí ve věku 12 - 18 let pořád i po letech zůstává vražda, která se týká 46% ze všech úmrtí mladistvých.

Pár fotek od Grahama

2010-07-23T06:23:00.000-07:00

Fotky Rocinhy z letošního roku od mého kamaráda Grahama.

Dvě krvavá výročí

2010-07-21T05:50:00.001-07:00

Rio si v nejbližších dnech připomíná výročí masakrů... Příští týden uplyne 20 let od jedné z nejbrutálnějších kapitol v historii města, doposud nikdy neobjasněného masakru v Acarí (Chacina de Acari) , asi nejvýraznější memento devadesátých let minulého století, kdy nebyly podobné aktivity policejních eskader smrti ve městě žádnou výjimkou.

26. července 1990 se vydalo 11 lidí převážně teenagerů z favely Acarí na výlet na předměstí. Mířili na farmu v oblasti Mage, kde plánovali strávit víkend. Po cestě byli zadrženi skupinou osob v uniformách - dosud neidentifikovaných policistů a uneseni. Jejich těla se nikdy nenašla, jedinný očitý svědek události (zatčení), matka jednoho z dětí, byla brutálně zavražděna. Matky zmizelých, vytvořili skupinu Maes de Acarí (Matky z Acarí), která drží případ i po 20 letech otevřený, i když se vyšetřování nikam nehýbe. Matky z Acarí se staly aktivistkami nejen ve vztahu ke svému případu, ale i k dalším případům násilí na dětěch a podivných zmizení v režii policie. Za dobu svého fungování se staly terčem různých výhrůžek a útoků, jichž pachatelé stejně jako v případě jejich dětí nikdy nebyli identifikováni.

V pátek pak pro změnu uplyne 17 let od masakru u kostela Candalária (Chacina da Candalária), kdy v noci 23. července 1993 skupina složená převážně z policistů napadla více než 70 dětských bezdomovců, které přespávali u kostela. Výsledkem bylo 8 mrtvých dětí, desítky dalších zraněných. Pozadí celého činu je nejasné - jeden z možných motivů je "pomsta" za to že nějáké děti házeli předešlý den kameny po policejním autě, druhý je ten, že policisté patřili do širší skupiny, která jako eskadra smrti (sponzorovaná místními obchodníky) čistila centrum od různých "živlů". Celý incident patří mezi jeden ze společnských a kulturních milníků Ria - celé události se dotýká například zde zmiňovaný dokument Onibus 174

Z účasti na masakru bylo obviněno 50 policistů, jeden byl zastřelen při pokusu o zatčení, 3 další byli za masakr po přibližně deseti letech odsouzeni. Zbytek chodí po svobodě. Korunní svědek, jedno z přeživších dětí, musel v rámci programu pro ochranu svědků, v zájmu své vlastní bezpečnosti, natrvalo opustit Brazílii.

Favela jako Aguirrovo Eldorádo

2010-07-19T01:22:00.000-07:00

Poměrně zajímavý článek z časopisu Economist, z minulého týdne, nazvaný Brazil's developing favelas: Searching for Eldorado, se na problematiku favel dívá z poměrně nevšeního úhlu. Na druhou stranu pouze popisuje s překvapeným výrazem schizofrenní situaci, která v brazilských velkoměstech platí už poměrně dlouhou dobu - tj. ať už trafico nebo ne, tím pravým vládcem brazilských favel je především spotřební trh.

Jedno z největších překvapení, které mě osobně v Rocinhě potkalo, bylo to, že síla místního podnikání a služeb, představuje něco diametrálně odlišného co si člověk od chudinské čtvrti představuje. Pro různé odstíny neoliberálů musí vycházet traficantes z ekonomického hlediska jako požehnání, protože vedlejší důsledky vlády narkomafie jako jsou daňové prázdniny, nulová byrokracie a nulová kriminalita ohrožující vaše podnikání, jsou snem všech - od těch malých, až po velké podnikatele.

Málokde obchůdky nebo minimarkety zavírají v 10, o půlnoci, nebo taky ve dvě ráno. Málokde si člověk ve tři ráno může vybrat z několika restaurací (od steaků, přes pizzu až po sushi), a málokde taky zažije to, že ozbrojení chlapíci chrání prodejce kokainu jen pár metrů od banky, která nejen že žádnou vlastní ochranku nepotřebuje, ale jako například v případě banky Bradesco, nabízí i favela produkty, jako je třeba pojištění proti zbloudilým kulkám :)

Článek Brazil's developing favelas: Searching for Eldorado ke přečtení zde

Všechno co jste kdy chtěli vědět o favelách ale báli jste se zeptat

2010-07-13T01:31:00.000-07:00

Tady je rozhovor, který se mnou vyšel na začátku roku v týdeníku A2:

Jak jste se dostal k práci ve favele?
Doufal jsem, že se mi podaří spojit výjezd do Brazílie s nějakým delším pracovním pobytem ve favele, nejlépe na nějakém charitativním postu. Hned jako první jsem našel organizaci, u níž jsem později i na půl roku skončil a která funguje jako nízkoprahové centrum přímo v jedné z osmi set favel v Riu. Šlo o Institut Dvou Bratří, nazvaný podle dvou kopců, na nichž se chudinská čtvrť rozkládá. V Riu třetina populace, tedy dva a půl milionu lidí, žije ve favelách.

Co vlastně znamená slovo favela a čím se jednotlivé favely od sebe liší?
Favely vznikly ke konci devatenáctého století, přičemž existuje několik teorií o jejich původu. První teze tvrdí, že v sedmdesátých letech 19. století, když skončila válka s Paraguayí, otroci, kteří bojovali na straně Brazílie, získali příslib, že za odměnu dostanou svobodu. Rio v té době už mělo své chudinské čtvrti, tzv. cortiços, v nichž si lidé najímaly společné chatrče, kde každá rodina měla jeden pokoj. Tato místa ale nestačila kapacitou, a tak začaly první nelegální zábory na kopcích Ria, kde se zpočátku usazovali převážně bývalí otroci černošského původu. Rio je zčásti tvořeno i pralesem, a tito lidé prostě vysekali část pralesa a na místě se usídlili. Je třeba říci, že favely nejsou pouze na krajích města, ale nacházejí se i v samotném centru, jsou zkrátka všude. Často dokonce sousedí s jeho nejbohatšími částmi. V urbanismu se prý dokonce mluví o brazilizaci města, čímž se myslí právě skutečnost, že chudinská zóna je zcela obklopena luxusním sousedstvím.

Druhá varianta říká, že favely se objevily po zániku největší cortiço, známé pod jménem Cabeça do Porco – Prasečí hlava, v roce 1894. Roku 1897 vzniká první zdokumentovaná favela, jejíž vývoj souvisel s občanskou válkou na severovýchodě Brazílie, kde bezzemci obsadili půdu a vláda se rozhodla je rozdrtit. To se jí po několika pokusech povedlo. Navrátivší se vojáky nebylo kde ubytovat, a tak jim dovolili zábor jednoho kopce. Neví se přesně, zda tam už nějaké chatrče nestály dříve, ale lze říci, že jde o první oficiální favelu, která se nalézá blízko centra v severní části Ria. Veteráni tento kopec překřtili na Morro da Favela, což je jméno odvozené od rostliny fava, latinsky Vicia faba. Od té doby se další vznikající chudinské komunity začaly označovat slovem favela. Nyní se tak nazývá jakákoliv chudinská čtvrť v Brazílii.

Jaký je tam základní stavební materiál domů?
Bývalo to dřevo, ale dnes jde jednoznačně o beton a cihly. Výhodou Brazílie je klima, které umožňuje postavit barák z lecčeho, navíc tam nejsou častá zemětřesení. I favela má své chudé a „bohaté“ části. Žijí tam lidé, kteří mají relativně prosperující živnost, stejně jako ti, kteří nemají prakticky nic.

Platí, že většina lidí z favel jsou nezaměstnaní?
Drtivá většina lidí si nějakým způsobem vydělává, buď se dají na banditismus, což je menšina z nich, nebo velice tvrdě – většinou manuálně – pracují. Nejde přitom zdaleka jen o námezdní práci. Je třeba si uvědomit, že Brazílie má největší sociální rozdíly na světě, 10 % nejbohatších vlastní polovinu veškerého majetku, zatímco 10 % nejchudších méně než jedno procento. Přitom je Brazílie desátá největší ekonomika světa, která mimo jiné čerpá právě z otrocké práce lidí z favel. Ti málokdy pracují za víc než minimální mzdu, šest dní dvanáct hodin denně. Jde o práce typu skladníka, zahradníka nebo rovnání věcí do tašek atd. Typ práce lidi z favel diskriminuje, existují vůči nim velké předsudky, které říkají, že každý z nich se podílí na banditismu a obchodu s drogami. Skutečnost je přitom opačná, většina lidí je špatně vzdělaná, nepříliš kvalifikovaná, levná pracovní síla, která velmi tvrdě dře. Banditismu se věnuje pouhé procento lidí, což platí dnes stejně jako v minulosti.

To jedno procento banditů ale ve favele fakticky vládne?
V současné době jsou dvě alternativy, přičemž jedna z nich je poměrně mladá. Tradičně zde vládne narcotraffico – narkomafie, která obchoduje s kokainem, zbraněmi a marihuanou. Má nastavená vlastní přísná pravidla a zákony, které musí dodržovat každý obyvatel favely. Druhá alternativa znamená vládu nějaké milice, která favelu obsadila a začala v ní podobným způsobem, po vzoru mafie, určovat vlastní pravidla.

Jaká jsou základní pravidla?
Ve favele se nekrade, nepřepadává, stejně tak je nebezpečné mlátit své děti nebo ženu, nesmí se udávat. Vesměs jde o jednoduchou společenskou smlouvu. Rozhodně platí, že narkomafie neplní sociální funkci, to je mýtus. Jde ale o jakousi vzájemnou, oboustranně výhodnou dohodu. Narkomafie si loajalitu místních zajišťuje jednak jejich strachem, jednak zavedením jasných pravidel. Tím, že si vytvořila monopol na násilí a zbraně, vytvořila jakési město ve městě. Její členové vydělávají hodně peněz z drog, a tak nemají zapotřebí podporovat krádeže a zločinnost uvnitř čtvrti. Kokain má v Brazílii demokratickou cenu, a může si jej tedy koupit člověk bohatý i chudý. Pokud nejste člen narkomafie, nemůžete bez jeho povolení vlastnit zbraň a rozhodně ji nemůžete ve favele používat. Lidé, kteří tam žijí, se na jejím území nemusí obávat kriminality. Já jsem žil ve favele, kam by drtivá většina Brazilců nikdy nevstoupila, a přitom to bylo místo, kde jsem se cítil velice bezpečně. A také se mi tam za celou dobu nic nestalo.

V čem tedy spočívala vaše práce?
Šlo o malou neziskovku, která měla v jedné tradiční staré favele nízkoprahové centrum pro děti i dospělé. Dělal jsem hlavně s dospělými, učil jsem je angličtinu. Funkce nízkoprahového centra spočívala kromě výuky jazyků a výtvarných kroužků především v doučování dětí z favely. Osobně jsem z tohoto programu byl nadšený. V Brazílii je každý den čtyřhodinová výuka pro děti ve věku základní školy a třída čítá zhruba čtyřicet žáků. Když někdo zamešká nebo nezvládá učivo, prakticky nemá šanci látku dohnat. A právě s tím pomáhalo nízkoprahové centrum.

Jakým způsobem na vaši práci pohlížela narkomafie?
Té to vůbec nevadilo. Když se jim nepletete do byznysu, tak s nimi nemáte problém. Na jedné straně narkomafie kontroluje život ve favele, na druhé straně dost jejích lidí žije v ústraní. Musíte si ale zvyknout, že po ulicích chodí soldados, vojáci se samopalem, a prodávají se tu drogy. Můžou nastat situace, kdy se střílí, a tak nevycházíte z baráku. Když neberete drogy a nepůjčujete si od nich peníze, nebudou se vám plést do života. Většina z nich stojí především o klid pro svůj byznys a normální obyvatelé zase stojí o klid a bezpečí uvnitř favely, což je jejich společný zájem. Proto jsou tresty za krádeže nebo jiné delikty velmi tvrdé a nezřídka jde rovnou o kulku do hlavy. Jiným druhem trestu je, že dotyčného zbijí a z favely vyhodí. Krom toho platí pravidlo, že peníze leží mimo favelu. Neplatí ovšem nutně, že zákony favely už jsou neúčinné za jejími hranicemi.

Ve které favele jste bydlel?
Jmenuje se Rocinha a je největší v Latinské Americe. Žije v ní přibližně 250 tisíc lidí mezi dvěma kopci. Jde o nejbohatší favelu, trafikanti odtud mají nejvíc peněz, točí se tam větší množství drog. Druhotným efektem je skutečnost, že sousedí s jedněmi z nejbohatších čtvrtí v Riu. Lidé z Rocinhy mají přísný zákaz tam krást. Když tedy jdete na pláž v jedné z těch bohatých čtvrtí – je to mimochodem jedna z těch ošklivějších pláží –, nikdo vás tam neokrade. V tomhle „směru“ spadá pod favelu Rocinha. Když to někdo posledně udělal, usekli mu ruce. Důvod je velmi prozaický, nejde o žádný humanismus. Čím více bude problémů v bohatých sousedících částech města, tím víc bude ve favele razií a narkomafie přijde o drogy, zbraně i lidi.

Jaký je vztah občanů favel k místní policii?
Ve favele existují dvě tabu. Policejní konfidentství a zrada nějaké soupeřící narkomafii. Spolu s pederastií a pedofilií jde o největší hříchy, znamenající automaticky smrt.

V Brazílii jsou tři policejní sbory, civilní, federální a vojenský, a každý z nich má své speciální jednotky. Nejznámější z nich je BOPE, zásahová jednotka vojenské policie, pod kterou spadá většina favel. Jsou to jednotky, jež zasahují na denní bázi a jsou považovány za světovou elitu na boj uvnitř města. Učily se u nich i americké a izraelské zásahové jednotky. Rio se jim stalo jakýmsi trenažérem městské guerillové války. Jsou to specialisté na boj do patnácti metrů a nasazení v civilních lokalitách.

BOPE se mezi lidmi netěší takřka žádné důvěře, to ale platí o policii obecně, neboť ta brazilská je jedním z nejzkorumpovanějších policejních sborů na světě. Běžné jsou případy, kdy policie zatkne nějakého vysokého trafikanta či dona a namísto uvěznění se jej snaží prodat zpátky narkomafii nebo jeho nepřátelům z ostatních frakcí. Existuje také mnoho nevyřešených případů mimosoudního zastřelení, kdy není jasné, zda jde o oběti policie či mafie. Policie také v minulosti často pořádala razie ve favelách, při nichž si dělala, co chtěla, brala lidem věci a podobně. To jí na důvěře nepřidalo.

Zažil jste policejní nebo armádní razii?
Zažil jsem policejní akci i vojenskou okupaci favely. Poměrně příjemnou změnou je, že policie nebo armáda v poslední době útočí brzy zrána, kdy na ulicích není ještě mnoho lidí. Buď jde o rutinní razii za účelem zabavování zbraní, nebo se snaží zjistit nějakou varnu, chytit kteréhosi dona či prostě jen zastřelit pár vojáků narkomafie a nějakého toho trafikanta. Ve chvíli, kdy se spouští operace, jde většinou o konkrétní účel.

Mne jednou v šest ráno vzbudilo střílení a policejní vrtulník, tak jsem šel do koupelny, která měla jako jediná místnost dvojité zdi a spíš by mě ochránila před kulkami, které domem prolítávaly jako máslem. Bydlel jsem v docela nebezpečné části favely, blízko dona, tedy šéfa kopce, kam policie zpravidla mířila. Když přišli k nám do baráku, tak jsem jim pod hrozbou namířených automatických zbraní vysvětlil, kdo jsem, co tam dělám, a ujistil je, že u mne žádné drogy a zbraně nenajdou. Oni mi řekli, ať nevycházím, dokud se střílí, a šli zase dál.

