Vanoce v i2i a Teatro Oficina

Dneska jsme udelali detem vanocni besidku a rozdali darky, na ktere se nam podarilo sehnat penize - predevsim diky brazilce Isabelle, ktera chodi na PUC a podarilo se ji presvedcit spoluzaky, aby nam na to dali cash nebo pripadne detem darek primo koupili. Takze my jsme dali dohromady penize na obcerstveni a pak dohromady na to, ze tem nejchudsim sesti rodinam jsme pripravili po krabici zakladniho proviantu. Deti se sice nesesli odpoledne vsechny, ale byla jich vetsina. Chybeli akorat klasicky maly sigri - vsichni byli jako divy predevsim kvuli darkum a celkove to bylo moc mily zakonceni, zatim alespon toho skolniho, roku.

Predtim jsem byl ve meste v Centro Cultural Correios kde je vystava (predevsim videoart) k prilezitosti 50. vyroci jednoho z nejvyznamejsich brazilskych divadelnich souboru vubec - divadla Teatro Oficina ze Sao Paula. Tahle podivna excentricka smes politickeho aktivismu a uprimneho nadseni pro avantgardu a moderni pristup k divadlu je vazne zajimava ac jsem co se tyce tehle umelecke formy jinak analfabet. Divadlo bylo zname predevsim ruznymi politickymi metaforami, coz take ostatne vyustilo v jeho zakaz v ramci vojenske diktatury v 70. letech, kdy bylo sice po oficialni linii kritizovane a napadane za trojskeho kone komunismu - lampasaky a cerne kosile predevsim nedrazdilo politikum o nic vic nez samotna nonkonformnost. Vystava se da tezko interpretovat - ale kdo by mel zajem tak vice informaci o tomhle pozoruhodnem divadle lze pro predstavu ziskat na oficialnich strankach souboru.

Zitra odpocinek nebo maly vylet, v pondeli zranice, opilstvi a poburovani, v utery kocovina a ve stredu rano hura do Minas!

Pereirao a Morrinho

Dneska jsem se nechal uplne luxusne vzbudit rano salkem kavy, zjistil, ze internet nefunguje a pak se vypravil se sousedy Michaelem a Ericou do favely Pereirao, coz je minaturni favela citajici cca 2000 hlav v centru Ria v Laranjeiras. Favela je to prijemna a docela utulna - tim jak je malinka tak vyslovene pusobi malebne - neni tak huste obydlena a ma uplne bajecny vyhled zvlast ze zhora. Nejznamejsi je ale predevsim diky projektu, ktery se jmenuje Morrinho (coz znamena "kopecek") a spociva v makete favely vyrobene z cihel, kterou cirka deset let zpatky zacala vyrabet parta mistnich deti a hrat si v ni. Nicmene maketa nezemrela, behem casu ozivla a zmenila se v sofistikovane role-play medium, ktere v tuhle chvili bavi uz dalsi generaci deti a ve kterem si mistni nataceji kratke animovane filmy o pribezich z favely, o valkach mezi jednotlivymi frakcemi a policii, o vsem moznem. Cely projekt byl objeven do velke miry nahodou pred par lety a od te doby se mu dostalo pomerne velke publicity - momentalne nektere jeho casti a jednoduche filmy cestuji po prehlidkach moderniho umeni - minuly rok se ucastnili napriklad Bienale v Benatkach v roce 2007... Jedno vim jiste, ze kdybych byl maly travil bych tu veskery svuj cas :)

Erica studuje antropologii a pracuje tu na svem doktorandskem vyzkumu o formach turismu spjatych s favelami a jelikoz tu byla a chtela se sem vratit tak nas jako zaminku vzala s sebou a jeden ze zakladatelu nas protahl komunitou a ukazal nam vse co se ukazat dalo, protoze jednim z cilu je zkusit v ramci moznosti ukousnout taky svuj dil z turistickeho ruchu, ktery do Ria prinasi penize. Tady jsou stranky projektu.

Jinak Pereirao - vlastnim nazvem Vila Pereira da Silva - je jak uz jsem psal miniaturni a pomerne hodne klidna favela, jedna z mala, kam se neboji jak cizinci tak mistni, prestoze je alespon teoreticky ovladana narkofrakci. I kdyz co jsem slysel tak mistni movimento predstavuji asi zhruba 3-4 osoby, ktere spis pusobi jako propadlici, ze skoly a jejich aktivita se omezuje spise na hru kocky s mysi, protoze favela je mimo jine (podobne jako napriklad Tavares Bastos) vyuzivana BOPE pro nacvik policejnich invazi. Coz je prvni vec na kterou si tu vsichni stezuji, jelikoz specialni jednotky sem s oblibou chodi kdy se jim zamane, dokonce sem berou i jednotky americke a izraelske, ktere se tu lidem prohaneji pod okny a nacvicuji poulicni valku. Ve favele je nahore i hostel/penzion - kam se samozrejme alespon na chvili nasockujeme a uzivame si bajecny vyhled ze strechy. Pokud by nekdo z vas byl v Riu a chtel byt vicemene v centru - ve vazne prijemne lokalite v klidne favela komunite a nevadi mu slapat chvili do kopce, tak urcite muze vyzkouset, minimalne kvuli tomu vyhledu to myslim stoji za to...

Zajimava postava, kterou jsem tam potkal a ktera tam zije je o dost starsi nemec (na obrazku nahore), ktery se zamiloval do baile funku a z rodneho Stutgartu se prestehoval sem, bydli tady a pod pseudonymem MC Gringo tu pracuje na svoji kariere baile funk zpevaka. Davame se na kratko do reci a vypravi mi obligatne jak moc rad ma Prahu a ze zil na Praze 3 (pocitam Zizkov) na pomezi let 99/00. Na youtube ma spoustu videi tady je jeho dokumentovy profil, na kterem je krapet mladsi, ale zase ne tolik o moc a chlapik na me jinak pusobi moc sympaticky.

Jinak me nejvic bavili napisy deus ver tudo mas nao e X9 deus sabe tudo mas nao e X9, ktere se stejne jako ruzne jine odkoukane mota objevuji na miniature favely a znamenaji "buh vi (pripadne vidi) vsechno, ale neni to zadny praskac". Fenomen X9 - policejniho informatora je kapitola sama pro sebe, protoze mluvit s policií je v ramci zakonu mistniho podsveti, nejhorsi a nejnenavidenejsi precin a do kultury chudych komunit a ruznych mistnich referenci nebo baile funku prosakuje vetsinou v dost vyhranenejsi a krutejsi podobe - kdy na party davy do rytmu skanduji obvykly osud skutecnych nebo domnelych zradcu ..pega X9, bota no pneu.. ("...chyt spicla a upal ho v pneumatikach...").

