KNIHEX v Praze

Tohle vypadá nejen zajímavě, ale i krajně sympaticky...



Knižní jarmark Knihex představí menší nezávislá nakladatelství a jejich produkci pod širým nebem na pražské náplavce. Samotný prodejní trh budou doprovázet dílny (animační, knihvazačská, sítotisk), autorská čtení a prezentace nových titulů, také komiksový a origami workshop a výstava Chyba v kobce č. 6. Během dne se uskuteční i hudební vystoupení. Program bude pokračovat i večer po skončení samotného jarmarku, a to křtem komiksu Chyba a koncerty. Na Knihexu se budete moct občerstvit kávou z produkce mamacoffee, ciderem od Mad Apple a zasytit palačinkami (levandulova.cz).

Nakladatelství: Agite / Fra, Baobab, Dauphin, Dybbuk, Koprbooks, Labyrint, Lipnik, Meander, Revolver Revue, Sýpka....
Časopisy: A2, Full Moon a Komfort Mag
Papírnictví: Papelote

Těšíme se na viděnou 11. června na náplavce pod Palackého mostem!

Knihex na Facebooku

Timothy Snyder a jeho krvavé země...

V dnešním Respektu se objevila zajímavá upoutávka nazvaná "Nečíst před spaním" od Martina M. Šimečky na knížku Bloodlands: Europe Between Hitler and Stalin od amerického historika Timothy Snydera. Bohužel nemám předplatné, takže ani přístup do online archivu, pokud jste na tom jinak, článek naleznete zde.

Pro nás proletáře bez předplatného je tu pak recenze na britském Guardianu!

Drogy a demokracie v Riu

Bezesporu velezajímavá knížka ke stažení - vzhledem k roku vydání (2006) v několika směrech možná vzhledem ke změnám posledních let sice ne úplně aktuální, ale myslím, že k pochopení jádra problému a situace v Riu ideální.



Taking an ethnographic approach to understanding urban violence, Enrique Desmond Arias examines the ongoing problems of crime and police corruption that have led to widespread misery and human rights violations in many of Latin America's new democracies. Employing participant observation and interview research in three favelas (shantytowns) in Rio de Janeiro over a nine-year period, Arias closely considers the social interactions and criminal networks that are at the heart of the challenges to democratic governance in urban Brazil.

Much of the violence is the result of highly organized, politically connected drug dealers feeding off of the global cocaine market. Rising crime prompts repressive police tactics, and corruption runs deep in state structures. The rich move to walled communities, and the poor are caught between the criminals and often corrupt officials. Arias argues that public policy change is not enough to stop the vicious cycle of crime and corruption. The challenge, he suggests, is to build new social networks committed to controlling violence locally. Arias also offers comparative insights that apply this analysis to other cities in Brazil and throughout Latin America.

Kniha ke stažení v PDF

link via id THORGRIM

Pedagogika ultačených

Paulo Freire (1921-1997) byl brazilský pedagog, jehož teorie pedagogiky osvobození měla rozsáhlý a rozmanitý vliv. Jeho nejznámější kniha Pedagogika utlačených (1972) je hojně čtena, diskutována a ceněna pedagogy, kteří se zajímají o způsoby, jimiž vzdělání může pomoci posílit a osvobodit studenty utlačované politickými, hospodářskými, sociálními nebo ideologickými mocenskými strukturami.

Freire rozvinul své myšlenky o moci vzdělání, aby pomohl osvobodit utlačované vrstvy lidí, když pracoval pro program gramotnosti dospělých mezi brazilskými rolníky a továrními dělníky. Po několika málo letech své práce byl navzdory výrazným úspěchům při výuce dospělých zatčen brazilskou vojenskou vládou a uvězněn za myšlenky a akce, jež byly považovány za nebezpečné. Po sedmdesáti dnech strávených ve vězení byl propuštěn a požádán, aby opustil zemi. Žil v Bolívii, Chile, v Massachusetts (kde vyučoval na Harvardově univerzitě) a ve Švýcarsku. V osmdesátých letech se vrátil do Brazílie. V roce 1985 se stal ministrem školství. V roce 1986 obdržel Cenu UNESCO za vzdělávání.

Freire věřil, že je nezbytné „napřed přečíst svět, než začneme číst slova“. Jeho přístup ke vzdělání v gramotnosti kladl důraz na politické, sociální a ekonomické kontexty životů jeho studentů. Ve své práci se snažil svým studentům pomoci porozumět silám ovlivňujícím jejich životy, aby nad nimi mohli začít sami získávat moc, která by jim naopak pomohla jejich svět změnit. Jelikož sám vyrostl v chudobě, rozuměl „kultuře ticha“, v níž žijí hospodářsky marginalizovaní lidé – jejich nepřekonatelné vzdálenosti od míst mocných, jejich neschopnosti ozvat se svým hlasem v kulturním prostředí –, a chápal, že právě toto ticho je třeba překonat, aby se jeho studenti stali aktivní složkou svého světa. Systém vzdělání však obvykle tuto „kulturu ticha“ podporoval a povzbuzoval, protože školy až příliš často slouží potřebám nespravedlivé společnosti namísto potřebám utlačovaných studentů.

Freireova „pedagogika utlačených“ nabízí studentům získat moc nad svým světem pomocí s pojmenováním jejich problémů a analýzou příčin, jež tyto problémy způsobují. Zatímco tradiční vzdělání studentům říká, co mají znát, Freireovo „vzdělání formulováním problémů“ povzbuzuje studenty, aby sami kladli vlastní otázky, zkoumali svůj svět, sledovali vlastní zájmy. V tomto ohledu se Freire podobá Deweyemu: vzdělání musí vycházet ze zkušenosti studentů, z jejich vlastního světa a z otázek, které z takového setkání plynou, nikoli z „nadřazených“ znalostí učitele. Freire vždy zdůrazňoval, že jakmile studenti získají znalosti a pochopení své kultury, dostanou sílu tuto kulturu proměnit. Freireovo psaní má tudíž silný reformní nádech: učitelé pracují, aby proměnili existující struktury moci a dali svým studentům sílu pozitivně měnit svět. Freire věřil, že školy by měly studentům pomáhat, aby se stali nezávislými, aktivními a odpovědnými příslušníky společnosti, kterou dokážou proměnit. (via kritickemysleni.cz)

Pedagogika utlačených WIKI
Paulo Freire WIKI
Knížka Pedagogy of the Oppressed ke stažení v PDF v angličtině