Jindy, v době místních voleb, favely obsadila armáda. Byla to vysloveně maškaráda, nepřišli tam bojovat, ale prošli se s novináři, rozdali pár letáků, trochu se střílelo a po dvou dnech se zase stáhli. Myslím, že jak mafiáni, tak armáda měli své rozkazy, vzájemně o nich věděli a ani jedna strana nepřestoupila jakési hranice. Je třeba zdůraznit, že policie není pro trafikanty hlavní nepřítel. Tím jsou milice a konkurenční gangy.

V posledních letech se objevila řada populárních filmů z prostředí favel, jež nezřídka ukazují ozbrojené dětské gangy. Jde o další mýtus, nebo o realitu?
Neexistuje žádný věkový limit pro vstup do narkomafie, ale výhradně dětské gangy ve favelách nejsou. Organizovaný zločin v Brazílii má sice různé frakce, ale pravda je, že víc než o cokoliv jiného jde o svého druhu franchising. Každý kopec má svého pána a pro něj mohou pracovat děti. Když člověk začne opravdu brzo a projeví dostatečnou odvahu, brutalitu a loajalitu, tak se může rychle dostat na nějaký vysoký post v organizaci. Často je takovým šéfům méně než dvacet let. Jsou sedmnáctiletí kluci, kteří jsou zodpovědní za část kopce a mají pod sebou řadu mnohem starších lidi.

Jaká je hierarchie narkomafie v chudinských čtvrtích?
Na samém vrcholu je dono, pod ním je gerente geral, hlavní manažer, tedy jeho pravá ruka, pak existuje nezvyklá funkce, jež jde mimo celou strukturu, a sice fiel – přítel nebo věrný. Ten nemá jasně definované pravomoci a stará se hlavně o donovu bezpečnost. Pod nimi je gerente de branco – manažer přes kokain, gerente da segurança – manažer přes bezpečnost a gerente de preto – manažer přes marihuanu. Ti pod sebou mají manažery jednotlivých bocas, tedy prodejních míst. Člověk, který po ulici chodí se samopalem, se stará čistě jen o bezpečnost, je to voják a nikdy neprodává drogy. Prodejci jsou až pod ním. Nejnižší statut mají lidé, kteří balí drogy, a pak také olheiros, tak řečené oči favely, což jsou nezřídka právě děti, které ohlašují blížící se policii a jiné věci. Olheiro je klasická startovací příčka pro ty, kdo se rozhodnou vstoupit do narkomafie. Většině těch kluků je dvanáct, třináct let. Nejmladším vojákem, kterého jsem viděl, byl třináctiletý kluk.

Mohou do organizace vstupovat i ženy?
Mohou, ale jsou málokdy vidět na úrovni vojáků. Buď prodávají nebo balí zboží. Já osobně jsem věděl jen o jedné ženě, která zastávala funkci vojáka a byla ozbrojená.

Na svém blogu zmiňujete fenomén favelového turismu a jeho forem. Můžete objasnit, o co jde? To už existují i výlety do favel?
Je to prostá zážitková turistika, kdy se cizinci přímo v hotelu nebo hostelu domluví s některou cestovkou, která podobné služby provozuje, a pak jedou do favely na organizovaný výlet. Jede se autobusem nebo se chodí pěšky. Tahle turistika je populární hlavně mezi hostely, které navštěvují převážně studenti.

S favelami se pojí výraz baile funk. Co to je?
Baile funk je specifická hudba, která pochází z favel, ale dávno překročila jejich hranice a zdá se, že už překročila i hranice Brazílie. Baile funk vzešel z Miami bassu, je obohacen o jakýsi rapozpěv, brazilské motivy a má klasický osmibitový zvuk. Drtivou většinou jeho posluchačů zůstávají obyvatelé favel. Jde o hodně monotónní a hodně vulgární hudební styl, který je často napojen na organizovaný zločin a je mnoha lidmi považován za podřadný. V rámci baile funku existují také lidé, kteří otevřeně oslavují mafiány a jsou jimi i sponzorováni.

Baile funk byl dlouho v nemilosti, protože začátkem devadesátých let fungoval podobně jako hnutí hooligans. Problémem byl takzvané corredores da morte – koridory smrti. To se rozdělil taneční parket a uprostřed se rvali lidé, kteří měli chuť. Poznal jsem takové, kteří trénovali kick box a thai box a na baile funk chodili jako na trénink, vybíjet si adrenalin. Později se to přeneslo do ulic, odehrávaly se hromadné bitky na plážích a policie začala organizátorům zabavovat aparatury a snažila se je dostat z veřejného prostoru. Paradoxně tato éra skončila s nástupem narkomafie, která pro prodej drog potřebovala klid a rvačky se jí nehodily do krámu.

Co si myslíte o významu své práce v nízkoprahovém centru? Je pro tamní lidi výuka angličtiny opravdu tolik důležitá?
Učil jsem lidi od patnácti do pětapadesáti let. Měl jsem tam dívku, která chtěla rozumět textům své oblíbené kapely, nebo paní, která to brala jako určitou rekvalifikaci, jež jí umožní pracovní postup. Co se týče úrovně angličtiny, jsem ke spoustě svých tamních žáků vysloveně skeptický, ale nemohu jim to vyčítat. Když nemáte čas se tomu věnovat doma, protože přijdete z práce úplně utahaný, tak je jasné, že jste odsouzený k věčnému začátečnictví. Lidé tam opravdu nemají žádné koníčky. Řekl bych, že jde obecně o problém zemí třetího světa. Z hlediska profesního tedy žádné ideály nemám, ale jinak jsem nadšený, že ti lidé chtějí vůbec něco dělat a touží po čemkoliv, co jim dvakrát týdně rozbije monotónní strukturu života. To je vůbec nejdůležitější. Z dlouhodobější perspektivy je důležitý projekt pro děti, který by je za pomoci stipendií dostal na studia do Ameriky, pryč z favely.

Jak jsou nevládní organizace ve favelách vůbec financovány?
Řekl bych, že u většiny jde o osobní dary lidí z ciziny. Málokdo dosáhne ve zkorumpované Brazílii na státní granty. Organizaci, v níž jsem působil, založil Američan a pracovali v ní celý den tři místní zaměstnanci. Centrum je otevřené od devíti ráno do devíti večer. Zakladatelem je profesor z Kansas University, který se kdysi rozhodl napsat disertační práci na téma baile funk a kvůli tomu se přistěhoval do favely. Brzy za ním spontánně začali chodit lidé, zda by je neučil anglicky, čehož se s úspěchem zhostil. Po návratu do Ameriky začal mezi svými kolegy a studenty shánět peníze, za něž později koupil ve favele barák a založil denní centrum. Mohl jsem také sledovat případ dobrovolníka, který byl původně kapitán amerického letectva a po službě v Iráku přišel pracovat do favely v Riu. Začal zadarmo cvičit crossfit s lidmi z favely a dnes už vlastní budovu, na niž sehnal peníze z Ameriky, a dělá charitu tohoto druhu.

Platí tedy, že snem každého z favely je ji opustit?
Každý bez ohledu na věk o tom sní, ale málokdo to udělá, což se týká i těch, kteří by teoreticky mohli. Málokdo najde odvahu opustit místo, kde po generace žije jeho rodina a všichni, které zná. Zpřetrhat veškeré sociální vazby je nesmírně těžké. Favela má sice spoustu nevýhod, ale má, jakkoliv to bude znít paradoxně, i své výhody. Je to nakonec podobné situaci nezaměstnaného z Mostu, který se také většinou nezvedne a neodletí hledat šanci do Anglie. Část mladých skončí u narkomafie, protože se celý život dívají na živoření svých rodičů a příbuzných. Traffico pro ně znamená rychlé peníze a často i rychlou kariéru. Mohou brzy postoupit na místo nějakého zastřeleného člena organizace nebo někoho, kdo jde do vězení. Snem těchto kluků je stát se jednou donem a není to úplně nereálný sen. Favelu Rocinha nyní kontroluje osmadvacetiletý mladík.

Vůdcovství se tedy nedědí?
To tam absolutně nefunguje. Syn dona, pokud chce vstoupit do organizace, ale zřejmě nebude začínat na nejnižší příčce. Pravděpodobně začne tím, že bude dělat vojáka a bude působit jako ochranka svého otce. Pro organizovaný zločin v Brazílii je specifické, že pokud chce člověk odejít z narkomafie, tak může. Ta pravidla se budou asi v jednotlivých místech poněkud lišit, ale třeba v místě mého působení platí, že když byl dotyčný dobrý voják a nemá vůči velení morální ani peněžní závazky, může odejít. Zažil jsem kluka, který opravdu odešel. Jiná věc je, že dříve nebo později o něm bude vědět policie a půjde po něm. Takže to zase není lehká věc.

Lukáš Rychetský

Trailer - Tropa de Elite 2

2010-07-07T05:10:00.000-07:00

Jakkoliv mám k Tropa de Elite rezervovaný vztah, tak nepopírám, že se na druhý díl začínám víc a víc těšit. Podle traileru, který filmaři uvolnili před pár dny, to vypadá zatraceně dobře. Jsem zvědavý jestli premiéra tohoto filmu od Zazenu plánovaná na říjen vydrží, nebo jestli to někdo zpirátí tak jako první film :)

Favela Painting 2

2010-07-06T05:20:00.000-07:00

Tak umělecké duo Haas & Hahn alias Jeroen Koolhaas and Dre Urhahn vrací úder a po favele Cruzeiro, o které jsem psal tady, se tentokrát vrhli na favelu Santa Marta a náměstí Cantão dostalo facelift.

Baile break a internet

2010-07-01T08:38:00.000-07:00

Jak na baile funk tančej pomocí kroutění zadků holky jsem sem už nahazoval - tady je video od MC Sabara, kde je vidět jak ve na baile pařej malý sígři a jak vypadá jejich passinhos :) Video má ty otravný červený poznámky, ty se ale dají na youtube vypnout.

Jinak se mi brazilskou tichou poštou doneslo, že v Rocinhě je wifi odedneška zdarma. Vláda tam spustila v rámci svého programu Rio Estado Digital (Rio digitální stát) vysílač a Rocinha se tak připojila k dalším cca 3 milionům lidí, kteří chytaji bezdratovy internet zdarma :)

Claudinho je kaput

2010-06-21T06:05:00.000-07:00

tak dnesni zpravy - Claudinho da Academia, zastupitel z Rocinhy byl dneska nalezen mrtev v byte sveho obchodniho spolecnika v Sao Conrado... oficialni duvod smrti: Zastava srdce kvuli infarktu. Nefoicialni duvod: ??? ;)

Cely je to vazne divny - Claudinho, majitel posilovny R1 v Rocinhe, kam jsem chodil byl dost podivna postava. R1ce se vzdycky prezdivalo "posilovna trafica" a Claudinho mel k trafico vzdycky blizko. Posledni rok ho stihalo vysetrovani za vysetrovanim - naposledy na nej vytahly cca pred mesicem kartu voleb 2008, ktery probihaly v roce 2008 (viz fotka jak to vypadalo v rijnu 2008, kdyz nas kvuli volbam okupovala armada), kdy proti nemu jel proces, kvuli traficantes, kteri lobbovali a vyhrozovali v jeho zajmu a branili ostatnim kandidatum v pristupu k volicum. Na druhou stranu Claudinho byl tak trochu praseci hlava, to ze ho stihl infarkt bych i veril, i kdyz podobna nahla umrti byvaji preci jen u lidi jako on z nejakeho duvodu castejsi nez to je u bezne populace. Vtipny je to, ze Claudinho, ktery byl sefem Asociacao dos Moradores, krome kampane, kdy jsem ho potkal jednou na passarelo, prakticky ve favele nikdy nebyl, krome voleb videt :)

CV a Complexo do Alemão

2010-06-17T06:11:00.000-07:00

Co se týká Comando Vermelho tak jak policie z Unidades de Polícia Pacificadora (UPP), postupně, v rámci tvrdé linie, kterou přinesl do Ria prefekt Eduardo Paes, vytlačuje traficantes z favel v Zoně Sul, tak začínají stoupat ceny nemovitostí v Complexo do Alemao na severu Ria. Komplexu Alemao, se už delší dobu přezdívá "Ústředí CV", kvůli tomu, že zde nachází úkryt většina všech hledaných bossů nebo exbossů z Rudého velení. Existují rozhodnutí užšího velení CV, které nařizuje všem Gerentes Geral mít v komplexu dům nebo byt, kam se dá v nouzi uchýlit. Z některých částí komplexu se tak stává poměrně exkluzivní kondomínium nejhledanějších zločinců Ria. Teď do toho přišla vlna novousedlíků - traficantes, kteří přišli o území na jihu a stahují se na sever aby se zde přeskupili. Celkem 11 favel z Alemao patří CV, pro zbylých 6 to znamená pravděpodobně blížící se válku o prostor, bocy a území.

Celé tuhle situaci kdy ceny domů stouply v Alemao až na cca 400 tisíc korun za dům (což je na favelu v Zona Norte vážně hodně), provází emigrace druhým směrem, kdy se běžné obyvatelstvo víc a víc bojí nějáké příchozí rozhodující operace. Alemao je uz ted mesto ve meste, misto kde sedi veleni, rezou a michaji drogy pro vsechny favely, ktere CV ovládá... a bude evidentně houšť :)

Favela bulvár :)

2010-06-16T06:15:00.000-07:00

Jeden z nejhledanějších rijských traficantes současnosti, Márcio José Sabino Pereira, přezdívaný Matematik, člen užšího velení nové generace Terceiro Comando Puro a chlapík, který kontroluje rozsáhlý komplex favel Senador Camará v západní části Ria, se rozhodl zlepšit vzhled svých vojáků a zároveň naklonit obyvatele jeho favel. Na veřejnost nedávno prosákly vnitřní instrukce, které vybízejí jeho dealery, aby pečovali o svůj vzhled, chodili čistě oblečení a neodpuzovali obyvatele nebo zákazníky.

Matematik se to celé rozhodl podpořit tím, že nechal najmout dentistu jménem David, který za gáži cirka 80.000,- Kč denně vyspravoval zuby ranní směně traficantes. Celý projekt má pokračovat, tak aby dentista za měsíční paušál pravidelně docházel do favely a staral se o zdravé zuby jak gangsterům, tak i běžným občanům.

MTST a squatterská hnutí v Rio de Janeiru

2010-06-12T06:18:00.000-07:00

Zajímavý článek via @ S_TEJK: Squatterská hnutí v Rio de Janeiru

Novinky z Rocinhy

2010-06-10T06:26:00.000-07:00

Jinak z Rocinhy v posledni dobe zadne zrovna pozitivni zpravy. Veci kolem institutu trochu houstnou, ale to nechci moc rozvadet, protoze se to ke mne dostava uz takhle zprostredkovane. Nicmene Nem a ostatni z Rocinhy evidentne chystali (chystaji) invazi do Pavaozinho, ktera zatim neprobehla - na druhou stranu do Ria se pred par tydny vratil traficante prezdivany Sombra (Stin), ktery byl pravou rukou Fernandinha Beira-Mar, kdysi zodpovednou za Rocinhu. Vynorili se spekulace jestli CV nebude chtit na Rocu zautocit a ziskat ji zpet, ale zatim to nedoslo dal nez k brebenteni :)

Samba - Narco - Fotbal 2

2010-06-02T01:28:00.000-07:00

Jinak ještě tohle: Vypadá to, že fotbalisty Flamenga za jejich kamaradschafty s traficem stíhá skandál za skandálem - po Vagnerovi Love viz. záležitost o které jsem psal před nedávnem, je tu na přetřes kauza Adriana Leite Ribeira, útočníka Flamenga a brazilského reprezentanta o kterém píše dokonce i deník Sport. Který na fotkách z nějákého povedeného večírku pózuje s prstokladem Comando Vermelho a s útočnou puškou ;) Jinak favela kde se narodil Adriano se nejmenuje "Favela" ale Vila Cruzeiro - kromě tohodle je A. podezřelý z finančních transakcích ve prospěch lidí kolem jednoho z uvězněných vůdců CV - Fabiana Atanásio da Silva, přezdívaného FB, který se proslavil zejména neúspěšnou invazí na Morro do Macaco, při které se jeho vojákům podařilo sestřelit policejní vrtulník.