Deti v Rocinhe a Pereirao

tady jsou tri cvaky mistnich mladat ze vcerejska - jinak se tu krome ospaleho nicnedelani, drobne prace v institutu a toho ze jsem byl "pomahat" s vyrobou meho noveho pandeira se nic zvlastniho nedelo. Dnes jsem se byl kouknout ve favele Pereirao, ktera se nachazi v Laranjeiras - pak napisu vic az zpracuju nejake fotky.

Jinak dnes vecer me pak cekaji dve posledni hodiny uceni a nepocitam-li vanocni besidku pro deti co bude v sobotu tak mi zacinaji prazdniny - ja jsem ted uchvacen svym vyletem do Minas Gerais ted uz jen zbyva preckat vecirek v pondeli, zregenerovat se a ve stredu nezaspat - jelikoz musim favelu opustit nekdy kolem pate abych mohl vyrazit z vesela do Sao Joao ! :)

Minas Gerais, prazdniny a zeny v movimento

tady u nas ve favele tyhle dny nic noveho - tenhle tyden je muj posledni tyden vyuky v tomhle roce, institut cekaji od patku prazdniny a i kdyz nektere aktivity budou probihat, tak vyuka jazyku se do i2i vrati az v pulce ledna. Ja pri tehle prilezitosti pristi stredu dam Rocinhe na dva tydny vale a pojedu objevovat stat Minas Gerais - jak uz jsem tu pred nejakym casem psal.

Dneska bylo obzvlast horko a ja misto plaze jel koupit jizdenku na autobus a zaplatit do mesta zalohy za ubytovani a finalni plan trasy vypada nakonec na ctyri mesta:

São João del Rei, Tiradentes, Ouro Preto a Mariana - mozna uvidim a na miste se mi do toho podari nejak operativne zakomponovat jeste vylet do Congonhas. Takze tahle dovolena bude tentokrat o horach, baroku, palence cachaca, ovcim syru a vnitrozemi - coz bude na dva tydny myslim docela prijemna odpocinkova zmena, i kdyz riskuji ze kvuli tomu propasnu policejni invazi, o ktere se tu siri fama a ktera by mela prijit pred vanoci :)

Nahore na fotce je pohled z visualu na druhou stranu za kopcem tj. centrum - videt je kristus, lagoa, pao de acucar..atd. Jinak to condominium nalevo v rohu dole v gavea je asi nejdrazsi stredni skola v Riu - Escola Americana, ktera zacina presne tam kde favela konci.

ad jeste trafico tady u nas na kopci, kdyz jsme u toho tak jsem se ted zajimal a vyptaval, jelikoz mam rozectenou knihu Falcão - Mulheres e o Tráfico, jak je to se zenami v ramci narco frakci a jednotlivych veleni. Co jsem pochopil plosne to plati pro vsechny comandos tak zeny, i kdyz jsou samozrejme v mensine, je clenstvi v ramci organizovaneho zlocinu otevreno a v praci v tomto oboru nic nebrani. I tady u nas mame zenske traficantes - jedna se predevsim o vapores - prodejce, nicmene mame tu i jednu zenu soldado - sam jsem ji zatim nevidel, ale kopec je velky, takze neni divu. Z pavlacovych klepu jsem se dozvedel, ze sice zenou je, ale ze vypada trochu jako muz a ze se ji libi take zeny. Vojak by to mel byt, ale evidentne dobry a loajalni, ktereho si mistni movimento vazi, protoze ji chlapci z veleni pred nedavnem vykoupilo za, na nase, cca 80.000,- z rukou policie.

patek v maze

co se tyka patecniho vecera vyrazil jsem do Hotelu Maze, ktery se nachazi ve favele Tavares Bastos, uz jsem tu o nem i o favele jednou psal. Je to favela, ktera se nachazi u Catete, prakticky kousek chuze od Largo Machado. Favela je to mala, dost obskurni a vizualne familierni - krome posledniho Hulka, se kterym jsem nemel tu cest se tu nataceli i ruzne jine filmy - napriklad muj oblibeny serial Cidade dos Homens. Cele to misto pusobi jako atelier je to vazne divne, polomrtve mesto duchu, jsou tu becos ale nevypadaji jako becos, favela je vlastne zmet domu obklopujici stejnojmennou serpentinu Tavares Bastos. Nachazi se tu ustredi BOPE - obri budova, ktera budi dojem ze je stejne velka jako favela samotna.... BOPE tu nejenom sidli, ale i cvici coz je jeden z duvodu proc tu neni ani trafico, ani milice, ale celkove to pusobi dost tisnive a liduprazdne...

Jinak nahore skryty v jednom beco je situovan hotel Maze, ve kterem je kazdy prvni patek v mesici jazz - viz taky web jazzrio Produkce teda hudebne to za moc nestoji, ale prostor je to bajecny, v takovem dome (ktery je hodny sveho anglickeho jmena), by se mi libilo bydlet. Zmet chodeb a schodu usti v prvnim patre, kde je v jedne mistnosti, strhla jedna stena takze to nabizi luxusni vyhled na cukrovou homoli, centrum i na plaz. Podobny vyhled nabizi i strecha. Slozeni lidi je zajimave prevladaji bohati brazilci do kterych je primichanych par cizincu - jak high class brazilci tak cizinci jsou mi spis protivni a pripadaji mi nudni, evidentne uneseni z exkluzivity mista. Coz jim teda zrovna uplne vycitat nemuzu, protoze misto se mi popravde, abych nebyl za pokrytce, taky moc libi a docela si ho uzivam zvlast ten vyhled. Liju do sebe predrazene pivo - bavime se Michaelem a Ericou a jejich kamaradem Johnem se kterym se alespon hadam o americke zahranicni politice. Nasleduje jak jinak pomerne komplikovana cesta zpatky do Rocinhy - domu se dostavam podrousen - ac motorky nemam rad tak si chytam dole jednu a vezu se nahoru do kopce az k domu. Chlapik to zase silene kali a klopi do slepych zatacek, ale jelikoz jsem priopily tak se tentokrat ani nebojim a docela si to uzivam :)

Cely vcerejsek mam jako nasledek slusnou kocovinu, malujeme v institutu a ja si davam oraz. Ostatne stejny program i pro dnesek, az na to ze oprosten o bolest hlavy.

Nahore je fotka mojeho noveho spolubydliciho a kolegy dobrovolnika Grahama, taky z patku, kdyz jsme byli fotit tady u nas. Foceno z Roupa Suja, za nim v pozadi opet ta "nase" cast Rocinhy.

tapiocove palacinky se sunkou a se syrem..

Tady je maly navod na tapiocove palacinky - chude, ale dobre jidlo vyrabene ze skrobu manioku (tapioku). Nevim do jake miry se to v cechach da sehnat, ale udajne se pouziva pri bezlepkove diete tak snad nejak jo. Tady je to jedna z nejlevnejsich veci - kilo stoji zhruba 2RS a da se z toho udelat desitky palacinek :)

Do hrnce nebo misy dame "goma de tapioca" - tj. tapiocovy skrob, jemne osolime a pridame trochu vody.