Deník Sport: Adriano se samopalem přítel drogových bossů

Pár zmínek...

2010-06-01T06:41:00.000-07:00

Něják poslední dobou nestíhám, děje se moc věcí a jsem pořád ještě trochu nastydlej i po návratu z venkova. Tak alespoň jednu skoroaktuální věc. Krátky článek o Rocinhe, kde citují jak Rogeria tak Daniela z anglicky psaných novin The National z Emirátů...

Gangs rule the streets in Brazil’s most prosperous slum
The noise of the young men’s laughter and shouting competed with the loud beat of Brazilian rap music. Stacked next to them were their guns and the men were clearly intoxicated, but shoppers blithely ignored them as they picked up provisions in the market around them.

Rocinha, the biggest and most prosperous of Rio de Janeiro’s 800 favelas, or slums, is now controlled by the Amigos Dos Amigos (Friends of Friends) drug gang. But there is less violence than in other favelas, where rival drug gangs fight gun battles for control, often using sophisticated weaponry that rivals the police’s arsenal...

Více tady

Dva Escobarové !

2010-05-13T01:51:00.000-07:00

Já jsem momentálně hrozně natěšenej na tenhle dokument, který premieroval na Tribece a teď v Cannes. Natočil ho Jeff Zimbalist (autor poměrně bezvadného dokumentu Favela Rising) se svým bratrem - a film pojednává o Pablo Escobarovi a Andreasu Escobarovi. Jednak cokoliv o Pablovi je zajímavá dřeň + ve filmu se mají objevit archivní nikdy nezveřejněné dokumenty z Medellínu, takže ač Medallo v době mojí návštěvy, měl ke starým časům Metralla daleko, tak mě tam láká i ta nostalgická a sentimentální stránka filmu, ale především slabost pro podobné archiválie. Osud zavražděného Andrease stojí myslím taky za pozornost aka Kolumbije jako smrt, drogy a fotbal ! .)

The Two Escobars (2010) - IMDB
Born in the same city in Colombia but not related, Andrés Escobar and Pablo Escobar shared a fanatical love of soccer. Andrés grew up to become one of Colombia's most beloved players, while Pablo became the most notorious drug baron of all time. As Pablo's criminal success accelerated, his personal interest in (and financial support of) soccer became mirrored in a broader cultural fervor. The Colombian national soccer team rose to unprecedented glory, ultimately coming to a head when Andrés' shocking mistake in the 1994 World Cup lost his team the title, and lost his nation the chance to redeem its international image.

Mobilizing an encyclopedic arsenal of archival footage, Michael Zimbalist and Jeff Zimbalist (Favela Rising, TFF '05) paint a portrait of a culture so invested in and defined by its sports team that one high-stakes mistake on the field could shatter its national identity, and ultimately cost a man his life. While adeptly investigating the intersections of crime, sports, and nationalism, the Zimbalists reveal the surprising connections between the murders of Andrés and Pablo Escobar.

Poměrně hodně dobře vypadající trailer
A něco o filmu na Huffingtonpost

Santa Marta pod UPP

2010-05-03T03:07:00.000-07:00

Narazil jsem na docela zajímavou věc - brožuru pro obyvatele favely Santa Marta, kterou stát prezentuje jako první "osvobozenou" favelu a jako pilota v rámci jeho nového ofenzivního programu na tzv. pacifikaci favel. Brožůrku vydává místní asociace obyvatel ve spolupráci s neziskovkami a má mít především osvětovou funkci aby obyvatelé Santa Marty měli alespoň základní informace o svých právech a stějně tak i o právních mantinelech toho co si k nim může v kterých případech policie dovolit. Kromě základních informací jako, že policie Vás nemůže osahávat, vyhrožovat vám nebo vás mučit, to obsahuje i komplexnější informace jako jaká jsou práva při zadržení, domovní prohlídky...atd a informace kam se s případnými lapsy obrátit.

Pro portugalsky gramotné tady je brožura v PDF

Drogy a demokracie v Riu

2010-04-29T03:14:00.000-07:00

Bezesporu velezajímavá knížka ke stažení - vzhledem k roku vydání (2006) v několika směrech možná vzhledem ke změnám posledních let sice ne úplně aktuální, ale myslím, že k pochopení jádra problému a situace v Riu ideální.

Taking an ethnographic approach to understanding urban violence, Enrique Desmond Arias examines the ongoing problems of crime and police corruption that have led to widespread misery and human rights violations in many of Latin America's new democracies. Employing participant observation and interview research in three favelas (shantytowns) in Rio de Janeiro over a nine-year period, Arias closely considers the social interactions and criminal networks that are at the heart of the challenges to democratic governance in urban Brazil.

Much of the violence is the result of highly organized, politically connected drug dealers feeding off of the global cocaine market. Rising crime prompts repressive police tactics, and corruption runs deep in state structures. The rich move to walled communities, and the poor are caught between the criminals and often corrupt officials. Arias argues that public policy change is not enough to stop the vicious cycle of crime and corruption. The challenge, he suggests, is to build new social networks committed to controlling violence locally. Arias also offers comparative insights that apply this analysis to other cities in Brazil and throughout Latin America.

Kniha ke stažení v PDF

link via id THORGRIM

Přichází Tropa de Elite 2

2010-04-21T03:21:00.000-07:00

I kdyz mam k Tropa de Elite spoustu vyhrad, tak nezastiram ze se na jeji pokracovani docela tesim. Tropa 2 je v tuhle chvili uz dotocena a premieru by pravdepodobne mela mit v srpnu (konkretne 13. srpna), tak uvidime jestli tomu tak opravdu bude a nebo jestli ji nekdo stejne jak tomu bylo u jednicky odcizi a ripne s predstihem. Ve filmu by mel hrat opet Wagner Moura jako kapitan Nascimento, Milhem Cortaz jako kapitan Fabio a konecne objevi se tu i Seu Jorge jako hlavni traficante Beirada :] Vice info snad brzy :)

IMDB
CSFD

Vidlák a pomeranče

2010-04-19T03:25:00.000-07:00

Matuto znamená v portugalštině přibližně "vidlák" a laranja je výraz pro "pomeranč". V narko-argotu je, ale matuto člověk, který dostane drogy do favely. Je to mezičlánek mezi dovozcem drog (atacadista) a jednotlivými dony a favelami. Matutos nemusí mít nutně vazbu na konkrétní fakci (i když v tomhle případě tomu tak je) - ve většině případů matuto tradičně dodávali různým táborům a žádná exkluzivita se na ně nevztahovala.

Laranjas je tady krycí jméno pro lidi, kteří čistí peníze. Jde o klasické schéma praní špinavých peněz - jde o lidi, kteří zakládají firmy a živnosti, přes které se fakce a jednotlivý donos snaží vyprat příjmy z drog a legalizovat je. Většinou jde o firmy, které vykazují jinak nulovou činnost, nebo operují s příjmy a částkami, které zdaleka převyšují jejich reálné možnosti. To je taky důvod a způsob, proč se brazilské policii (a tohle myslím spadá pod policii federální) daří tyhle snahy vcelku úspěšně sabotovat.

Kde se vzalo označovat tyhle lidi pomeranče netuším. Etymologie toho matuto, ale svoji logiku má. Matuto je jak už jsem psal varianta výrazu "caipira" což znamená vidláka, osobu většinou ze zaostalého vnitrozemí, zaměstnanou v zemědělství v tomhle případě v lesnictví (mata = les) - jde o takový brazilský archetyp pologramotného, bezzubého chlapíka v roztrhané košili, se slamákem a cigaretou nebo dýmkou, viz. krásný obrázek "caipira picando fumo" od José Ferraz de Almeidy Júniora z 19. století. Označení pro mezičlánek má logiku v principu jakým se drogy dostávají do favel tj. z vnitrozemí. Celý proces probíhá tak, že někdo kdo má prostředky - většinou velkodovozce, bohatý narkostatkář (atacadista) zaletí cessnou do Peru nebo Kolumbie a doveze kokain, ten na svojí farmě někde uprostřed Amazonie zpracuje a nařeže. Pak přichází na řadu právě Matuto, který z pralesního venkova dostane drogy do měst na pobřeží a do favel - pomocí tiráků, v osobních autech atd. matuto, ale samosebou v dnešní době není žádný negramotný kurýr, který to proveze v autobuse v igelitce do Ria, ale pouze člověk, který celou operaci mezi dovozcem a donem favely zajišťujě a věř, že jde o poměrně zručné distributory.

Pedagogika ultačených

2010-04-18T03:27:00.000-07:00

Paulo Freire (1921-1997) byl brazilský pedagog, jehož teorie pedagogiky osvobození měla rozsáhlý a rozmanitý vliv. Jeho nejznámější kniha Pedagogika utlačených (1972) je hojně čtena, diskutována a ceněna pedagogy, kteří se zajímají o způsoby, jimiž vzdělání může pomoci posílit a osvobodit studenty utlačované politickými, hospodářskými, sociálními nebo ideologickými mocenskými strukturami.

Freire rozvinul své myšlenky o moci vzdělání, aby pomohl osvobodit utlačované vrstvy lidí, když pracoval pro program gramotnosti dospělých mezi brazilskými rolníky a továrními dělníky. Po několika málo letech své práce byl navzdory výrazným úspěchům při výuce dospělých zatčen brazilskou vojenskou vládou a uvězněn za myšlenky a akce, jež byly považovány za nebezpečné. Po sedmdesáti dnech strávených ve vězení byl propuštěn a požádán, aby opustil zemi. Žil v Bolívii, Chile, v Massachusetts (kde vyučoval na Harvardově univerzitě) a ve Švýcarsku. V osmdesátých letech se vrátil do Brazílie. V roce 1985 se stal ministrem školství. V roce 1986 obdržel Cenu UNESCO za vzdělávání.

Freire věřil, že je nezbytné „napřed přečíst svět, než začneme číst slova“. Jeho přístup ke vzdělání v gramotnosti kladl důraz na politické, sociální a ekonomické kontexty životů jeho studentů. Ve své práci se snažil svým studentům pomoci porozumět silám ovlivňujícím jejich životy, aby nad nimi mohli začít sami získávat moc, která by jim naopak pomohla jejich svět změnit. Jelikož sám vyrostl v chudobě, rozuměl „kultuře ticha“, v níž žijí hospodářsky marginalizovaní lidé – jejich nepřekonatelné vzdálenosti od míst mocných, jejich neschopnosti ozvat se svým hlasem v kulturním prostředí –, a chápal, že právě toto ticho je třeba překonat, aby se jeho studenti stali aktivní složkou svého světa. Systém vzdělání však obvykle tuto „kulturu ticha“ podporoval a povzbuzoval, protože školy až příliš často slouží potřebám nespravedlivé společnosti namísto potřebám utlačovaných studentů.

Freireova „pedagogika utlačených“ nabízí studentům získat moc nad svým světem pomocí s pojmenováním jejich problémů a analýzou příčin, jež tyto problémy způsobují. Zatímco tradiční vzdělání studentům říká, co mají znát, Freireovo „vzdělání formulováním problémů“ povzbuzuje studenty, aby sami kladli vlastní otázky, zkoumali svůj svět, sledovali vlastní zájmy. V tomto ohledu se Freire podobá Deweyemu: vzdělání musí vycházet ze zkušenosti studentů, z jejich vlastního světa a z otázek, které z takového setkání plynou, nikoli z „nadřazených“ znalostí učitele. Freire vždy zdůrazňoval, že jakmile studenti získají znalosti a pochopení své kultury, dostanou sílu tuto kulturu proměnit. Freireovo psaní má tudíž silný reformní nádech: učitelé pracují, aby proměnili existující struktury moci a dali svým studentům sílu pozitivně měnit svět. Freire věřil, že školy by měly studentům pomáhat, aby se stali nezávislými, aktivními a odpovědnými příslušníky společnosti, kterou dokážou proměnit. (via kritickemysleni.cz)

Pedagogika utlačených WIKI
Paulo Freire WIKI
Knížka Pedagogy of the Oppressed ke stažení v PDF v angličtině

Mračna nad Rocinhou

2010-04-01T03:40:00.000-07:00

Nad Rocinhou mračna - ministerstvo spravedlnosti vydalo další mandáty k zadržení Nem(a) a dalších 18 osob. Deník O Dia dneska přišel s dobrou infografikou - kdo je kdo v organizovaném zločině v Rocinhe, takže obrázek přikládám. Já z těch lidí párkrát zahlédl Nem(a), který ale vypadá ve skutečnosti trochu jinak než na téhle fotce s křečovitým klaunským úsměvem, od vidění z těch lidí na fotkách znám Zé Galinhu a Neta, zbytek obličejů mi nic neříká s výjimkou Perninhy, ale u něj je to daný, že má takový typický archetypální obličej, spíš než tím, že bych si ho konkrétně pamatoval. Takže výkvět místní ADA v akci.

ADA míří do Prahy ;)

2010-03-26T03:43:00.000-07:00

Tak nejaky update o Rocinhe - smrakani mraku kolem trafica pokracuje. Nem, sef Rocinhy, byl policii vyhlasen za terc c. 1 - policejni urady ho nove prohlasili za soucasneho nejvetsiho distributora drog ve state a verejneho nepritele cislo jedna. Situace v Rocinhe je udajne docela nervozni - trafico zacalo delat neco na zpusob bleskovych kontrolnich prepadu - nahodne si vybira domy, vynuti si vstup a hledaji dukazy jestli vybrane budovy, nebo respektive lide v nich nemaji napojeni na policii - to zni jako slusny paranoidni psycho.

Cele to spustila akce specialnich jednotek CORE, ktere ted ve stredu zabili pri sve operaci sefa kopce Sao Carlos v severni casti Ria - Rogéria Riose Mosqueiru, prezdivaneho Roupinol (nebo taky Macaé a Lindao), který je nahoře na obrázku. Roupinol je clovek, ktery se jako nepritel statu drzel na prvnim miste pomerne dlouho, vzdycky to byval jeden z hlavnich dodavatelu a distributoru ve meste (v drtive vetsine samozrejme jen kopce ktere ovlada ADA) a jeden z jejich nejmocnejsich sefu frakce na svobode. Spolu s nim nasli i jeho ucetnictvi - ktere je pomerne zajimave, do Rocinhy například Roupinol dodával každý měsíc 1 tunu drog (sic!) coz je slusne cislo, za posledni dva roky vyfakturoval Roupinol priblizne cca 4 miliardy korun (400 milionu realu) a do Brazilie dovezl kokainovou pastu (z Bolivie a Kolumbie) v hodnote priblizne 420 milionu korun. Krome vlastnich bocas v Sao Carlos dodaval (jako tzv. "atacadista") jak uz jsem psal ostatnim kopcum pod vlajkou ADA - v Rocinhe mel celkem 3 laboratore, kde se z kokainove pasty refinoval kokain. Kontakty a jeho postaveni ted po jeho smrti prebira prave Nem, jako nejblizsi spojenec a clovek v heirarchii vysoko...

A zatímco Lindao aka Roupinol cestoval vcera v rakvi pod zem - tak v tomhle gangsta postarsim baile songu cestuje do Evropy. Proc tam na obrazku krome maskovaneho bojovnika s napisem (favela) Mineira a zabijacke loutky Chuckyho (maskota ADA) maji mapu Ceske Republiky a Prahu se me neptejte - ale ja s tim nic spolecneho nemam :))

Kde se berou ty všechny zbraně ?

2010-03-17T06:29:00.000-07:00

Obvyklá a uz nekolik let trvajici cesta je nasledujici: zbrane importuje do Brazilie firma obchodujici s vojenskym materialem, zbozi se oficialne vyexportuje do Paraguaje, doposud vse legalni. V Paraguaji se zbrane ztrati a propasuji zpatky do Brazilie. Je to stejne vynosny biz jako drogy, politicky unosnejsi, s vlastni strukturou a s uzsimi vazbami na bile limecky, vojaky, policii a lokalni (prihranicni) politiku.

Od hranic to pak smeruje stejne jako treba drogy bud v tiracich nebo mensich autech do mesta. Brazilska armada si zbrane pomerne hlida, pokud z ni primo trafico neco ma tak vycvik (hodne ex-vojaku mela tradicne v radach treba ADA), obcas se objevi ve favelach neco (vetsinou kulomety, protitankovky) co ma puvod v bolivijske armade a neslo to výse popsanou, klasickou cestou z jihu, ale tou drogovou, západní stezkou.

Bolivie je obecne po Paraguayi druhy nejdulezitejsi zdroj - je to hodne dany predevsim tim, ze ta zeme nikdy nemela zadnou legislativu, ktera by regulaci zbrani nebo vubec zbranove zakony resila. Je to takovy 10 let trvajici beef mezi armadou a policii kdo ma dohlizet na co, ktery celou situaci zmrazil. Realita je takova, ze v Bolivii muzes koupit skoro jakoukoliv zbran kdekoliv se ti zachce. Prolomit by to mely nove zakony, ted z ledna, ktere ale jeste neprosly ratifikaci. Nebyt Bolivie tak daleko od pobrezi, sly by odtamtud myslim zbrane vsechny. Jinak na tohle tema - takova klasika z moji oblibene pauty do dia z minuleho tydne (viz. obrazek) - brazilska policie zatkla dva pastory (sic!) z charismaticke cirkve Igreja Mundial do Poder de Deus, kteri ve svem Opelu Vectra vezli zbrane od bolivijskych hranic, urcene Luizi Cláudio Gomesovi, zvaném "Pão com ovo" (napojeného na Comando Vermelho), který šéfuje na Morro de Martins v Riu.

Zbraně a Rocinha

2010-03-16T06:33:00.000-07:00

A další zprávy ohledně Rocinhy ohledně tamějšího trafica... to v poslední době podle informací co prosákly do tisku opravdu dozbrojuje. Za poslední dobu hoši utratili minimálně 5,5 milionu na modernizaci sveho arzenalu a nakup munice. Co prosaklo pres Polinter, tak pro predstavu se jedna o tyhle zbrane:

1 x AT4 (viz obrázek), ráže 84mm, švédská výroba Saab, cena ??? WIKI
3 x FN FAL, ráže 7.62, belgická výroba, cena co za ni zaplatili přibližně 500 tis. za kus - WIKI
1 x puška ráže 7.62, model alá karabina M1, cena přibližně 180 tisíc
1 x útočná puška typu SIG SG 540, licenčně vyráběný v Chile (FAMAE) cca 220 tisíc
1 x FMK 3, samopal argentinské provenience - WIKI
10 x pistole 9mm, neznámý výrobce
5 x pistole typu Ruger
22 x granát, neznámý výrobce

Zbytek peněz šel na munici a zásobníky... spolu s partyzánskými manuály, co teď objevili při razii, to vypadá, že se ADA chystá na rozhodující bitvu o kopec a očekává příchod té velké policejní operace. Pro obyvatele, studenty institutu, sousedy a normální lidi z toho bohužel nic dobrýho nekouká. Bojím se těch vyslovenejch psychopatií jako je ta AT4, granáty apod.

Musím říct, že pro mě osobně asi největší šok na který jsem si chvíli v Rocinhe zvykal, je to, že to jsou všechno vojenské zbraně - jakože opravdu velký zbraně, když jsem do favely jel, tak jsem si myslel, že budou mít pistole, to že budou mít samopaly jsem samosebou věděl, ale jako osoba co vojně unikla a zná to jenom z filmů vlastně představit naživo moc neuměl o těch ostatních kalibrech ani nemluvě.

Samba - Narco - Fotbal

2010-03-15T00:19:00.000-07:00

Tak Rio evidentně žije docela tradični aférou a to propojeni fotbalistu s traficantes. Video je o tom, jak utocnik Flamenga, Vagner Love, oslavoval vstrelene goly s prateli na bailefunku v Rocinhe v doprovodu ozbrojenych traficantes. Nemuzu rict, ze by video bylo pro nekoho kdo nemluvi portugalsky moc atraktivni, krome hluku z baile, tmy a siluet lidi a zbrani tam toho moc neni... ale pro poradek:

Fotbálek, samba a tráfico to je vždycky populární kombinace. Jinak misto kde je to baile je quadra na Rua 1

Zpět do Kolumbie: Zajímavý doku!

2010-03-10T00:25:00.000-08:00

ABC Colombia (2007)
Along the Don Diego river, one of the many rivers that descend from the Sierra Nevada of Santa Marta, there is a small building of white cement, on whose walls the children have drawn the flora and fauna of the region. This is the school class of the children of the 'campesinos' of the area. A single elementary class that gathers 25 children between 5 and 15 years old, the age at which school ends around here.

Many at that age have already begun to work as 'raspachines' - coca-leaf pickers. Others have joined the paramilitary and are patrolling the mountains - in which there are enormous stretches of coca plantation - to prevent infiltration by guerrillas or the army. The documentary follows the young protagonists in this problematic setting through an entire school year, exploring some of the realities that nurture and perpetuate the violence in Colombia.

Mračna a klepy

2010-03-02T00:29:00.000-08:00

Jinak čerstvé (včerejší) info z Rocinhy - schylují se mračna, kromě toho, že pořád prší se tu poslední měsíce pořád mluví o policejní invazi, v posledních týdnech a dnech to má reálnější konturyy, i když je to hrozba sice pořád přítomná, ale zároveň pořád taky hodně neurčitá. Fakt je, že Rocinha je teď poslední favelou v Zona Sul, která nemá stálou přítomnost policie (Polícia Pacificadora), je největší, nejznámější a to není úplně ideální v momentě, kdy město a stát se snaží o opak. V Rocinhe se mají otvírat teď nějáké projekty, čeká se že možná příjde i Lula. Kamarádka Erika, která tam byla teď na skok mi psala, že všude je hrozně trafikantů po zuby ozbrojených, tak ať to dopadne jak chce, snad to bude bolet co nejmíň. Jsem docela zvědavej jak se to nakonec vyvrbí.

Rocinha break

2010-02-12T00:31:00.000-08:00

Luxus úplně největší - tohle video mi hrozně zvedá náladu, i když nostalgii se teda pokaždý nevyhnu... Holátka z institutu breakujou - hlavně koukám kolik se toho mezitím co jsem byl pryč naučili - kredit dobrovolnici Marině .)

Můj včerejší tanec s Ďáblem

2010-02-04T00:38:00.000-08:00

Včera jsem konečně měl možnost zkouknout a líbilo se mi. Když už jsem tu minule spoiloval s tou smrtí, tak Arranha zemře už v průběhu dokumentu, to ale nic překvapivého zas tolik není. Dokument za to rozhodně stojí - už jen kvůli produkci, která Blairovi dala přístup tam, kam se zatím žádný dokumentarista nedostal - nebo respektive dostal ale bez kukel mu na kameru nikdo z těch trafikantů nahoře nemluvil.

Já už jenom čekám, jestli se někomu časem podaří dostat na kameru milici, i když to bude asi složitější, tak snad se dočkáme.

Linky na rapidshare na stažení dokumentu jsou tady

Staré Rio, Martini a falešný pohřeb

2010-02-02T00:45:00.000-08:00

Kdybych měl žít v 60. letech, tak by to bylo v Rio de Janeiro. Byl bych zlatá mládež, která v dobách bossa novy, byla kupodivu zábavná a inspirující. Nebo bych byl trockista a se soudruhy řešil na pláži osmý kongres čtvrté internacionály. Každopádně bych ale byl jako lidi v tomhle spotu na Martini s hudbou Chico Buarqua:

Současná zlatá mládež v Riu je bohužel ještě nudnější než zbohatlíci v Čechách - a místo restaurací a kaváren tráví život v nákupních centrech.
Zůstala akorát ta pláž, ale to stejně jako Lev Davidovič už dávno nestačí...

Jinak novinky z Rocinhy - Nem, šéf trafika, se zdá být chytřejší než jsem kdy myslel a kromě zlatých řetězů a motorek začíná pravděpodobně myslet na zadní vrátka. O víkendu se konal jeho zfalšovaný pohřeb - který kromě toho, že byl k jeho smůle jako fraud odhalen, i se sfušovaným úmrtním listem, je pravděpodobně jasný signál, že Nem chce zmizet a předat kopec svému následníkovi, což je věc ke které má z donů dost rozumu málokdo. Teď ještě počkat až se zjistí kdo byl vlastně pohřbený místo něho.

Super photostream na Flickru starého Ria

Dancing with the Devil (2009)

2010-01-28T00:58:00.000-08:00

Tak na dokument se objevil trailer. Ke shlédnutí je na oficiálních stránkách filmu.

Na youtube se objevilo pro změnu prvních 30 minut a já jsem neodolal a dokument působí vážně moc fajn. Alespoň soudě podle těch prvních 30 minut to vypadá vysloveně báječně - získat jako dokumentarista přístup k policii stejně jako k trafico imho v Brazílii nebo Riu není žádný větší problém, ale čím dokument překvapí je rozsah kam až Blaira pustili. A ten se tak může právem chvástat, že má první dokument, kde mu traficanti a jmenovitě ti vysocí (imo snad poprvé od dob mediálního miláčka Marcinha VP) mluví do kamer bez lyžařských kukel a bez maskování. Jmenovitě největší přístup tady má k Juarez Mendesovi da Silva, vulgo Pavoukovi, jednomu z velitelů Terceiro Comando Puro v komplexu favel Coreia v Senador Camará na západě Ria, kterého policie zabila v březnu minulého roku (hádám, že ne příliš dlouho po natáčení). Ale má tu i další prominentní trafikanty: Marcose Paulo Teixeira da Silva, vulgo Nike (momentálně ve vězení) z Comando Vermelho nebo Márcio da Silva Lima, přezdívaného Tola, šéfa TCP, kteří mu tu povídají tu svoji verzi bez problému en face. Což je poměrně revoluční. Doufám, že se brzo objeví DVD a rip...

Rio a bezpečnost?

2010-01-18T01:03:00.000-08:00

With World Watching, Rio Focuses on Security
Vcerejsi NY Times o bezpečnosti v Riu a "velkolepých" plánech vlády a policie v následujících čtyřech letech ovládnout 40 rijských favel včetně Rocinhy...

Crack crack crack !

2010-01-13T00:08:00.000-08:00

Jinak expanze cracku do Ria evidentne bohuzel pokracuje - pomerne zajimavy clanek na tohle tema je tady.

Asi nejdesivejsi jsou ta data - policie mezirocne zadrzela sestinasobek tehle drogy - odhaduje se ze 80-90% bezdomovcu v Riu (vcetne deti) je na cracku zavisla. Crack si evidentne nasel cestu do favel - s poklesem zisku se kterym trafico v Riu bojuje sly pravidla, ktera drive platila stranou. A uz to neni jenom Baixada nebo Zona Norte ale taky centrum a jih.

Mara: něco trochu odjinud

2010-01-01T01:21:00.000-08:00

Slovo mara pochází ze salvadorské španělštiny a původně znamenalo "skupina přátel". V dnešní době značí něco odlišného - "skupinu kriminálníků". Mafiánské gangy, které vznikly pod tímto názvem na území Los Angeles v 80. letech, prorůstají společenskou strukturou chudých států jako El Salvador či Honduras...

Recenze Lesk a bída středoamerických gangů na stránkách Českého rozhlasu. Via @S_tejk

Zločiny v uniformě

2009-12-09T04:49:00.000-08:00

Článek z Aktuálně nazvaný Brazilská policie je obviněna z nelegálního zabíjení je o další stránce života ve favele: Strach z policie, která je alespoň v Riu nositelem praktik vlastních ostatním kriminálním skupinám. Kompletní report Human Rights Watch: Lethal Force: Police Violence and Public Security in Rio de Janeiro and São Paulo v PDF je pak tady.

A pokud je tohle někde cítit, tak především v Baixada de Fluminense, kde má praxe eskader smrti o poznání silnější tradici i vliv, než ve favelách přímo ve městě.

Sequestro neboli únos

2009-12-07T04:58:00.000-08:00

Se zajímavými brazilskými dokumenty se roztrhl pytel. Objevil jsem trailer na další z nich - tentokrát film Sequestro (2009), pojednávající o fenoménu únosů v Sao Paulo. Pokud je Rio hlavnim mestem kokainu a obchodu s ním, pak je Sampa hlavním městem únosů, jejichž cílem se stává především vyšší střední nebo vysloveně bohaté vrstvy. S tímhle tématem pracuje taky o trochu starší dokument Manda Bala (2007), ke kterému já osobně - jakkoliv je to dokument zajímavý - mám ale několik silných výhrad, tak doufám, že tenhle nový film dopadne líp :)

Autor bohužel stáhnul trailer z youtube - pořád je ale k dispozici na oficiálních stránkách filmu - konkrétně tady.
A zatím ještě prázdná stránka na IMDB.

During four years a film crew followed the convert operations of the Sao Paulo Anti Kidnap Police Force, an elite group formed of only a handful of men. Kidnappers, victims, police, all intertwine in a action based documentary. Never before seen footage of police work, and stories never heard before of the horror of captivity are shown for the first time.

Neuwirth a Squattercity

2009-12-01T05:11:00.000-08:00

:::: http://squattercity.blogspot.com/ ::::

Skvele stranky Roberta Neuwirtha, ktere se zabyvaji squatterskymi "mesty" ruzne po svete. Neuwirth je jinak autorem prima knizky
- Shadow Cities: A Billion Squatters, A New Urban World

Na svem blogu se krome treba Ria venuje squatter slumum v Africe, Turecku, Jihovychodni asii, ale i na Zapade. A v Rocinhe byl v 2 Irmaos na navsteve :)

Ten třetí vzadu

2009-11-29T07:17:00.000-08:00

Skvělý článek z britského Guardianu nazvaný It's like the Middle Ages… there's no purpose other than living another day představuje favelu Parque Royal na Ilha do Governador, nedaleko rijského letiště, ovládanou tzv. pravým třetím velením (Terceiro Comando Puro).

Jen bych poupravil jednu informaci: Terceiro Comando Puro (ani Terceiro Comando) nejsou splinter cell od Comando Vermelho, ale organizace která vznikla pravděpodobně nedlouho po CV ve vězení na Ilha Grande, jako opoziční skupina z konkurenčních kriminálních struktur - přeživším vězeňských falang, které přežili nástup CV. Klasickou splinter organizací jsou naopak Amigos dos Amigos (ADA).

Kredit @FLU

Ideologie marginalizace v brazilském hip hopu

2009-11-20T07:36:00.000-08:00

Včera jsem konečně našel na netu tuhle knížku na kterou jsem si už dělal zálusk nějáký čas... zatím jenom prolistováno, vypadá ale extra zajímavě a výživně. Kromě brazilské hiphopové scény mapuje především ideologické pozadí a zázemí tohodle hnutí.

Vůbec hiphop v Brazilii má docela zajímavé postavení - i když vychází hlavně z gangsta rapu a oldschoolu, tak je obecně velice dobře přijímán - narozdíl od Baile Funku, kterému je (a řekněme si to otevřeně - poprávu) vytýkána jednak obsahová plytkost jednak napojení na obchod s drogami a kriminální scénu. V porovnání s ním je brazilský hiphop věc občas až intelektuální - s pevnými kořeny, co vyjadřuje a jak to říká. Baštou hiphopu v Brazílii je Sao Paulo - v Riu je druhá nejsilnější scéna, i když s tou SP se moc měřit nemůže navíc právě v komunitách ho vytlačuje spíš narkodiskotéka v podobě b-funku.

Derek Pardue - Ideologies of Marginality in Brazilian Hip Hop
In the land of samba there is another vibrant culture capturing the attention of urban youth. This compelling account argues that hip hop, while certainly a product of globalized flows of information and technology, is by no means homogenous. Using more than five years of anthropological fieldwork in São Paulo, Brazil's largest city, Pardue represents "culture" as generative and thus meaningful as a set of practices. When interpreted in this manner, local hip hoppers become closer to what they claim to be--subjects rather than objects of history and everyday life. In his ethnography, the first in English to look at Brazilian hip hop, Pardue highlights the analytical categories of race, class, gender, and territory.

Derek Pardue is Assistant Professor of Anthropology and International and Area Studies at Washington University in St. Louis. He is the editor of the volume Ruminations on Violence and the author of articles related to Brazilian hip hop and education, race, and graphic design. In addition, Pardue has published texts on Brazilian soccer and casual restaurant design in the U.S.