Dobre promichame, skrob nam zacne delat hrudky, ktere nejdriv rozemneme v rukou a pak propasirujeme pres sito. Na sporak mezitim dame panev a zacneme zahrivat na sucho, bez oleje stejne tak bez vody, na mirny plamen.

Nasypeme hotovou tapiokovou smes ze skrobu do panve a vytvarujeme z nej zcca 3-4mm placku v podstate jakykoliv utvar co drzi tvar..

Behem chvilky zacne palacinka drzet pohromade, ohrejeme ze obou stran a na jednu stranu polozime napln. Muze to byt cokoliv - tohle je uplne nejzakladnejsi verze treba se sunkou a se syrem.

Po chvili placku prehneme vejpul takze nam vytvori kapsu, jeste ohrejeme chvili z obou stran. V momente, kdyz zacne syr meknout nebo samotna palacinka ma tendenci menit barvu, je hotovo, vyndame a servirujeme :)

Je to hrozne jednoduchy, levny a dobry jidlo, ktery se da pripravovat na X zpusobu, placka je dobra i ke kafy bez niceho, da se do ni nacpat treba spenat, houbova smes, maso, sladke, syry nebo rajcata a jina zelenina. Mnam !

Rocinha, Churrascaria a Maze v Tavares Bastos

tak akorat v kratkosti dnes jsem byl na vylete a fotit a chodit - boli me hrozne kolena ze schodu a do schodu, objevili sme uplne nahore na kopci v lese skryty bazen kam se chodi mistni nejen koupat, soude podle prazdnych psanicek ruzne rozesetych po zemi u vody...

Potkali jsme tam dva mistni homeboys - nemam silu moc upravovat fotky, ale pak to sem nejak behem vikendu az bude cas nahazu. Takze ted akorat zahlavi a jedno ISM u ktereho jsem zneuzil chlapika s ptackem v kleci, ktereho jsme tam potkali jeste s jednim floutkem. Typek, jmenem Leandro ma bratra, ktery se vyzenil do Prahy - a jelikoz je Praha mala vesnice jsem zvedavy jestli ho nekdy az budu doma pri nejake brazilske prilezitosti potkam :)

Pak jsme jeli odpoledne na Copacabanu do Churrascarie, kam jsme pozvali na rozloucku kamarada a meho studenta Igora, ktery odjizdi pracovat do Porto Seguro do Bahie, na cca 4 mesice takze uz ho neuvidim...

ted jsem doma a nacerpavam silu tak za trictvrte hodky jdu se sousedy Ericou a Michaelem do jazz klubu Maze, ktery je ve favele Tavares Bastos, tak pak podam report co je tohle obskurni misto zac :)

Recreio a milice

dneska jsem nejdriv makal a sekraboval omitku v ucebne v hornim patre, pak nasledovala hodina Pandeira a pak jsem mel sraz s Danielem a jel jsem se s nim kouknout za jeho stryckem do favely Recreio ve vychodni casti mesta.

Recreio je obri ctvrt-favela, ktera se rozklada v zapadni casti mesta hned vedle drahe a pro me dost obskurni, ale hlavne nesympaticke, Barra da Tijuca. Recreio, celym jmenem Recreio dos Bandeirantes, by alespon podle wikipedie melo byt misto, kde bydli stredni trida. Z meho pozorovani to tak uplne nevypada - i kdyz jsem tam videl par domu, ktere bych asi normalne ve favele nenasel, tak to jako celek, respektive alespon ta cast ve ktere jsem byl ja - pusobilo naprosto opacnym dojmem v podobe ospale diry, mesta duchu, nejake chude periferie, ktra je zaroven obrim stavenistem. Ale jelikoz je Recreio opravdu rozsahle a rozklada se od Avenida das Américas, nekam neznamo kam, nemuzu moc soudit. Recreio je v tenhle moment mistem bez pana, i kdyz v podstate tu vladne normalne milice, ktera akorat po nejake obri federalni operaci proti paramilitares ted nekdy na konci (evropskeho) leta ztratila v Recreio pozice.

Danieluv strycek Manuel tu ma obchod se stavebnim materialem - nicmene v tehle favele nezije, zije v jine milici kontrolovane favele Campo Grande, coz je v mistnich meritkach pomerne neobvykla vec. Strycek je vazne sympaticky chlapik a ja ho navic muzu, alespon nejakou dobu trapit ruznymi dotazy o tom jak komunity pod vladou milice funguji.

Zacnu asi tim, ze dle jeho nazoru on ma radsi milici nez trafico a tady se mi nejak v hodne obecne rovine potvrzuje vec, kterou mi uz vypravel jednou prave Daniel a to, ze osoby ktere ziji ve favelach ovladanych movimento vetsinou povazuji kupodivu zivot ve favelach ovladanych milici, za horsi. Stejne tak vice versa. Jinak jeste teda je to vazne nezvyk chodit po placaty zemi v nejaky komunite a navic me zarazila jakakoliv absence asfaltu, coz znamenalo po dnesnim proprsenem dopoledne spoustu louzi :)

Informaci bylo hodne a jelikoz jsem vazne utahanej tak to asi dam v bodech - pravdepodobne na neco zapomenu, tyka se to alespon jak se veci mely a maji v Recreio dos Bandeirantes:

• - milice, je v podstate autokrativni organizovany zlocin, svoji strukturou hodne podobny trafico, ktery tvori z 99% byvali (nebo do urcite miry i soucasni) policisti. Kteri ovladaji komunitu ve stylu "co by se stalo kdyby zkorumpovani cajti vyhrali valku". Sef milice zaroven byva prezidentem Asociacao dos Moradores, coz je take legalni kryti pro aktivity a taxaci obyvatel.
  
• - jak uz jsem psal milice netoleruje trafico nebo prodej drog. traficantes vetsinou zabiji pokud neutecou sami, kdyz milice nejakou komunitu obsadi, uzivatele bud musi s drogami prestat nebo pod pohruzkou (realnou) fyzicke likvidace favelu opustit.
  
• - milice ziskava penize predevsim z ruzneho systemu dani - plati se za bydleni. V pripade Recreio to je castka 7RS za dum/byt za mesic, prumerne 40RS za obchod nebo podnik, dale ma milice monopol na dodavky plynu (tady je taxace neprima dostava zpetne komisi od dodavatelu, podobna vec, co se alespon plynu tyce se deje i v komunitach kde dominuje movimento), dale je to poskytovani internetu, doprava v podobe "micros" a autobusu. Pak si take milice uctuje dane casto az do 10% hodnoty v pripade prodeje domu, pokud si chcete pristavet dalsi patro na strese bude vas to stat 1000RS... atakdale.
  
• - platby se deji vetsinou pres Asociacao dos Moradores
  
• - milicionari nechodi otevrene ozbrojeni jako tady u nas, nemaji "tezke" zbrane, jsou ozbrojeni vetsinou pistolemi nebo revolvery.
  