Download PDF

Vanoce v i2i a Teatro Oficina

2008-12-13T16:52:00.000-08:00

Dneska jsme udelali detem vanocni besidku a rozdali darky, na ktere se nam podarilo sehnat penize - predevsim diky brazilce Isabelle, ktera chodi na PUC a podarilo se ji presvedcit spoluzaky, aby nam na to dali cash nebo pripadne detem darek primo koupili. Takze my jsme dali dohromady penize na obcerstveni a pak dohromady na to, ze tem nejchudsim sesti rodinam jsme pripravili po krabici zakladniho proviantu. Deti se sice nesesli odpoledne vsechny, ale byla jich vetsina. Chybeli akorat klasicky maly sigri - vsichni byli jako divy predevsim kvuli darkum a celkove to bylo moc mily zakonceni, zatim alespon toho skolniho, roku.

Predtim jsem byl ve meste v Centro Cultural Correios kde je vystava (predevsim videoart) k prilezitosti 50. vyroci jednoho z nejvyznamejsich brazilskych divadelnich souboru vubec - divadla Teatro Oficina ze Sao Paula. Tahle podivna excentricka smes politickeho aktivismu a uprimneho nadseni pro avantgardu a moderni pristup k divadlu je vazne zajimava ac jsem co se tyce tehle umelecke formy jinak analfabet. Divadlo bylo zname predevsim ruznymi politickymi metaforami, coz take ostatne vyustilo v jeho zakaz v ramci vojenske diktatury v 70. letech, kdy bylo sice po oficialni linii kritizovane a napadane za trojskeho kone komunismu - lampasaky a cerne kosile predevsim nedrazdilo politikum o nic vic nez samotna nonkonformnost. Vystava se da tezko interpretovat - ale kdo by mel zajem tak vice informaci o tomhle pozoruhodnem divadle lze pro predstavu ziskat na oficialnich strankach souboru.

Zitra odpocinek nebo maly vylet, v pondeli zranice, opilstvi a poburovani, v utery kocovina a ve stredu rano hura do Minas!

Pereirao a Morrinho

2008-12-11T10:37:00.000-08:00

Dneska jsem se nechal uplne luxusne vzbudit rano salkem kavy, zjistil, ze internet nefunguje a pak se vypravil se sousedy Michaelem a Ericou do favely Pereirao, coz je minaturni favela citajici cca 2000 hlav v centru Ria v Laranjeiras. Favela je to prijemna a docela utulna - tim jak je malinka tak vyslovene pusobi malebne - neni tak huste obydlena a ma uplne bajecny vyhled zvlast ze zhora. Nejznamejsi je ale predevsim diky projektu, ktery se jmenuje Morrinho (coz znamena "kopecek") a spociva v makete favely vyrobene z cihel, kterou cirka deset let zpatky zacala vyrabet parta mistnich deti a hrat si v ni. Nicmene maketa nezemrela, behem casu ozivla a zmenila se v sofistikovane role-play medium, ktere v tuhle chvili bavi uz dalsi generaci deti a ve kterem si mistni nataceji kratke animovane filmy o pribezich z favely, o valkach mezi jednotlivymi frakcemi a policii, o vsem moznem. Cely projekt byl objeven do velke miry nahodou pred par lety a od te doby se mu dostalo pomerne velke publicity - momentalne nektere jeho casti a jednoduche filmy cestuji po prehlidkach moderniho umeni - minuly rok se ucastnili napriklad Bienale v Benatkach v roce 2007... Jedno vim jiste, ze kdybych byl maly travil bych tu veskery svuj cas :)

Erica studuje antropologii a pracuje tu na svem doktorandskem vyzkumu o formach turismu spjatych s favelami a jelikoz tu byla a chtela se sem vratit tak nas jako zaminku vzala s sebou a jeden ze zakladatelu nas protahl komunitou a ukazal nam vse co se ukazat dalo, protoze jednim z cilu je zkusit v ramci moznosti ukousnout taky svuj dil z turistickeho ruchu, ktery do Ria prinasi penize. Tady jsou stranky projektu.

Jinak Pereirao - vlastnim nazvem Vila Pereira da Silva - je jak uz jsem psal miniaturni a pomerne hodne klidna favela, jedna z mala, kam se neboji jak cizinci tak mistni, prestoze je alespon teoreticky ovladana narkofrakci. I kdyz co jsem slysel tak mistni movimento predstavuji asi zhruba 3-4 osoby, ktere spis pusobi jako propadlici, ze skoly a jejich aktivita se omezuje spise na hru kocky s mysi, protoze favela je mimo jine (podobne jako napriklad Tavares Bastos) vyuzivana BOPE pro nacvik policejnich invazi. Coz je prvni vec na kterou si tu vsichni stezuji, jelikoz specialni jednotky sem s oblibou chodi kdy se jim zamane, dokonce sem berou i jednotky americke a izraelske, ktere se tu lidem prohaneji pod okny a nacvicuji poulicni valku. Ve favele je nahore i hostel/penzion - kam se samozrejme alespon na chvili nasockujeme a uzivame si bajecny vyhled ze strechy. Pokud by nekdo z vas byl v Riu a chtel byt vicemene v centru - ve vazne prijemne lokalite v klidne favela komunite a nevadi mu slapat chvili do kopce, tak urcite muze vyzkouset, minimalne kvuli tomu vyhledu to myslim stoji za to...

Zajimava postava, kterou jsem tam potkal a ktera tam zije je o dost starsi nemec (na obrazku nahore), ktery se zamiloval do baile funku a z rodneho Stutgartu se prestehoval sem, bydli tady a pod pseudonymem MC Gringo tu pracuje na svoji kariere baile funk zpevaka. Davame se na kratko do reci a vypravi mi obligatne jak moc rad ma Prahu a ze zil na Praze 3 (pocitam Zizkov) na pomezi let 99/00. Na youtube ma spoustu videi tady je jeho dokumentovy profil, na kterem je krapet mladsi, ale zase ne tolik o moc a chlapik na me jinak pusobi moc sympaticky.

Jinak me nejvic bavili napisy deus ver tudo mas nao e X9 deus sabe tudo mas nao e X9, ktere se stejne jako ruzne jine odkoukane mota objevuji na miniature favely a znamenaji "buh vi (pripadne vidi) vsechno, ale neni to zadny praskac". Fenomen X9 - policejniho informatora je kapitola sama pro sebe, protoze mluvit s policií je v ramci zakonu mistniho podsveti, nejhorsi a nejnenavidenejsi precin a do kultury chudych komunit a ruznych mistnich referenci nebo baile funku prosakuje vetsinou v dost vyhranenejsi a krutejsi podobe - kdy na party davy do rytmu skanduji obvykly osud skutecnych nebo domnelych zradcu ..pega X9, bota no pneu.. ("...chyt spicla a upal ho v pneumatikach...").

Deti v Rocinhe a Pereirao

2008-12-11T08:19:00.000-08:00

tady jsou tri cvaky mistnich mladat ze vcerejska - jinak se tu krome ospaleho nicnedelani, drobne prace v institutu a toho ze jsem byl "pomahat" s vyrobou meho noveho pandeira se nic zvlastniho nedelo. Dnes jsem se byl kouknout ve favele Pereirao, ktera se nachazi v Laranjeiras - pak napisu vic az zpracuju nejake fotky.

Jinak dnes vecer me pak cekaji dve posledni hodiny uceni a nepocitam-li vanocni besidku pro deti co bude v sobotu tak mi zacinaji prazdniny - ja jsem ted uchvacen svym vyletem do Minas Gerais ted uz jen zbyva preckat vecirek v pondeli, zregenerovat se a ve stredu nezaspat - jelikoz musim favelu opustit nekdy kolem pate abych mohl vyrazit z vesela do Sao Joao ! :)

Minas Gerais, prazdniny a zeny v movimento

2008-12-09T16:02:00.000-08:00

tady u nas ve favele tyhle dny nic noveho - tenhle tyden je muj posledni tyden vyuky v tomhle roce, institut cekaji od patku prazdniny a i kdyz nektere aktivity budou probihat, tak vyuka jazyku se do i2i vrati az v pulce ledna. Ja pri tehle prilezitosti pristi stredu dam Rocinhe na dva tydny vale a pojedu objevovat stat Minas Gerais - jak uz jsem tu pred nejakym casem psal.

Dneska bylo obzvlast horko a ja misto plaze jel koupit jizdenku na autobus a zaplatit do mesta zalohy za ubytovani a finalni plan trasy vypada nakonec na ctyri mesta:

São João del Rei, Tiradentes, Ouro Preto a Mariana - mozna uvidim a na miste se mi do toho podari nejak operativne zakomponovat jeste vylet do Congonhas. Takze tahle dovolena bude tentokrat o horach, baroku, palence cachaca, ovcim syru a vnitrozemi - coz bude na dva tydny myslim docela prijemna odpocinkova zmena, i kdyz riskuji ze kvuli tomu propasnu policejni invazi, o ktere se tu siri fama a ktera by mela prijit pred vanoci :)

Nahore na fotce je pohled z visualu na druhou stranu za kopcem tj. centrum - videt je kristus, lagoa, pao de acucar..atd. Jinak to condominium nalevo v rohu dole v gavea je asi nejdrazsi stredni skola v Riu - Escola Americana, ktera zacina presne tam kde favela konci.

ad jeste trafico tady u nas na kopci, kdyz jsme u toho tak jsem se ted zajimal a vyptaval, jelikoz mam rozectenou knihu Falcão - Mulheres e o Tráfico, jak je to se zenami v ramci narco frakci a jednotlivych veleni. Co jsem pochopil plosne to plati pro vsechny comandos tak zeny, i kdyz jsou samozrejme v mensine, je clenstvi v ramci organizovaneho zlocinu otevreno a v praci v tomto oboru nic nebrani. I tady u nas mame zenske traficantes - jedna se predevsim o vapores - prodejce, nicmene mame tu i jednu zenu soldado - sam jsem ji zatim nevidel, ale kopec je velky, takze neni divu. Z pavlacovych klepu jsem se dozvedel, ze sice zenou je, ale ze vypada trochu jako muz a ze se ji libi take zeny. Vojak by to mel byt, ale evidentne dobry a loajalni, ktereho si mistni movimento vazi, protoze ji chlapci z veleni pred nedavnem vykoupilo za, na nase, cca 80.000,- z rukou policie.

patek v maze

2008-12-09T16:00:00.000-08:00

co se tyka patecniho vecera vyrazil jsem do Hotelu Maze, ktery se nachazi ve favele Tavares Bastos, uz jsem tu o nem i o favele jednou psal. Je to favela, ktera se nachazi u Catete, prakticky kousek chuze od Largo Machado. Favela je to mala, dost obskurni a vizualne familierni - krome posledniho Hulka, se kterym jsem nemel tu cest se tu nataceli i ruzne jine filmy - napriklad muj oblibeny serial Cidade dos Homens. Cele to misto pusobi jako atelier je to vazne divne, polomrtve mesto duchu, jsou tu becos ale nevypadaji jako becos, favela je vlastne zmet domu obklopujici stejnojmennou serpentinu Tavares Bastos. Nachazi se tu ustredi BOPE - obri budova, ktera budi dojem ze je stejne velka jako favela samotna.... BOPE tu nejenom sidli, ale i cvici coz je jeden z duvodu proc tu neni ani trafico, ani milice, ale celkove to pusobi dost tisnive a liduprazdne...

Jinak nahore skryty v jednom beco je situovan hotel Maze, ve kterem je kazdy prvni patek v mesici jazz - viz taky web jazzrio Produkce teda hudebne to za moc nestoji, ale prostor je to bajecny, v takovem dome (ktery je hodny sveho anglickeho jmena), by se mi libilo bydlet. Zmet chodeb a schodu usti v prvnim patre, kde je v jedne mistnosti, strhla jedna stena takze to nabizi luxusni vyhled na cukrovou homoli, centrum i na plaz. Podobny vyhled nabizi i strecha. Slozeni lidi je zajimave prevladaji bohati brazilci do kterych je primichanych par cizincu - jak high class brazilci tak cizinci jsou mi spis protivni a pripadaji mi nudni, evidentne uneseni z exkluzivity mista. Coz jim teda zrovna uplne vycitat nemuzu, protoze misto se mi popravde, abych nebyl za pokrytce, taky moc libi a docela si ho uzivam zvlast ten vyhled. Liju do sebe predrazene pivo - bavime se Michaelem a Ericou a jejich kamaradem Johnem se kterym se alespon hadam o americke zahranicni politice. Nasleduje jak jinak pomerne komplikovana cesta zpatky do Rocinhy - domu se dostavam podrousen - ac motorky nemam rad tak si chytam dole jednu a vezu se nahoru do kopce az k domu. Chlapik to zase silene kali a klopi do slepych zatacek, ale jelikoz jsem priopily tak se tentokrat ani nebojim a docela si to uzivam :)

Cely vcerejsek mam jako nasledek slusnou kocovinu, malujeme v institutu a ja si davam oraz. Ostatne stejny program i pro dnesek, az na to ze oprosten o bolest hlavy.

Nahore je fotka mojeho noveho spolubydliciho a kolegy dobrovolnika Grahama, taky z patku, kdyz jsme byli fotit tady u nas. Foceno z Roupa Suja, za nim v pozadi opet ta "nase" cast Rocinhy.

tapiocove palacinky se sunkou a se syrem..

2008-12-07T10:49:00.000-08:00

Tady je maly navod na tapiocove palacinky - chude, ale dobre jidlo vyrabene ze skrobu manioku (tapioku). Nevim do jake miry se to v cechach da sehnat, ale udajne se pouziva pri bezlepkove diete tak snad nejak jo. Tady je to jedna z nejlevnejsich veci - kilo stoji zhruba 2RS a da se z toho udelat desitky palacinek :)

Do hrnce nebo misy dame "goma de tapioca" - tj. tapiocovy skrob, jemne osolime a pridame trochu vody.

Dobre promichame, skrob nam zacne delat hrudky, ktere nejdriv rozemneme v rukou a pak propasirujeme pres sito. Na sporak mezitim dame panev a zacneme zahrivat na sucho, bez oleje stejne tak bez vody, na mirny plamen.

Nasypeme hotovou tapiokovou smes ze skrobu do panve a vytvarujeme z nej zcca 3-4mm placku v podstate jakykoliv utvar co drzi tvar..

Behem chvilky zacne palacinka drzet pohromade, ohrejeme ze obou stran a na jednu stranu polozime napln. Muze to byt cokoliv - tohle je uplne nejzakladnejsi verze treba se sunkou a se syrem.

Po chvili placku prehneme vejpul takze nam vytvori kapsu, jeste ohrejeme chvili z obou stran. V momente, kdyz zacne syr meknout nebo samotna palacinka ma tendenci menit barvu, je hotovo, vyndame a servirujeme :)

Je to hrozne jednoduchy, levny a dobry jidlo, ktery se da pripravovat na X zpusobu, placka je dobra i ke kafy bez niceho, da se do ni nacpat treba spenat, houbova smes, maso, sladke, syry nebo rajcata a jina zelenina. Mnam !

Rocinha, Churrascaria a Maze v Tavares Bastos

2008-12-05T14:14:00.000-08:00

tak akorat v kratkosti dnes jsem byl na vylete a fotit a chodit - boli me hrozne kolena ze schodu a do schodu, objevili sme uplne nahore na kopci v lese skryty bazen kam se chodi mistni nejen koupat, soude podle prazdnych psanicek ruzne rozesetych po zemi u vody...