• - milice nevybira vetsinou penize agresivne, snazi se o ne zadat laskave v podobe prispevku na chod komunity, nicmene v pripade, ze osoba neplati, laskavost se rychle vytraci.
  
• - atd atd atd...
  

tady je jeste par foto pro predstavu:

Fotky Academicos da Rocinha

tak tady jsou nejake fotky z vcerejsi samba noci - akorat teda svetlo, sum a neostrost se na tom podepsali rovnym dilem.

ted jsem si uvedomil ze tam mam skoro same hrace co hrají na Cuícu - kdyby nekdo tenhle nastroj v ramci samba baterie neznal (a pro me osobne je to jeden z nastroju nejoblibenejsich) - tak nejake info je tady 

a tady je ukazk jak Cuíca zní na youtube.

Academicos da Samba a plan na vylet do Recreio

Vecer uceni v institutu a po nem jsme akorat prebehly hlavni a uzivali si baterii samby - kde zkousela mistni skola samby Academicos da Rocinha. A bateria samby je vazne zazitek k nezaplaceni, dukaz toho, ze si perkuse vazne do velke miry vystaci samy.  

Jinak zitra me ceka rano sundavani omitky v institutu a malovani jedne ucebny co nam ponicila voda - pak lekce pandeira - a pak se jdu kouknout do jedne favely Favela do Recreio, komunity dominovane milici, ktera je v zapadni zone mesta a kde ma Daniel, se kterym tam jedu, strycka. Jinak tohle neni kopec - ma to byt placka navic krome Rio das Pedras (kde jsem byl akorat v noci) to bude defakto prvni nejake zevrubnejsi seznameni s uzemim ovladanym temihle mestskymi paramilitares a snad sance se v ramci moznosti trochu porozhlednout kolem.  

Udelal jsem par fotek, bohuzel uz moc nebylo svetlo - tak jsem musel hrotit iso navic trochu poprchavalo - takze je to dost zlo, ale ted to nemam moc cas ani silu upravovat, ale dodam par pocitam zitra. Nicmene na horni fotce z dnesniho vecera je pohled z prechodu se svetelkujicim kopcem v pozadi. To je nicmene jenom zlomek Rocinhy, to same pokracuje dal vlevo stejne jako pres vrcholek kopce.

Visual, Vila de Laborieux, Portao Vermelho a Tapioca

Tak vcera jsem krome ranniho nicnedelani a chvile v institutu absolvoval docela peknou prochazku tady po Rocinhe, ale hlavne jsem si behem ni prosel casti, ve kterych jsem nikdy v zivote nebyl - coz sice v Rocinhe, pri jeji velikosti neni nic neobvykleho, ale to vzdycky potesi. Nejdriv jsme vyjeli motorkami nahoru na "Visual" - coz je misto, ktery fakt mam rad a prezdivku si rozhodne zaslouzi, protoze ten vyhled, ktery nabizi v kombinaci se studenym pivem je neco bajecneho. Pak jsme vylezli jeste vic nahoru - do casti, ktera se jmenuje Vila de Laborieux - coz je cast, kde favela konci - prekvapive mila a prijemna cast co mi trochu pripomina Vidigal. Je tam schovane mezi stromy hriste, za nim je uz jen les a vodni pramen vcetne potoku co vyvera ze skaly. Docela uvazuju, ze se sem zitra nebo nekdy jindy vratim, protoze jsem s sebou nemel fotak... Vila de Laborieux je i pres to, ze je takhle vysoko, jedna z bohatych casti Rocinhy (coz je obvykle oxymoron), prave vzhledem k tomu jaky je tam klid. Je to pomerne lukrativni misto - kde je zakazano stavet. Nicmene je to hra kocky s mysi lide se v lese stavet snazi - na coz ma Associacao dos Moradores odpoved v podobe vykazovani a bourani tehle staveb. Ty se tam, ale cyklicky vraci a zkousi to dal. Podobna situace se zakazem je o kus dole, kam jsme zabrousili potom v Portao Vermelho. Nicmene zajimave je, ze jak jsem se dozvedel bankovni spekulace zvladly dorazit i sem do favely - nektere brazilske banky zacinaji jako investici/spekulaci kupovat domy a pozemky v tech lepsich castech favel, protoze tohle je Zona Sul cena tady nikdy nespadne naopak s rozvojem komunit bude dal stoupat.

Vracime se pres "Visual" dolu po Rua Um - jinak "Visual" je jedno z pohrebnich mist, kde se zdejsi pani zbavuje tel - nicmene ted uz par dni vim, ze zas takova atrakce to pro me nebude, protoze tu mame podobny tajny hrbitov i my tady na Cachope, kde bydlim. Jinak odbocim, co jsem se dozvedel "sve" mrtve tu chlapci bud zakopavaji, nebo taky pohazuji volne v lese, kde se o ne vetsinou postara teplo, hmyz a toulavy psi. Plus maji jeste jednu alternativu v podobe obri praseci farmy nahore. Jinak Portao Vermelho se nachazi kousek nize, je to taky odbocka do lesa s par docela mile vypadajicimi domky, lesni cestou a cele je to tam naplnene zvuky ruznych me neznamych druhu ptactva. Je to misto lemovane ruznymi vraky aut - co mi bylo receno pozdeji odpoledne, je to misto, kam se mimojine vozi auta co se ukradnou nekde dole ve meste a tady se rozrezou na nahradni dily... v tuhle chvili se s tim, ale teprve zacalo, takze se sem da jeste relativne volne projit.

Pak jsem jeste videl bizarni misto Lajeirinha, kde tece obri otevreny kanal - neco jako reka vody, exkrementu a odpadku - co se vali takovym korytem uprostred becos, prohani se tam krysi kamaradi, a tece pravdepodobne dolu do Valao.

Jinak jsem si ve sve neschopnosti konecne nakoupil goma de tapioca - takze foto report na tapiocove palacinky se syrem bude nasledovat nekdy v nasledujicich dnech, zvladnu-li to tak zitra - dnes jsem si uz par udelal, ale nechtelo se mi umatlat fotak. Pomuze mi s tim snad tady novy spolubydlici a kolega Graham, ktery narozdil odemne umi nepomerne lip fotit a ta fotka nahore je pohled z Visualu na mesto, vyfoceno, kdyz jsme tam vcera byli.

Rogerio a box ve Favele do Cantagalo

Tak vcera jsem po ranni pivni bolesti hlavy, byl ucit a uklizet v institutu pak naskok doma a po obede jsme vyrazili na box. Kamarad Rogerio mel svoje vubec prvni amaterske utkani - jak jsem sem psal neco o Ipaneme tak to byla trochu rana vedle. Jeli jsme do jine komunity a to konkretne do Favela do Cantagalo, kde se utkani konalo v mistnim (v Riu) pomerne hodne vyhlasenem boxerskem klubu Academia Nobre Arte.

Favela Morro do Cantagalo se nachazi kousek od Copacabany a ma obravdu uzasny vyhled jak na Copacabanu a vubec na more, tak i treba na Lagou (kde mimochodem vcera rozsveceli vanocni stromek :). Spolu s favelami Pavão a Pavãozinho tvori jakysi maly komplex vklineny prave mezi luxusni ctvrti Copacabana a Ipanema. Je to favela ovladana opacnou frakci nez je ta nase - tam vladne narozdil od ADA, Comando Vermelho. Atmosfera nevim co se tam delo tam uplne klidna nebyla - tahle trojka favel ma na jednu stranu dost vladnich projektu, na druhou stranu je to tam vsechno trochu vic najezenejsi, rozhodne tam policie (Policia Militar) dela vice invazi nez tady co se tyce nas. Vtipne je ale ze tam na kopci maji Policia Civil i docela nahore - takze kdyz jsem lezl na kopec a pak zpatky dolu potkaval jsem traficantes s puskama jak normalne prochazeji kolem policejnich vozu... coz je vazne hodne surrealni pohled, nevim jakym zpusobem ten deal vlastne funguje, ale je to divny. Nahore na kopci je obri projekt Espaços Criança Esperança, v jehoz nitru se mimojine nachazi prave Nobre Artes.

Jinak k prubehu co rict - vzali jsme spolu pomerne dost malych raubiru a raubirek co delaji box tady v Rocinhe - a ty si to myslim uzivali uplne ze vsech nejvic. Telocvicna se mi docela libi i kdyz je tam nehorazne vedro. Ale atmosfera je sympaticka - jedna se o jakysi miniturnaj debutantu, takze se tam potkavaji lide z ruznych komunit. Nekteri ty chlapici tam vypadaji docela zle - ranu bych od nich dostat nechtel rozhodne. K Rogeriovi bohuzel vcerejsek pro nej nejlepsi vstup do kariery nebyl, ale je Ok a myslim, ze pro nej zkusenost k nezaplaceni. Projelo to predevsim prvni kolo, kdy nekolikrat osklive inkasoval, druhe kolo se uz dotahoval, ve tretim na nej fyzicky souper nestacil a kdyby bylo kolo jeste ctvrte tak by to cele mohlo dopadnout uplne jinak. Tady je par fotek z boxu - to jak boxoval Rogerio jsem fotit nemohl, protoze jsem na to nemel nervy a musel fandit.

Trham se driv protoze se chci stavit doma - takze cesta dolu byla trochu neprijemnejsi - od pohledu potkavas vlky a supy. Tyhle stejny lidi vidam v Lape nebo podel Plazi nebo v Centru - vykoksovany fakt ne uplne moc prijemny charaktery, stejny pohledy, fakt divny obliceje, gestikulace. Nicmene zadny problem neni, sice trochu bloudim a dolu se dostavam tudy kudy bych uplne nemel, ale nastesti to trva kratsi dobu, takze to stiham driv nez se stihnu zacit bat :)

Vecer puvodne planuju jit na hiphop do Lapy - ale jelikoz se mi nechce moc platit vstup a chlapik MV Bill o ktereho stojim nejvic ma hrad az kolem ctvrty rano, coz uz je doba, kdy chci spat. Tak chvili pijeme na ulici pivo a pak objevujeme klub, kde hraji angolske Kuduro, coz mi dela radost a unavuju se tancem, nejen spolecensky, takze k ranu kdyz jedu domu se mi uz vazne chce prijemne spat. Stiham jeste mimoradne vtipny micro do Rocinhy, kde jedou dva cinani z nichz jeden pripomina mladeho Jackie Chana, coz sklizi u ostatnich cestujicich jak obdiv tak zdroj ruznych vtipu. Tady jsou jeste nejaky fotky:

Movimento, gangy, Bem-Ti-Vi, Sao Conrado a elpasa v autobusech.

Jinak nez pujdu spat tak se musim sverit jak jsem dneska jsem mel pomerne zajimavy rozhovor s kamaradem Eduardem o pomerech tady v Rocinhe, movimento a tráfico. Jednak jsem dostal moc prijemnou prednasku o ruznych lidech tady v movimento a byvalych donech a gerentes-geral, coz asi pro vas shrnu do jednoducheho: nejhorsi a nejneoblibenejsi dono byl Eduíno Eustáqzio de Araújo alias Dudu da Rocinha, prakticky poslední z lidí co byli napojeni na CV a ktery se Rocinhu taky snazil znovu dobyt na rivalovi Lulovi. Nejoblibenejsi, a toho jsem byl svedkem v nekolika pripadech v podobe tricek klidne na 50 letych delnicich, byl bezkonkurencne Erismar Rodrigues Moreira alias Bem-Ti-Vi (coz je mimochodem prezdivka zvlastni, jmeno maleho barevneho ptacka, ktery ma v cestine poeticke pojmenovani "Tyran Bentevi"). Co pro me bylo, ale jeste zajimavejsi je Eduardovo vypraveni jaka byla situace pred tim, nez se movimento v polovine 80. let zmocnilo veleni ve favele. Zatimco o mensich favelach je vicemene znamo, ze struktura dost podobna soucasnemu veleni (v podobe movimento) fungovala delsi dobu i pred prichodem kokainu a Comando Vermelho, alespon ve smyslu monpolizace moci a bezpeci v ramci komunity, tak situace v Rocinhe byla trochu jina. Rocinhu alespon v 60. a 70. letech kontrolovali ruzne gangy (quadrilhas) a byla rozkouskovana podle jednotlivych casti na mala teritoria zapletena do ruznych alianci a stejne tak jako svaru a animozit tj. napriklad gang ve Valao (kde je v soucasnosti institut) byl v alianci s Cidade Nova (prostredek Boiadeiro a uzemi na vychod od nej) proti gangum z Roupa Suja a jejich kamaradum. Jinak mi vypravel taky o trafico v druhe polovine 80. let - a nebylo to rozhodne jen o narku a mytech, ktery je do jiste miry opravnene, ze trafico driv melo vetsi respekt pro obyvatele, drogy se nebraly ani neprodavali pred detmi ani pred starymi lidmi, zbrane se nenosili verejne... coz je sice docela prima vec, na druhou stranu doba to byla nasilnejsi. E. je stejne stary jako ja takze mu mohlo byt nejakych 5, 6 nebo 7 a ted mi vypravi, ze zazitky z jeho detstvi jsou takovy, ze potkava jako dite mrtvy lidi na ulici a nevi proc jsou mrtvy, jako malej si zbrane nepamatuje, pamatuje si akorat zastreleny lidi, kdyz jde do skoly.