Potkali jsme tam dva mistni homeboys - nemam silu moc upravovat fotky, ale pak to sem nejak behem vikendu az bude cas nahazu. Takze ted akorat zahlavi a jedno ISM u ktereho jsem zneuzil chlapika s ptackem v kleci, ktereho jsme tam potkali jeste s jednim floutkem. Typek, jmenem Leandro ma bratra, ktery se vyzenil do Prahy - a jelikoz je Praha mala vesnice jsem zvedavy jestli ho nekdy az budu doma pri nejake brazilske prilezitosti potkam :)

Pak jsme jeli odpoledne na Copacabanu do Churrascarie, kam jsme pozvali na rozloucku kamarada a meho studenta Igora, ktery odjizdi pracovat do Porto Seguro do Bahie, na cca 4 mesice takze uz ho neuvidim...

ted jsem doma a nacerpavam silu tak za trictvrte hodky jdu se sousedy Ericou a Michaelem do jazz klubu Maze, ktery je ve favele Tavares Bastos, tak pak podam report co je tohle obskurni misto zac :)

Recreio a milice

2008-12-03T17:13:00.000-08:00

dneska jsem nejdriv makal a sekraboval omitku v ucebne v hornim patre, pak nasledovala hodina Pandeira a pak jsem mel sraz s Danielem a jel jsem se s nim kouknout za jeho stryckem do favely Recreio ve vychodni casti mesta.

Recreio je obri ctvrt-favela, ktera se rozklada v zapadni casti mesta hned vedle drahe a pro me dost obskurni, ale hlavne nesympaticke, Barra da Tijuca. Recreio, celym jmenem Recreio dos Bandeirantes, by alespon podle wikipedie melo byt misto, kde bydli stredni trida. Z meho pozorovani to tak uplne nevypada - i kdyz jsem tam videl par domu, ktere bych asi normalne ve favele nenasel, tak to jako celek, respektive alespon ta cast ve ktere jsem byl ja - pusobilo naprosto opacnym dojmem v podobe ospale diry, mesta duchu, nejake chude periferie, ktra je zaroven obrim stavenistem. Ale jelikoz je Recreio opravdu rozsahle a rozklada se od Avenida das Américas, nekam neznamo kam, nemuzu moc soudit. Recreio je v tenhle moment mistem bez pana, i kdyz v podstate tu vladne normalne milice, ktera akorat po nejake obri federalni operaci proti paramilitares ted nekdy na konci (evropskeho) leta ztratila v Recreio pozice.

Danieluv strycek Manuel tu ma obchod se stavebnim materialem - nicmene v tehle favele nezije, zije v jine milici kontrolovane favele Campo Grande, coz je v mistnich meritkach pomerne neobvykla vec. Strycek je vazne sympaticky chlapik a ja ho navic muzu, alespon nejakou dobu trapit ruznymi dotazy o tom jak komunity pod vladou milice funguji.

Zacnu asi tim, ze dle jeho nazoru on ma radsi milici nez trafico a tady se mi nejak v hodne obecne rovine potvrzuje vec, kterou mi uz vypravel jednou prave Daniel a to, ze osoby ktere ziji ve favelach ovladanych movimento vetsinou povazuji kupodivu zivot ve favelach ovladanych milici, za horsi. Stejne tak vice versa. Jinak jeste teda je to vazne nezvyk chodit po placaty zemi v nejaky komunite a navic me zarazila jakakoliv absence asfaltu, coz znamenalo po dnesnim proprsenem dopoledne spoustu louzi :)

Informaci bylo hodne a jelikoz jsem vazne utahanej tak to asi dam v bodech - pravdepodobne na neco zapomenu, tyka se to alespon jak se veci mely a maji v Recreio dos Bandeirantes:

- milice, je v podstate autokrativni organizovany zlocin, svoji strukturou hodne podobny trafico, ktery tvori z 99% byvali (nebo do urcite miry i soucasni) policisti. Kteri ovladaji komunitu ve stylu "co by se stalo kdyby zkorumpovani cajti vyhrali valku". Sef milice zaroven byva prezidentem Asociacao dos Moradores, coz je take legalni kryti pro aktivity a taxaci obyvatel.
- jak uz jsem psal milice netoleruje trafico nebo prodej drog. traficantes vetsinou zabiji pokud neutecou sami, kdyz milice nejakou komunitu obsadi, uzivatele bud musi s drogami prestat nebo pod pohruzkou (realnou) fyzicke likvidace favelu opustit.
- milice ziskava penize predevsim z ruzneho systemu dani - plati se za bydleni. V pripade Recreio to je castka 7RS za dum/byt za mesic, prumerne 40RS za obchod nebo podnik, dale ma milice monopol na dodavky plynu (tady je taxace neprima dostava zpetne komisi od dodavatelu, podobna vec, co se alespon plynu tyce se deje i v komunitach kde dominuje movimento), dale je to poskytovani internetu, doprava v podobe "micros" a autobusu. Pak si take milice uctuje dane casto az do 10% hodnoty v pripade prodeje domu, pokud si chcete pristavet dalsi patro na strese bude vas to stat 1000RS... atakdale.
- platby se deji vetsinou pres Asociacao dos Moradores
- milicionari nechodi otevrene ozbrojeni jako tady u nas, nemaji "tezke" zbrane, jsou ozbrojeni vetsinou pistolemi nebo revolvery.
- milice nevybira vetsinou penize agresivne, snazi se o ne zadat laskave v podobe prispevku na chod komunity, nicmene v pripade, ze osoba neplati, laskavost se rychle vytraci.
- atd atd atd...

tady je jeste par foto pro predstavu:

Fotky Academicos da Rocinha

2008-12-03T16:10:00.000-08:00

tak tady jsou nejake fotky z vcerejsi samba noci - akorat teda svetlo, sum a neostrost se na tom podepsali rovnym dilem.

ted jsem si uvedomil ze tam mam skoro same hrace co hrají na Cuícu - kdyby nekdo tenhle nastroj v ramci samba baterie neznal (a pro me osobne je to jeden z nastroju nejoblibenejsich) - tak nejake info je tady

a tady je ukazk jak Cuíca zní na youtube.

Academicos da Samba a plan na vylet do Recreio

2008-12-02T19:53:00.000-08:00

Vecer uceni v institutu a po nem jsme akorat prebehly hlavni a uzivali si baterii samby - kde zkousela mistni skola samby Academicos da Rocinha. A bateria samby je vazne zazitek k nezaplaceni, dukaz toho, ze si perkuse vazne do velke miry vystaci samy.

Jinak zitra me ceka rano sundavani omitky v institutu a malovani jedne ucebny co nam ponicila voda - pak lekce pandeira - a pak se jdu kouknout do jedne favely Favela do Recreio, komunity dominovane milici, ktera je v zapadni zone mesta a kde ma Daniel, se kterym tam jedu, strycka. Jinak tohle neni kopec - ma to byt placka navic krome Rio das Pedras (kde jsem byl akorat v noci) to bude defakto prvni nejake zevrubnejsi seznameni s uzemim ovladanym temihle mestskymi paramilitares a snad sance se v ramci moznosti trochu porozhlednout kolem.

Udelal jsem par fotek, bohuzel uz moc nebylo svetlo - tak jsem musel hrotit iso navic trochu poprchavalo - takze je to dost zlo, ale ted to nemam moc cas ani silu upravovat, ale dodam par pocitam zitra. Nicmene na horni fotce z dnesniho vecera je pohled z prechodu se svetelkujicim kopcem v pozadi. To je nicmene jenom zlomek Rocinhy, to same pokracuje dal vlevo stejne jako pres vrcholek kopce.

Visual, Vila de Laborieux, Portao Vermelho a Tapioca

2008-12-02T11:18:00.000-08:00

Tak vcera jsem krome ranniho nicnedelani a chvile v institutu absolvoval docela peknou prochazku tady po Rocinhe, ale hlavne jsem si behem ni prosel casti, ve kterych jsem nikdy v zivote nebyl - coz sice v Rocinhe, pri jeji velikosti neni nic neobvykleho, ale to vzdycky potesi. Nejdriv jsme vyjeli motorkami nahoru na "Visual" - coz je misto, ktery fakt mam rad a prezdivku si rozhodne zaslouzi, protoze ten vyhled, ktery nabizi v kombinaci se studenym pivem je neco bajecneho. Pak jsme vylezli jeste vic nahoru - do casti, ktera se jmenuje Vila de Laborieux - coz je cast, kde favela konci - prekvapive mila a prijemna cast co mi trochu pripomina Vidigal. Je tam schovane mezi stromy hriste, za nim je uz jen les a vodni pramen vcetne potoku co vyvera ze skaly. Docela uvazuju, ze se sem zitra nebo nekdy jindy vratim, protoze jsem s sebou nemel fotak... Vila de Laborieux je i pres to, ze je takhle vysoko, jedna z bohatych casti Rocinhy (coz je obvykle oxymoron), prave vzhledem k tomu jaky je tam klid. Je to pomerne lukrativni misto - kde je zakazano stavet. Nicmene je to hra kocky s mysi lide se v lese stavet snazi - na coz ma Associacao dos Moradores odpoved v podobe vykazovani a bourani tehle staveb. Ty se tam, ale cyklicky vraci a zkousi to dal. Podobna situace se zakazem je o kus dole, kam jsme zabrousili potom v Portao Vermelho. Nicmene zajimave je, ze jak jsem se dozvedel bankovni spekulace zvladly dorazit i sem do favely - nektere brazilske banky zacinaji jako investici/spekulaci kupovat domy a pozemky v tech lepsich castech favel, protoze tohle je Zona Sul cena tady nikdy nespadne naopak s rozvojem komunit bude dal stoupat.

Vracime se pres "Visual" dolu po Rua Um - jinak "Visual" je jedno z pohrebnich mist, kde se zdejsi pani zbavuje tel - nicmene ted uz par dni vim, ze zas takova atrakce to pro me nebude, protoze tu mame podobny tajny hrbitov i my tady na Cachope, kde bydlim. Jinak odbocim, co jsem se dozvedel "sve" mrtve tu chlapci bud zakopavaji, nebo taky pohazuji volne v lese, kde se o ne vetsinou postara teplo, hmyz a toulavy psi. Plus maji jeste jednu alternativu v podobe obri praseci farmy nahore. Jinak Portao Vermelho se nachazi kousek nize, je to taky odbocka do lesa s par docela mile vypadajicimi domky, lesni cestou a cele je to tam naplnene zvuky ruznych me neznamych druhu ptactva. Je to misto lemovane ruznymi vraky aut - co mi bylo receno pozdeji odpoledne, je to misto, kam se mimojine vozi auta co se ukradnou nekde dole ve meste a tady se rozrezou na nahradni dily... v tuhle chvili se s tim, ale teprve zacalo, takze se sem da jeste relativne volne projit.

Pak jsem jeste videl bizarni misto Lajeirinha, kde tece obri otevreny kanal - neco jako reka vody, exkrementu a odpadku - co se vali takovym korytem uprostred becos, prohani se tam krysi kamaradi, a tece pravdepodobne dolu do Valao.

Jinak jsem si ve sve neschopnosti konecne nakoupil goma de tapioca - takze foto report na tapiocove palacinky se syrem bude nasledovat nekdy v nasledujicich dnech, zvladnu-li to tak zitra - dnes jsem si uz par udelal, ale nechtelo se mi umatlat fotak. Pomuze mi s tim snad tady novy spolubydlici a kolega Graham, ktery narozdil odemne umi nepomerne lip fotit a ta fotka nahore je pohled z Visualu na mesto, vyfoceno, kdyz jsme tam vcera byli.

Rogerio a box ve Favele do Cantagalo

2008-11-30T07:13:00.000-08:00

Tak vcera jsem po ranni pivni bolesti hlavy, byl ucit a uklizet v institutu pak naskok doma a po obede jsme vyrazili na box. Kamarad Rogerio mel svoje vubec prvni amaterske utkani - jak jsem sem psal neco o Ipaneme tak to byla trochu rana vedle. Jeli jsme do jine komunity a to konkretne do Favela do Cantagalo, kde se utkani konalo v mistnim (v Riu) pomerne hodne vyhlasenem boxerskem klubu Academia Nobre Arte.

Favela Morro do Cantagalo se nachazi kousek od Copacabany a ma obravdu uzasny vyhled jak na Copacabanu a vubec na more, tak i treba na Lagou (kde mimochodem vcera rozsveceli vanocni stromek :). Spolu s favelami Pavão a Pavãozinho tvori jakysi maly komplex vklineny prave mezi luxusni ctvrti Copacabana a Ipanema. Je to favela ovladana opacnou frakci nez je ta nase - tam vladne narozdil od ADA, Comando Vermelho. Atmosfera nevim co se tam delo tam uplne klidna nebyla - tahle trojka favel ma na jednu stranu dost vladnich projektu, na druhou stranu je to tam vsechno trochu vic najezenejsi, rozhodne tam policie (Policia Militar) dela vice invazi nez tady co se tyce nas. Vtipne je ale ze tam na kopci maji Policia Civil i docela nahore - takze kdyz jsem lezl na kopec a pak zpatky dolu potkaval jsem traficantes s puskama jak normalne prochazeji kolem policejnich vozu... coz je vazne hodne surrealni pohled, nevim jakym zpusobem ten deal vlastne funguje, ale je to divny. Nahore na kopci je obri projekt Espaços Criança Esperança, v jehoz nitru se mimojine nachazi prave Nobre Artes.

Jinak k prubehu co rict - vzali jsme spolu pomerne dost malych raubiru a raubirek co delaji box tady v Rocinhe - a ty si to myslim uzivali uplne ze vsech nejvic. Telocvicna se mi docela libi i kdyz je tam nehorazne vedro. Ale atmosfera je sympaticka - jedna se o jakysi miniturnaj debutantu, takze se tam potkavaji lide z ruznych komunit. Nekteri ty chlapici tam vypadaji docela zle - ranu bych od nich dostat nechtel rozhodne. K Rogeriovi bohuzel vcerejsek pro nej nejlepsi vstup do kariery nebyl, ale je Ok a myslim, ze pro nej zkusenost k nezaplaceni. Projelo to predevsim prvni kolo, kdy nekolikrat osklive inkasoval, druhe kolo se uz dotahoval, ve tretim na nej fyzicky souper nestacil a kdyby bylo kolo jeste ctvrte tak by to cele mohlo dopadnout uplne jinak. Tady je par fotek z boxu - to jak boxoval Rogerio jsem fotit nemohl, protoze jsem na to nemel nervy a musel fandit.

Trham se driv protoze se chci stavit doma - takze cesta dolu byla trochu neprijemnejsi - od pohledu potkavas vlky a supy. Tyhle stejny lidi vidam v Lape nebo podel Plazi nebo v Centru - vykoksovany fakt ne uplne moc prijemny charaktery, stejny pohledy, fakt divny obliceje, gestikulace. Nicmene zadny problem neni, sice trochu bloudim a dolu se dostavam tudy kudy bych uplne nemel, ale nastesti to trva kratsi dobu, takze to stiham driv nez se stihnu zacit bat :)

Vecer puvodne planuju jit na hiphop do Lapy - ale jelikoz se mi nechce moc platit vstup a chlapik MV Bill o ktereho stojim nejvic ma hrad az kolem ctvrty rano, coz uz je doba, kdy chci spat. Tak chvili pijeme na ulici pivo a pak objevujeme klub, kde hraji angolske Kuduro, coz mi dela radost a unavuju se tancem, nejen spolecensky, takze k ranu kdyz jedu domu se mi uz vazne chce prijemne spat. Stiham jeste mimoradne vtipny micro do Rocinhy, kde jedou dva cinani z nichz jeden pripomina mladeho Jackie Chana, coz sklizi u ostatnich cestujicich jak obdiv tak zdroj ruznych vtipu. Tady jsou jeste nejaky fotky:

Movimento, gangy, Bem-Ti-Vi, Sao Conrado a elpasa v autobusech.