Asi nejzajimavejsi vec co jsem se dneska dozvedel, i kdyz ne zas tolik prekvapiva, protoze svoji logiku ma, je status Sao Conrada. Sao Conrado je bohata ctvrt v nasem sousedstvi, ktera se nachazi na upati Rocinhy - asi jedna z nejdrazsich ctvrti v Riu vubec. Slozena predevsim z obrich budov s obrovskymi byty, nehorazne velkym shoppingem, predrazenymi restauracemi a chic kluby. Fakt je ten (a taky duvod proc) tohle misto je jedna z nejlepsich adres je taky bezpecnost. Na Sao Conrado se vztahuji zakony favely - v tehle ctvrti se neprepadava, nekrade, neloupi - respektive movimento tady z Rocinhy se stara o to aby tomu tak bylo. Tahle zvlastni situace a souziti nejvetsiho slumu a te nejvyvonenejsi ctvrte s obrimi byty - to cini obzvlast zvlastnim. Sao Conrado nechce problemy s lidmi z favely, mnoho lidi z komunity taky zamestnava - komunita na druhou stranu chce zit take v miru a tuhle ctvrt povazuje za jakysi dvorek. Stejne tak plaz v Sao Conrado, i kdyz je jedna z tech spinavejsich v Riu, je asi jedna z nejbezpecnejsich ve meste, protoze si tam nikdo prepadavat ani krast nedovoli. Do urcite miry se to tyka toho, ze movimento se zarucuje za bezpecnost lidi i v okoli favely, tj. tam kam dosahne.

Dalsi zajimava vec je, ze nikdy nikdo neprepadl autobus, ktery jezdi z Rocinhy, lidi si troufnou obcas prepadnout autobus (oblibena mistni zabava), ktery jezdi z Barra da Tijuca do centra a v Rocinhe jenom stavi. Ale jenom smerem do centra a v centru - autobusu, ktery miri do Rocinhy se nikdo vetsinou nedotkne a uz vubec ne nekde kolem Zuzu Angel tunelu. Jednou se to snad kdysi stalo autobus zastavil na pasarelu - z Valao vybehly traficantes utocniky vytahly ven a o par hodin pozdeji zakopali v lese. Jinak Daniel mi vypravel o tom, jak prepadli jeho mamu kdysi v autobuse, nejakem nahodilem v centru a ona potom potkala toho cloveka co ji obral tu samou noc tady v Rocinhe, rekla to jeho otci, ten se rozzuril a sel do mistni bocy de fumo. Traficantes vesli do baru kde chlapik sedel, zmlatili ho a on dostal smrtici ultimatum do hodiny vratit vsem lidem z Rocinhy, kteri v tom autobuse sedeli to co jim patrilo, nebo naopak on dostane kulku. Stejnou story jsem tu slysel i co se tyce Gávey, coz je druha ctvrt na opacne strane kopce (a rozhodne se to nezda byt zadna urban legend) - o tom jak mlady kluk udelal elpaso s nozem na nejakou zenskou (dobre oblecenou), pricemz ona mu rikala, ze je z Rocinhy ze stejne ctvrti jako on, on ji neveril, vysmal se ji a sebral ji mobil a penize a cele to skoncilo tak, ze pani mela druhy den mobil zpatky a kluk uz nikdy nikoho neobere. Nicmene co se Gávey tyka netusim, ale co se Sao Conrada tyce tak "pravo" tam mysli i na ty, kteri nejsou zrovna "favelados".

Knizky, copanky a milice !

tak nejake hlouposti abych sem neco napsal, i kdyz neni moc co... dnesek byl trochu hekticky, v noci - respektive brzo rano - se tady neco delo. Nevim presne uplne co, ale nekdy k ranu uz za svetla me vzbudili nejdriv nejake rachejtle, za kterymi nasledovala po par minutach strelba a pak krik a pak to ustalo - tak jsem zase usnul :) Nicmene dnes tady bylo, alespon tady u nas co se tyce lidi z movimento hodne vyprazdneno cely den - zadna straz u dveri, nad schody ani u hriste - videt zacali byt az k veceru dole pobliz institutu, tak se treba dozvim co se stalo zitra - nebo v nasledujicich dnech - nebo jako obvykle radsi nikdy :)

Jinak dnes jsem byl skok v centru a poridil si krome nejakych technickych veci - dve prima knizky - vybor o kterem jsem tu psal Narcotrafico e violencia no campo a jeste jednu hodne zajimavou knihu As Classes Perigosas: Banditismo Urbano e Rural, tak ted budu mit myslim v nasledujicich dnech co louskat. Jinak dneska krome uceni a litani, docela unava. Ted tu mame navstevu - slecnu Carlitu, ktera tady prave vyrabi memu spolubydlicimu Amirovi copanky a ja piju pivo :)

Ale mam se alespon na co zase tesit - zitra me ceka lekce pandeira, vecer box a pokud nebudu prilis utahany tak samba, v sobotu ma Rogerio zapas tak vyrazime od nas z Rocinhy do Ipanemy a v nedeli si udelam asi nekam vylet do muzea a projdu si nejaky antikvariaty. Apropos dneska jsem se bavil se svym studentem Paulem a dalsimi o tom jestli je lepsi milice nebo trafico a nikdo vlastne nevi nebo respektive tezko rict, ale co jsem pochopil, vicemene tak pul-napul, ale vetsina z nich se klonila k milici (narozdil treba od meho domaciho) s nekolika velkymi ale - ktere se predevsim tykali toho, ze milice s vami muze vyjebat kdykoliv se ji zachce. Docela dost lidi treba takhle prislo o dum, pokud se nekomu libil casto se stalo, ze z komunit ovladanych milici proste lidi vyhnali (stylem do tydne zimis nebo zmizis doopravdy) a do jejich domu se nastehoval nekdo z milice..

Revolta dos Malês a Islám v Brazílíi

Někdo se mě zeptal na Islám v Brazílii tak to dám i sem - Islam v Brazilii, alespon ten "puvodni", kteri si otroci privezli prezil, ale v ramci Brazilie poskrovnu... Postupem casu predevsim od druhe poloviny 19. stoleti byl prave ten tradicni islam co prezil nekolik set let na ustupu - nyni tvori pater brazilskych muslimu predevsim imigranti (a jejich potomci) ze syrie a libanonu. Je tu zastoupen islam jak sunnitsky tak sitsky a jedna se predevsim o jih zeme, staty Sao Paulo a Paraná.