2008-11-28T19:28:00.000-08:00

Jinak nez pujdu spat tak se musim sverit jak jsem dneska jsem mel pomerne zajimavy rozhovor s kamaradem Eduardem o pomerech tady v Rocinhe, movimento a tráfico. Jednak jsem dostal moc prijemnou prednasku o ruznych lidech tady v movimento a byvalych donech a gerentes-geral, coz asi pro vas shrnu do jednoducheho: nejhorsi a nejneoblibenejsi dono byl Eduíno Eustáqzio de Araújo alias Dudu da Rocinha, prakticky poslední z lidí co byli napojeni na CV a ktery se Rocinhu taky snazil znovu dobyt na rivalovi Lulovi. Nejoblibenejsi, a toho jsem byl svedkem v nekolika pripadech v podobe tricek klidne na 50 letych delnicich, byl bezkonkurencne Erismar Rodrigues Moreira alias Bem-Ti-Vi (coz je mimochodem prezdivka zvlastni, jmeno maleho barevneho ptacka, ktery ma v cestine poeticke pojmenovani "Tyran Bentevi"). Co pro me bylo, ale jeste zajimavejsi je Eduardovo vypraveni jaka byla situace pred tim, nez se movimento v polovine 80. let zmocnilo veleni ve favele. Zatimco o mensich favelach je vicemene znamo, ze struktura dost podobna soucasnemu veleni (v podobe movimento) fungovala delsi dobu i pred prichodem kokainu a Comando Vermelho, alespon ve smyslu monpolizace moci a bezpeci v ramci komunity, tak situace v Rocinhe byla trochu jina. Rocinhu alespon v 60. a 70. letech kontrolovali ruzne gangy (quadrilhas) a byla rozkouskovana podle jednotlivych casti na mala teritoria zapletena do ruznych alianci a stejne tak jako svaru a animozit tj. napriklad gang ve Valao (kde je v soucasnosti institut) byl v alianci s Cidade Nova (prostredek Boiadeiro a uzemi na vychod od nej) proti gangum z Roupa Suja a jejich kamaradum. Jinak mi vypravel taky o trafico v druhe polovine 80. let - a nebylo to rozhodne jen o narku a mytech, ktery je do jiste miry opravnene, ze trafico driv melo vetsi respekt pro obyvatele, drogy se nebraly ani neprodavali pred detmi ani pred starymi lidmi, zbrane se nenosili verejne... coz je sice docela prima vec, na druhou stranu doba to byla nasilnejsi. E. je stejne stary jako ja takze mu mohlo byt nejakych 5, 6 nebo 7 a ted mi vypravi, ze zazitky z jeho detstvi jsou takovy, ze potkava jako dite mrtvy lidi na ulici a nevi proc jsou mrtvy, jako malej si zbrane nepamatuje, pamatuje si akorat zastreleny lidi, kdyz jde do skoly.

Asi nejzajimavejsi vec co jsem se dneska dozvedel, i kdyz ne zas tolik prekvapiva, protoze svoji logiku ma, je status Sao Conrada. Sao Conrado je bohata ctvrt v nasem sousedstvi, ktera se nachazi na upati Rocinhy - asi jedna z nejdrazsich ctvrti v Riu vubec. Slozena predevsim z obrich budov s obrovskymi byty, nehorazne velkym shoppingem, predrazenymi restauracemi a chic kluby. Fakt je ten (a taky duvod proc) tohle misto je jedna z nejlepsich adres je taky bezpecnost. Na Sao Conrado se vztahuji zakony favely - v tehle ctvrti se neprepadava, nekrade, neloupi - respektive movimento tady z Rocinhy se stara o to aby tomu tak bylo. Tahle zvlastni situace a souziti nejvetsiho slumu a te nejvyvonenejsi ctvrte s obrimi byty - to cini obzvlast zvlastnim. Sao Conrado nechce problemy s lidmi z favely, mnoho lidi z komunity taky zamestnava - komunita na druhou stranu chce zit take v miru a tuhle ctvrt povazuje za jakysi dvorek. Stejne tak plaz v Sao Conrado, i kdyz je jedna z tech spinavejsich v Riu, je asi jedna z nejbezpecnejsich ve meste, protoze si tam nikdo prepadavat ani krast nedovoli. Do urcite miry se to tyka toho, ze movimento se zarucuje za bezpecnost lidi i v okoli favely, tj. tam kam dosahne.

Dalsi zajimava vec je, ze nikdy nikdo neprepadl autobus, ktery jezdi z Rocinhy, lidi si troufnou obcas prepadnout autobus (oblibena mistni zabava), ktery jezdi z Barra da Tijuca do centra a v Rocinhe jenom stavi. Ale jenom smerem do centra a v centru - autobusu, ktery miri do Rocinhy se nikdo vetsinou nedotkne a uz vubec ne nekde kolem Zuzu Angel tunelu. Jednou se to snad kdysi stalo autobus zastavil na pasarelu - z Valao vybehly traficantes utocniky vytahly ven a o par hodin pozdeji zakopali v lese. Jinak Daniel mi vypravel o tom, jak prepadli jeho mamu kdysi v autobuse, nejakem nahodilem v centru a ona potom potkala toho cloveka co ji obral tu samou noc tady v Rocinhe, rekla to jeho otci, ten se rozzuril a sel do mistni bocy de fumo. Traficantes vesli do baru kde chlapik sedel, zmlatili ho a on dostal smrtici ultimatum do hodiny vratit vsem lidem z Rocinhy, kteri v tom autobuse sedeli to co jim patrilo, nebo naopak on dostane kulku. Stejnou story jsem tu slysel i co se tyce Gávey, coz je druha ctvrt na opacne strane kopce (a rozhodne se to nezda byt zadna urban legend) - o tom jak mlady kluk udelal elpaso s nozem na nejakou zenskou (dobre oblecenou), pricemz ona mu rikala, ze je z Rocinhy ze stejne ctvrti jako on, on ji neveril, vysmal se ji a sebral ji mobil a penize a cele to skoncilo tak, ze pani mela druhy den mobil zpatky a kluk uz nikdy nikoho neobere. Nicmene co se Gávey tyka netusim, ale co se Sao Conrada tyce tak "pravo" tam mysli i na ty, kteri nejsou zrovna "favelados".

Knizky, copanky a milice !

2008-11-27T17:24:00.000-08:00

tak nejake hlouposti abych sem neco napsal, i kdyz neni moc co... dnesek byl trochu hekticky, v noci - respektive brzo rano - se tady neco delo. Nevim presne uplne co, ale nekdy k ranu uz za svetla me vzbudili nejdriv nejake rachejtle, za kterymi nasledovala po par minutach strelba a pak krik a pak to ustalo - tak jsem zase usnul :) Nicmene dnes tady bylo, alespon tady u nas co se tyce lidi z movimento hodne vyprazdneno cely den - zadna straz u dveri, nad schody ani u hriste - videt zacali byt az k veceru dole pobliz institutu, tak se treba dozvim co se stalo zitra - nebo v nasledujicich dnech - nebo jako obvykle radsi nikdy :)

Jinak dnes jsem byl skok v centru a poridil si krome nejakych technickych veci - dve prima knizky - vybor o kterem jsem tu psal Narcotrafico e violencia no campo a jeste jednu hodne zajimavou knihu As Classes Perigosas: Banditismo Urbano e Rural, tak ted budu mit myslim v nasledujicich dnech co louskat. Jinak dneska krome uceni a litani, docela unava. Ted tu mame navstevu - slecnu Carlitu, ktera tady prave vyrabi memu spolubydlicimu Amirovi copanky a ja piju pivo :)

Ale mam se alespon na co zase tesit - zitra me ceka lekce pandeira, vecer box a pokud nebudu prilis utahany tak samba, v sobotu ma Rogerio zapas tak vyrazime od nas z Rocinhy do Ipanemy a v nedeli si udelam asi nekam vylet do muzea a projdu si nejaky antikvariaty. Apropos dneska jsem se bavil se svym studentem Paulem a dalsimi o tom jestli je lepsi milice nebo trafico a nikdo vlastne nevi nebo respektive tezko rict, ale co jsem pochopil, vicemene tak pul-napul, ale vetsina z nich se klonila k milici (narozdil treba od meho domaciho) s nekolika velkymi ale - ktere se predevsim tykali toho, ze milice s vami muze vyjebat kdykoliv se ji zachce. Docela dost lidi treba takhle prislo o dum, pokud se nekomu libil casto se stalo, ze z komunit ovladanych milici proste lidi vyhnali (stylem do tydne zimis nebo zmizis doopravdy) a do jejich domu se nastehoval nekdo z milice..

Revolta dos Malês a Islám v Brazílíi

2008-11-27T16:43:00.000-08:00

Někdo se mě zeptal na Islám v Brazílii tak to dám i sem - Islam v Brazilii, alespon ten "puvodni", kteri si otroci privezli prezil, ale v ramci Brazilie poskrovnu... Postupem casu predevsim od druhe poloviny 19. stoleti byl prave ten tradicni islam co prezil nekolik set let na ustupu - nyni tvori pater brazilskych muslimu predevsim imigranti (a jejich potomci) ze syrie a libanonu. Je tu zastoupen islam jak sunnitsky tak sitsky a jedna se predevsim o jih zeme, staty Sao Paulo a Paraná.

S puvodnim otrockym islamem se da jako zlomovy bod povazovat povstani muslimskych otroku v Salvadoru ve state Bahia v roce 1835 prezdivane Revolta dos Malês (Malê bylo prave oznaceni pro muslima na severovychode). Jednalo se o nejvetsi povstani otroku v Brazilii a nejvetsi mestske povstani v Latinske Americe. Otroci si pod vedenim guinejske princezny - otrokyne Luísa Mahin opatrili od osvobozenych a spriznenych cernochu zbrane, penize a zasoby a do velke miry inspirovani jak Dessalieho narodneosvobozeneckou revoluci na Haiti tak koranem a ucenim svych ulama vyrazili jedne lednove ramadanove nedele do predem prohraneho boje a zautocili na nekolik strategickych mist ve meste - na policejni kasarny, pevnost Sao Pedro a pokusili se ziskat ctvrt Vitoria. Predem prohraneho proto, ze plany na na revoltu, ktera se mela odehravat 24. ledna byly udajne vyzrazeny dvema mulatkama a tim padem se cela akce spolehajici predevsim na moment prekvapeni rozpadla jak domecek z karet. Predevsim kvuli rozsahu a odhodlani vzbourencu to vzali brazilske autority tentokrat vazne - revolta byla rozprasena, vudci obeseni, dalsi zavreni do vezeni a na tezke prace, cast vzbourenych otroku vypovezena z Brazilie a navracena do Afriky. Nyni potomci techto otroku tvori komunitu v Accre v Ghane nazyvaji se Tabom*

Jinak po tehle revolte zacali autority tlacit na christianizaci cernym muslimu, coz se jim moc nevedlo - muslimska komunita se jeste vice semkla. V roce na zacatku 20. stoleti mela v tehdejsi Brazilii jeste odhadem pomerne hodne slusnych 100.000 hlav. Nicmene jak se obyvatelstvo Brazilie znekolikanasobilo, vcetne nekolika silnych vln imigrace, tak se z brazilskych muslimu stala kapka v mori. Nyni podle scitani lidu tvori jejich pocet necelych 30.000 - coz je cislo podhodnocene, coz uznava i stat, skutecny stav bude patrne vetsi, i kdyz mensi nez milion coz je naopak cislo, ktere udavaji mistni muslimske komunity a organizace. Nicmene v ramci 200 milionove Brazilie je to mensina pomerne marginalni.

Rozhodne nicmene islam v Brazilii roste - ale v kontextu sveta stejne jako Brazilie jako takove je to rust nikterak signifikantni. Brazilie spis zaziva narust protestantismu a evangelikalstvi na ukor tradicni katolicke cirkvy. Zajimavy je taky fenomen laickeho katolictvi odkloneneho od oficialni linie cirkve a navazaneho hodne na teologii osvobozeni - coz souvisi hlavne obecne se socialnim hnutim.

Tady je ale maly extrakt v anglictine o soucasnem islamu v brazilii, nejaka data, cisla a povidani kolem - tak na to kdyztak koukni, ja to necetl, ale vyhodil mi to ted google a jak jsem na to ted koukal vypada to docela zajimave.

* ten nazev vznikl navic pomerne vtipne, pro porgugalsky mluvici: "como esta?" - "ta bom" => tabom :)

Dest, mlha a Candomblé

2008-11-25T18:36:00.000-08:00

tak v Rocinhe je porad mlha, prsi a nejak se z toho nemuzeme vymanit - nemuzu rict ze by me to nejak zasadne trapilo, na druhou stranu preci jen za trochu slunce bych byl docela rad a jak se zda netyka se to uplne jenom mesta Ria, ale celeho statu. Docela se ted chystam ze si za ctrnact dni udelam - i kdyz asi budu muset ozelet vecirek na Escola Americana do Rio de Janeiro - vylet do Paraty, protoze by snad konecne melo zacit byt hezky. Jinak dneska jsem udelal docela prima kontakt - a nechci to uplne zakriknout, ale jeden clovek mi dnes slibil, ze me vezme do mistniho terreiro na to prohlidnout si nefalsovanou ceremonii Candomblé - tak se tesim hodne moc a jenom v skrytu duse doufam, ze to nebyl nejaky zdvorilostni prislib z litosti :)

Candomblé je afrobrazilsky kult, kteremu se v ramci castecne synkreze podarilo prezit nekolik vln christianizace a dal spoluvytvaret tolik ruznorodou tvar Brazilie. Z hlavni casti se opira o jorubsky panteon a zdanlive se moc nelisi od svych pobratimu v novem svete jako je Santeria nebo Arará na Kube nebo Vodou na Haiti - respektive nelisi se v tom, ze stejne jako oni prebral krome Orixas (Orishas, Loas) do sve kosmologie katolicke svate a jakousi iluzi absolutni moci a sily. Nicmene narozdil od ostatnich, Candomblé je nabozenstvi asi nejmene synkretizovane (narozdil treba od Umbandy) - spis nez, ze by si svoje bohy ztotoznoval s kultem svatych, vytvoril podminky pro jejich paralelni existenci. A tak kdyz jsme tu meli pred par dny Den cerneho uvedomeni mylsim ze je to docela sympaticke vyusteni pokud to vyjde. Protoze otrokum se na portugalske lode, behem sveho nevyzadaneho premisteni, podarilo pribrat krome jazyka (ktery brazilskou portugalstinu rozhodne silne ovlivnil), hudby (to same v bledemodrem) i kus svoji duse a tradic. V soucasne dobe Candomblé existuje asi nejvic na severovychode ve state Bahia nicmene i tady my v nasi male ctvrti par terreiros evidentne mame a jenom doufam, ze se mi tam snad konecne podari, byt psu nevericimu jako ja, brzo zavitat, pozorovat a moct se ptat .) Tady je fotka tradicniho ritualniho kostymu co jsem cca pred nejakym casem vzal v muzeu folkloru.

Jinak zitra nam pribyde na mesic tady k nam do bytu dalsi dobrovolnik z Australie, ma vyjimku, jelikoz kvuli problemum co tu byly tu do unora zastavili moznost dalsim lidem bydlet. Tak uvidime co se z toho vyklube. Chlapik tady bude mit kurzy fotografie - na coz se uprimne tesim, ze bych se mohl necemu priucit. Zitra si dam asi pohov a budu hrat na pandeiro a ve ctvrtek se pujdu kouknout do centra. Jinak nas koordinator Rogerio ma v sobotu boxerske utkani tak pujdu nasat mistni atmosferu rohovnickeho zapasu ! .) jinak tady je neco o Candomblé na wiki a tady povinna cetba pro nekoho koho by to zajimalo vice

Atacadistas, Matutos: kokain a zbrane

2008-11-23T14:14:00.000-08:00

Kdyz uz tu byla rec o donech a strukture movimento ve favele - tak sem ted napisu neco o urovni nad nimi - coz jsou predevsim "atacadistas" a "matutos" - coz je v mnohem mozna nejzajimavejsi cast, predevsim pro to, ze o ni je tolik malo znamo a pise se o ni jenom utrzkovite - pokud vubec. A to zvlast v porovnani kolik informaci je bych rekl k mani k fenomenu favel a traficantes jako socio-politicke moci at uz odbornych nebo normalne noviny. Atacadistas jsou lidi, kteri kokain dovazeji do Brazilie predevsim z Kolumbie, Peru a Bolivie - nekdy se zabyvaji vyhradne drogami nekdy k tomu pribiraji i proliferaci zbrani a nemene vynosny obchod s nimi. Moc jsem nikde nenarazil na zadna jmena - nicmene jeden z mala znamych atacadistu, co se mi podarilo vygooglit byl napriklad Antônio Mota Graça, ktery do Brazilie vozil kokain, ktery kupoval od marxistickych rebelu z FARC. Uvadi se, ze 20% importu kokainu zustava v zemi zatimco vetsina smeruje do Spojenych Statu nebo do Evropy - predevsim se to tyka velkych mest jako je Rio de Janeiro nebo Sao Paulo, mest strednich jako je Salvador a Recife, ale popravde brazilsky trh s kokainem zasahuje prakticky celou zem bez vetsiho rozdilu (ted jsem mel minuly tyden v ruce zajimavou publikaci od autorky Ana Maria Motta Ribeiro nazvanou Narcotrafico e Violencia no Campo, ktera se tyka prave tehle tematiky - tj. nasili a obchodu s drogami na venkove). Ve skutecnosti je obchod s narkotiky - tim padem moc a zdroj penez frakci (mluvim o kokainu a ne o trave, ktera se pestuje v Pernambuco) vetsinou naprosto zavisla na atacadistas a na matutos.