S puvodnim otrockym islamem se da jako zlomovy bod povazovat povstani muslimskych otroku v Salvadoru ve state Bahia v roce 1835 prezdivane Revolta dos Malês (Malê bylo prave oznaceni pro muslima na severovychode). Jednalo se o nejvetsi povstani otroku v Brazilii a nejvetsi mestske povstani v Latinske Americe. Otroci si pod vedenim guinejske princezny - otrokyne Luísa Mahin opatrili od osvobozenych a spriznenych cernochu zbrane, penize a zasoby a do velke miry inspirovani jak Dessalieho narodneosvobozeneckou revoluci na Haiti tak koranem a ucenim svych ulama vyrazili jedne lednove ramadanove nedele do predem prohraneho boje a zautocili na nekolik strategickych mist ve meste - na policejni kasarny, pevnost Sao Pedro a pokusili se ziskat ctvrt Vitoria. Predem prohraneho proto, ze plany na na revoltu, ktera se mela odehravat 24. ledna byly udajne vyzrazeny dvema mulatkama a tim padem se cela akce spolehajici predevsim na moment prekvapeni rozpadla jak domecek z karet. Predevsim kvuli rozsahu a odhodlani vzbourencu to vzali brazilske autority tentokrat vazne - revolta byla rozprasena, vudci obeseni, dalsi zavreni do vezeni a na tezke prace, cast vzbourenych otroku vypovezena z Brazilie a navracena do Afriky. Nyni potomci techto otroku tvori komunitu v Accre v Ghane nazyvaji se Tabom* 

Jinak po tehle revolte zacali autority tlacit na christianizaci cernym muslimu, coz se jim moc nevedlo - muslimska komunita se jeste vice semkla. V roce na zacatku 20. stoleti mela v tehdejsi Brazilii jeste odhadem pomerne hodne slusnych 100.000 hlav. Nicmene jak se obyvatelstvo Brazilie znekolikanasobilo, vcetne nekolika silnych vln imigrace, tak se z brazilskych muslimu stala kapka v mori. Nyni podle scitani lidu tvori jejich pocet necelych 30.000 - coz je cislo podhodnocene, coz uznava i stat, skutecny stav bude patrne vetsi, i kdyz mensi nez milion coz je naopak cislo, ktere udavaji mistni muslimske komunity a organizace. Nicmene v ramci 200 milionove Brazilie je to mensina pomerne marginalni.

Rozhodne nicmene islam v Brazilii roste - ale v kontextu sveta stejne jako Brazilie jako takove je to rust nikterak signifikantni. Brazilie spis zaziva narust protestantismu a evangelikalstvi na ukor tradicni katolicke cirkvy. Zajimavy je taky fenomen laickeho katolictvi odkloneneho od oficialni linie cirkve a navazaneho hodne na teologii osvobozeni - coz souvisi hlavne obecne se socialnim hnutim.

Tady je ale maly extrakt v anglictine o soucasnem islamu v brazilii, nejaka data, cisla a povidani kolem - tak na to kdyztak koukni, ja to necetl, ale vyhodil mi to ted google a jak jsem na to ted koukal vypada to docela zajimave.

* ten nazev vznikl navic pomerne vtipne, pro porgugalsky mluvici: "como esta?" - "ta bom" => tabom :)

Dest, mlha a Candomblé

tak v Rocinhe je porad mlha, prsi a nejak se z toho nemuzeme vymanit - nemuzu rict ze by me to nejak zasadne trapilo, na druhou stranu preci jen za trochu slunce bych byl docela rad a jak se zda netyka se to uplne jenom mesta Ria, ale celeho statu. Docela se ted chystam ze si za ctrnact dni udelam - i kdyz asi budu muset ozelet vecirek na Escola Americana do Rio de Janeiro - vylet do Paraty, protoze by snad konecne melo zacit byt hezky. Jinak dneska jsem udelal docela prima kontakt - a nechci to uplne zakriknout, ale jeden clovek mi dnes slibil, ze me vezme do mistniho terreiro na to prohlidnout si nefalsovanou ceremonii Candomblé - tak se tesim hodne moc a jenom v skrytu duse doufam, ze to nebyl nejaky zdvorilostni prislib z litosti :)  

Candomblé je afrobrazilsky kult, kteremu se v ramci castecne synkreze podarilo prezit nekolik vln christianizace a dal spoluvytvaret tolik ruznorodou tvar Brazilie. Z hlavni casti se opira o jorubsky panteon a zdanlive se moc nelisi od svych pobratimu v novem svete jako je Santeria nebo Arará na Kube nebo Vodou na Haiti - respektive nelisi se v tom, ze stejne jako oni prebral krome Orixas (Orishas, Loas) do sve kosmologie katolicke svate a jakousi iluzi absolutni moci a sily. Nicmene narozdil od ostatnich, Candomblé je nabozenstvi asi nejmene synkretizovane (narozdil treba od Umbandy) - spis nez, ze by si svoje bohy ztotoznoval s kultem svatych, vytvoril podminky pro jejich paralelni existenci. A tak kdyz jsme tu meli pred par dny Den cerneho uvedomeni mylsim ze je to docela sympaticke vyusteni pokud to vyjde. Protoze otrokum se na portugalske lode, behem sveho nevyzadaneho premisteni, podarilo pribrat krome jazyka (ktery brazilskou portugalstinu rozhodne silne ovlivnil), hudby (to same v bledemodrem) i kus svoji duse a tradic. V soucasne dobe Candomblé existuje asi nejvic na severovychode ve state Bahia nicmene i tady my v nasi male ctvrti par terreiros evidentne mame a jenom doufam, ze se mi tam snad konecne podari, byt psu nevericimu jako ja, brzo zavitat, pozorovat a moct se ptat .) Tady je fotka tradicniho ritualniho kostymu co jsem cca pred nejakym casem vzal v muzeu folkloru.

Jinak zitra nam pribyde na mesic tady k nam do bytu dalsi dobrovolnik z Australie, ma vyjimku, jelikoz kvuli problemum co tu byly tu do unora zastavili moznost dalsim lidem bydlet. Tak uvidime co se z toho vyklube. Chlapik tady bude mit kurzy fotografie - na coz se uprimne tesim, ze bych se mohl necemu priucit. Zitra si dam asi pohov a budu hrat na pandeiro a ve ctvrtek se pujdu kouknout do centra. Jinak nas koordinator Rogerio ma v sobotu boxerske utkani tak pujdu nasat mistni atmosferu rohovnickeho zapasu ! .) jinak tady je neco o Candomblé na wiki a tady povinna cetba pro nekoho koho by to zajimalo vice

Atacadistas, Matutos: kokain a zbrane

Kdyz uz tu byla rec o donech a strukture movimento ve favele - tak sem ted napisu neco o urovni nad nimi - coz jsou predevsim "atacadistas" a "matutos" - coz je v mnohem mozna nejzajimavejsi cast, predevsim pro to, ze o ni je tolik malo znamo a pise se o ni jenom utrzkovite - pokud vubec. A to zvlast v porovnani kolik informaci je bych rekl k mani k fenomenu favel a traficantes jako socio-politicke moci at uz odbornych nebo normalne noviny. Atacadistas jsou lidi, kteri kokain dovazeji do Brazilie predevsim z Kolumbie, Peru a Bolivie - nekdy se zabyvaji vyhradne drogami nekdy k tomu pribiraji i proliferaci zbrani a nemene vynosny obchod s nimi. Moc jsem nikde nenarazil na zadna jmena - nicmene jeden z mala znamych atacadistu, co se mi podarilo vygooglit byl napriklad Antônio Mota Graça, ktery do Brazilie vozil kokain, ktery kupoval od marxistickych rebelu z FARC. Uvadi se, ze 20% importu kokainu zustava v zemi zatimco vetsina smeruje do Spojenych Statu nebo do Evropy - predevsim se to tyka velkych mest jako je Rio de Janeiro nebo Sao Paulo, mest strednich jako je Salvador a Recife, ale popravde brazilsky trh s kokainem zasahuje prakticky celou zem bez vetsiho rozdilu (ted jsem mel minuly tyden v ruce zajimavou publikaci od autorky Ana Maria Motta Ribeiro nazvanou Narcotrafico e Violencia no Campo, ktera se tyka prave tehle tematiky - tj. nasili a obchodu s drogami na venkove). Ve skutecnosti je obchod s narkotiky - tim padem moc a zdroj penez frakci (mluvim o kokainu a ne o trave, ktera se pestuje v Pernambuco) vetsinou naprosto zavisla na atacadistas a na matutos.