Cas od casu, to je ale hodne zridka, se nekomu podari tuhle uroven preskocit, coz je oblibeny duvod pro hysterii ze strany tisku a verejnosti - ale je to tak vzacne, ze to moc nejde brat do uvahy. Asi nejznamejsi je pripad je Luiz Fernando da Costa, znamejsi pod svoji prezdivkou Fernandinho Beira-Mar, jeden ze sefu (nejvlivnejsich donos) Comando Vermelho, o kterem se casto mluvi jako o jednom z nejvyznamejsich paseraku zbrani a drog v Latinske Americe, on sam se nechal slyset, ze je zodpovedny za 60% vsech drog v Brazilii - Dowdney a mnozi dalsi tohle a podobna prohlaseni ale berou s dost velkou rezervou a spis ho zpochybnuji, . Nicmene skutecnost je, ze Fernandinho je jednim z nejmocnejsich donu CV a ze byl 20. dubna v roce 2002 zadrzen kolumbijskou armadou v Kolumbii, kde pobyval jako host -opet jak jinak- u narko-povstalecke armady FARC. Coz byva obecne brano jako hlavni dukaz toho jak Fuerzas Revolucionarias v 90. letech presedlali z drivejsi ochrany pestitelu, na primy podil na obchodu a pasovani drog a Fernandinho v souvislosti teto afery hraje roli spis pasivni .)

Odhadovana cisla co se tyce poctu atacadistu je kolem stovky - melo by jit o jednotlive, naprosto nezavisle, vysoce agilni jednotlivce nebo organizace, ktere nepodlehaji zadne hierarchii ani centralizaci. Atacadistas stejne tak matutos nemaji zadne exkluzivni vazby na frakce. Role matutos je predevsim spojovatel mezi atacadistas a jednotlivymi dony a favelami - jeho prace je dostat od dovozce kokain ke klientovy (jednotlivy donos) - dojednavat ceny a udrzovat kontakt. Co je na tom nejpozoruhodnejsi je zvlastni status co maji, ktery predevsim svedci o jejich dulezitosti a respektu, kteremu se tesi. Nikdo si nedovolil nikdy sahnout na matuto - matuto, ac je loajalita a divoka animozita mezi jednotlivymi frakcemi jednim ze specifik toho jak jednotliva veleni a donos funguji, tak matuto stoji mimo tenhle zacarovany kruh. Dodava drogy pripadne zbrane vsem stranam a od vsech stran se tesi ochrany - je to zvlastni hra, ale v tomhle smeru jsou tyhle pravidla dana a evidentne je dodrzuji vsichni. V Criancas do Trafico cituji jednoho ex-traficante z 90. let, ktery to popisuje kouzelne takhle - "Matuto je jako ridic autobusu, sveze kohokoliv" ("O matuto e como motorista de onibus, ele pegar qualqer um"). Jinak kdyz matuto doveze naklad-zasilku uspesne do favely - tak tu vetsinou mame ohnostroj (krome vsech tech narozenin a fotbalovych vitezstvich) - takze identicky kokainstyl jako kdysi kolumbijci v Cali a Medellinu slavili, kdyz zasilka dorazila tam kam ma (tj. do USA) :)

Jinak druhou veci jsou zbrane - coz ale neni zalezitost ciste matuto, obcas probiha sice paralelne s drogami, ale take naprosto samostatne z jinych zdroju (vetsinou armada a policie). Faktem je, ze nejcastejsi sveho casu byla vtipna cesta, kdy Brazile exportovala cile zbrane predevsim do Paraguaye a odtamtud se v noci diky mistnim mafiim a jejich napojeni na paraguayskou armadu pasovali zpatky za hranice a miri do favel. Ted tady na kopcich maji jednotlive frakce vyzbroj na urovni armady - tady u nas na kopci je to vetsinou uz zminovany Colt AR-15, pak M16 a ruzne utocne pusky - kupodivu ac by se tu podle vsech publikaci melo vyskytovat hodne AK47, tak tu prakticky videt nejsou - a kdyz uz tak je nosi vetsinou hodne maly deti kolem 13-14 (co je stezi unesou), zatimco dospely soldados maji predevsim ty AR-15 a alespon ty chlapici co tu mame tady u nas na C. kolem domu maji docela casto Heckler&Koch (podle a obrazku na wikipedii predevsim model G3A4) a obcas tu ma kolem domu nekdo FN FAL 50. Ostatni veci (kulomety a protitankove strely) podle moznosti, predevsim velikosti a bohatstvu te ktere favely - a samozrejme vybave armad okolnich statu - vetsina kulometu (raze 30mm, maji je tu predevsim proti helikopteram), alespon podle novin, pochazi z vyzbroje bolivijske armady - s protitankovymi strelami je to vetsinou obdobne.

Feira Nordestina v Rocinhe

2008-11-23T06:50:00.000-08:00

tady je par cvaku z dnesniho dopoledne - v nedeli je tu vzdycky na Caminho de Boiadeiro sympaticky trh, ktery jsem tu myslim uz zminoval. Prima je to v mnoha smerech - jednak nejlevnejsi ovoce a zelenina co snad jde, spousta cerstvych dobrot jako jsou ryby, krevety apodobne. Vsude hraje forró - dneska tady prsi takze se nic specialniho nedeje, ale dost casto tu byva ziva kapela - sice takove napul amaterske, ale o to je to myslim zabavnejsi a milejsi. A navic je to jediny den v tydnu, kdy alespon na spodni casti Boiadiero nejezdi motorky. Bohuzel jsem nesehnal zadnou tapiocu - nebot muj oblibeny stanek s ruznymi orechy a mimo jine prave tapiokou nejak vytlacilo ovoce se zeleninou. Takze ji koupim asi zitra abych mohl konecne vyrobit ten fotoreport-recept jak na ty tapiokove palacinky se syrem (uplne nejednodussi jidlo na pripravu a vazne dobrota - akorat nevim jak v praze s tou tapiokovou moukou, udajne se ale pouziva pri bezlepkove diete, tak pokud budete mit nekdo nejake info dejte vedet...) Jinak dnes odpoledne ma prijit do Rocinhy jedna Ceska prohlednout si institut s Rogeriem, takze s nim mam sraz. Ma jit snad o nejakou afrikanistku a antropolozku, ktera je ted snad na necele dva mesice v Riu a rada by pro i2i delala nejake psychologicke workshopy nebo arteterapii. Tak asi po par mesicich uslysim na zivo cestinu to bude myslim slusny nezvyk :)

Zumbi a Dia da Consciencia Negra

2008-11-20T12:26:00.000-08:00

tak dnes nemam zadne vyucovani jelikoz je statni svatek, tak jsem na par hodin vytahl paty a zajel si do centra. 20 listopadu se v Brazilii, alespon ve statech Rio de Janeiro a Sao Paulo, slavi Den cerneho uvedomeni (Dia da Consciência Negra) na pocest cernosskeho vudce Zumbi dos Palmares. Zumbi byl vudcem jednoho z nejznamejsich quilombos - Quilombo dos Palmares - rebelske republiky uprchlych otroku, o rozloze dnesniho Portugalska, ktera se nachazela v dnesnim state Alagoas a ktera nekolik desetileti odolavala statni moci. I kdyz ve skutecnosti mezi vetsinou cernosskeho obyvatelstva quilombo bylo i pomerne dost indianu a skupiny bilych obyvatel - stalo se tohle quilombo stejne jako jeho vudci Ganga Zumba a Zumbi, symboly boje proti otroctvi, cerneho sebeuvedomeni a brazilske black power.

Jelikoz jsem o nicem co by se dnes presne melo dit neslysel, tak jsem se vydal tak na pul na blint k Zumbiho pomniku, ktery je na Avenida Presidente Vargas v centru a kde alespon nejake akce probihali minule roky. Postestilo se, i kdyz o zadny zasadni zazitek se nejedna bylo to zajimave, alespon po hudebni strance - co se tyce predevsim afoxe a ruznych candomble zpevu. Na ulici nejaci kluci mastili capoeiru coz byla pomerne zabava pozorovat - navic pro me vylet znamenal zaminku zajit se kouknout do parku Santa Ana na kapybary a moji oblibenou mistni populaci kocek, hus a pavu, ktera park obyva spolu s bezdomovci co spi na lavickach.

tady je nejake info o Palmares na wiki

dest, dest a zase dest...

2008-11-19T13:10:00.001-08:00

Predevcirem pomerne silny zazitek - asi nejsilnejsi bourka a dest co jsem mozna v zivote zazil. Behem chvile se to tu zmenilo v docela peklo tj. kdyz jsem byl dole zacinalo poprchavat a kdyz jsem byl v pulce cesty tak to propuklo. Normalne se tady cela ctvrt zmenila v reky, vcetne Estrady Gavea voda behem par minut vyplavila vsechny kanaly a zacala odnaset odpadky, ale napriklad i plne basy s pivem, mezitim klickovali auta, prejit ulici z jedne strany na druhou bylo prakticky nemozne do toho cely kopec bez elektriny. Domu jsem se dostal uplne promocenej po tom co jsem se rozhodl, ze na desti fakt nebudu, je mi zima a radsi tu nahnedlou reku prebrodim at uz v ni plave cokoliv, zmoknu, ale budu brzo doma.

Jinak ted po nekolika hodinach mame zase proud - Rocinha je hrozne zvlastni v noci bez svetel - trochu strasidelna, ale zase je prijemny pit na ulici u svicek, kdyz prestane prset. Jinak dest tady dnes odpoledne ochromil prakticky co ted koukam na internetu veskerou dopravu, vcetne letiste.

Jinak dest je pro favely docela pruser - zvlast pro mista jako je v Rocinhe treba Roupa Suja, ktera sice ted ma nejaky bariery, ale kdyz prsi delsi dobu zacina to spolu s vodou strhavat ze skaly bahno a kameni, a obcas to strhne nektery dum. Na nasi strane jsou nastesti akorat zdene domy, ale i tak to tady myslim nekterym konstrukcim musi davat pomerne zabrat.

Fotka v zahlavi ukradena z netu :)

smrt na opicim kopci a pohreb

2008-11-19T12:51:00.000-08:00

tak za posledni dny to trochu v Rio de Janeiro bylo pro zmenu nasilnejsi - probehlo nekolik stretu a invazi (naposledy dneska ve favele Santa Marta) - Rocinhy se to tykalo nastesti jen okrajove. Nicmene koncem vikendu v sobotu v noci tu bylo pomerne zivo, jednak tady na konci nasi ulice u fotbaloveho hriste soudili cloveka, ktereho chytli s tim, ze okradl sveho kamarada. Byla tam jeho rodina, ktera prosila, aby ho nezastrelili. O hodinu pozdeji se ke me donesla zmatena zprava, ze zabili sefa kopce a vypukl trochu neklid. Nakonec se to ukazalo jako kachna, nicmene skutecne zabili jednoho, z mistnich sefu movimento, chlapika ktery ma stejnou prezdivku jako znamy francouzsky fotbalista Z. v soucasne dobe v duchodu. Z fotbaloveho hriste quadry se stala obradni sin a chlapika vystavovali v otevrene rakvi, zatimco mu tam mistni chodili vzdavat respekt. Jednalo se o gerente da seguranca zodpovedneho za invaze do jinych favel - nevim jak se to presne udalo, ale bylo to mimo Rocinhu a stalo se to patrne pri stretu v Morro dos Macacos (na fotce) nebo pri baile funku ve favele Sao Joao - slysel jsem dve ruzne verze. Nicmene podstatnejsi a zajimavejsi je, ze to vypada to na nejakou valku uvnitr frakce, protoze chlapika evidentne zabili lidi ze stejne organizace akorat z jineho kopce - coz mozna znamena to, ze se nekdo durazne prohlasil neutro nebo zmenil barvy. Na druhou stranu jestli jsme (resp. ADA je) ve valce tak Rocinhy se to zatim nijak netyka - po nekolika hodinach tu byl klid. To jak to dopadlo s tim zlodejem bohuzel nevim, nicmene dost me z toho mrazilo - tahle starobiblicka "spravedlnost" me dost desi.

Nova Arte Nova a vikend!

2008-11-15T04:48:00.001-08:00

tak vcera jsem se byl kouknout ve meste a krome obligatniho prolezani antikvariatu a knihkupectvi jsem zasel na peknou vystavu soucasneho mladeho moderniho umeni Nova Arte Nova v Centro Cultural Banco do Brasil - tenhle prostor mam moc rad, navic to ze ma volne vstupy taky priznavam se potesi.
Dneska nejdriv pujdu cvicit na pandeiro a pak si udelam odpoledne/vecer vylet opet do sousedniho Vidgalu, kam jsem zvany na grilovani na strese v ramci oslavy narozenin, zitra budu odpocivat a pujdu se kouknout do Museu do Indio v Botafogo - tak se tam taky moc tesim, ze si vubec udelam po delsi dobe trochu kulturnejsi vikend :)

Ultima parada...

2008-11-13T07:21:00.000-08:00

jinak kdyz uz jsem tu jednou zminoval dokument Onibus 174 - pribeh Candalaria, socialni problemy deti a jejich zivotu na ulici, ale predevsim Sandruv pribeh v podobe slavne anabaze s unosem (ktera se odehrala mimochodem nedaleko odtud v Jardim Botanico) tak na tohle tema vzniknul tenhle rok hrany film - Última Parada 174 (2008), ktery Brazilie vysila letos na boj o Oscara v kategorii zahranicnich filmu. Film jsem nevidel takze doporucit nemuzu, trailer moc pozvbudive ani zas tak moc lakave nevypada, nicmene na film jsem presto docela zvedavy a tesim se. Tady je link na imdb a tady na oficialni stranky filmu

Jinak u me nic moc noveho - dnes me ceka narocne uceni, budeme opakovat na test, ktery jednu moji tridu ceka pristi tyden - je to docela vtipny, protoze ac je to test a zkouska, ktera ma naprosto iluzorni hodnotu - vsichni mi studenti to hrozne prozivaji, skoro jako deti a pekelne se snazi a soustredi. O vikendu me ceka akorat vylet do centra, fotbal na plazi a mozna jedna oslava narozenin s grilovanim. A nekonecne cviceni s pandeirem kde se mi nedari zlomit prokleti sambove variace - rytmu "partido-alto" a "bolero" tak aby to znelo alespon priblizne tak jak bych chtel. Jo a jeste v nedeli se stavim tady na trhu na Largo Boiadeiro tady v Rocinhe, jednak vezmu s sebou fotak, doplnim zasobu ovoce a zeleniny, ale koupim nejakou tapiocu tak pak nekdy v pristim tydnu dodam fotoreport recept jak jednoduse udelat tuhle dobrotu, je to jednoduche jidlo, ale vazne ma neco do sebe navic u tehle tapiocovych palacinek se vazne moc meze fantazii nekladou co se prichuti a naplni tyce :)

Video z Rocinhy

2008-11-12T11:38:00.000-08:00

tady je nejake turisticke video tocene na Estrada Gavea z youtube - je to tocene predevsim nahore kolem Rua 1 a pak uplne na spodu pri vchodu do favely na Passarelo, prakticky uz u Sao Conrado. Je tam i par zaberu z nejakych becos, zas nic bajecneho tam neni, ale pokud by to nekoho zajimalo, jak vypada Rocinha, respektive alespon jeji hlavni tridy tak za zkouknuti nic nedate - navic je tam krasne videt, ze Rocinha, alespon jeji hlavni tahy a ulice (alespon tech par co ma) se moc nelisi od normalni (i kdyz dejme tomu chude) ctvrti.