Cas od casu, to je ale hodne zridka, se nekomu podari tuhle uroven preskocit, coz je oblibeny duvod pro hysterii ze strany tisku a verejnosti - ale je to tak vzacne, ze to moc nejde brat do uvahy. Asi nejznamejsi je pripad je Luiz Fernando da Costa, znamejsi pod svoji prezdivkou Fernandinho Beira-Mar, jeden ze sefu (nejvlivnejsich donos) Comando Vermelho, o kterem se casto mluvi jako o jednom z nejvyznamejsich paseraku zbrani a drog v Latinske Americe, on sam se nechal slyset, ze je zodpovedny za 60% vsech drog v Brazilii - Dowdney a mnozi dalsi tohle a podobna prohlaseni ale berou s dost velkou rezervou a spis ho zpochybnuji, . Nicmene skutecnost je, ze Fernandinho je jednim z nejmocnejsich donu CV a ze byl 20. dubna v roce 2002 zadrzen kolumbijskou armadou v Kolumbii, kde pobyval jako host -opet jak jinak- u narko-povstalecke armady FARC. Coz byva obecne brano jako hlavni dukaz toho jak Fuerzas Revolucionarias v 90. letech presedlali z drivejsi ochrany pestitelu, na primy podil na obchodu a pasovani drog a Fernandinho v souvislosti teto afery hraje roli spis pasivni .)

Odhadovana cisla co se tyce poctu atacadistu je kolem stovky - melo by jit o jednotlive, naprosto nezavisle, vysoce agilni jednotlivce nebo organizace, ktere nepodlehaji zadne hierarchii ani centralizaci. Atacadistas stejne tak matutos nemaji zadne exkluzivni vazby na frakce. Role matutos je predevsim spojovatel mezi atacadistas a jednotlivymi dony a favelami - jeho prace je dostat od dovozce kokain ke klientovy (jednotlivy donos) - dojednavat ceny a udrzovat kontakt. Co je na tom nejpozoruhodnejsi je zvlastni status co maji, ktery predevsim svedci o jejich dulezitosti a respektu, kteremu se tesi. Nikdo si nedovolil nikdy sahnout na matuto - matuto, ac je loajalita a divoka animozita mezi jednotlivymi frakcemi jednim ze specifik toho jak jednotliva veleni a donos funguji, tak matuto stoji mimo tenhle zacarovany kruh. Dodava drogy pripadne zbrane vsem stranam a od vsech stran se tesi ochrany - je to zvlastni hra, ale v tomhle smeru jsou tyhle pravidla dana a evidentne je dodrzuji vsichni. V Criancas do Trafico cituji jednoho ex-traficante z 90. let, ktery to popisuje kouzelne takhle - "Matuto je jako ridic autobusu, sveze kohokoliv" ("O matuto e como motorista de onibus, ele pegar qualqer um"). Jinak kdyz matuto doveze naklad-zasilku uspesne do favely - tak tu vetsinou mame ohnostroj (krome vsech tech narozenin a fotbalovych vitezstvich) - takze identicky kokainstyl jako kdysi kolumbijci v Cali a Medellinu slavili, kdyz zasilka dorazila tam kam ma (tj. do USA) :)

Jinak druhou veci jsou zbrane - coz ale neni zalezitost ciste matuto, obcas probiha sice paralelne s drogami, ale take naprosto samostatne z jinych zdroju (vetsinou armada a policie). Faktem je, ze nejcastejsi sveho casu byla vtipna cesta, kdy Brazile exportovala cile zbrane predevsim do Paraguaye a odtamtud se v noci diky mistnim mafiim a jejich napojeni na paraguayskou armadu pasovali zpatky za hranice a miri do favel. Ted tady na kopcich maji jednotlive frakce vyzbroj na urovni armady - tady u nas na kopci je to vetsinou uz zminovany Colt AR-15, pak M16 a ruzne utocne pusky - kupodivu ac by se tu podle vsech publikaci melo vyskytovat hodne AK47, tak tu prakticky videt nejsou - a kdyz uz tak je nosi vetsinou hodne maly deti kolem 13-14 (co je stezi unesou), zatimco dospely soldados maji predevsim ty AR-15 a alespon ty chlapici co tu mame tady u nas na C. kolem domu maji docela casto Heckler&Koch (podle a obrazku na wikipedii predevsim model G3A4) a obcas tu ma kolem domu nekdo FN FAL 50. Ostatni veci (kulomety a protitankove strely) podle moznosti, predevsim velikosti a bohatstvu te ktere favely - a samozrejme vybave armad okolnich statu - vetsina kulometu (raze 30mm, maji je tu predevsim proti helikopteram), alespon podle novin, pochazi z vyzbroje bolivijske armady - s protitankovymi strelami je to vetsinou obdobne.

Feira Nordestina v Rocinhe

tady je par cvaku z dnesniho dopoledne - v nedeli je tu vzdycky na Caminho de Boiadeiro sympaticky trh, ktery jsem tu myslim uz zminoval. Prima je to v mnoha smerech - jednak nejlevnejsi ovoce a zelenina co snad jde, spousta cerstvych dobrot jako jsou ryby, krevety apodobne. Vsude hraje forró - dneska tady prsi takze se nic specialniho nedeje, ale dost casto tu byva ziva kapela - sice takove napul amaterske, ale o to je to myslim zabavnejsi a milejsi. A navic je to jediny den v tydnu, kdy alespon na spodni casti Boiadiero nejezdi motorky. Bohuzel jsem nesehnal zadnou tapiocu - nebot muj oblibeny stanek s ruznymi orechy a mimo jine prave tapiokou nejak vytlacilo ovoce se zeleninou. Takze ji koupim asi zitra abych mohl konecne vyrobit ten fotoreport-recept jak na ty tapiokove palacinky se syrem (uplne nejednodussi jidlo na pripravu a vazne dobrota - akorat nevim jak v praze s tou tapiokovou moukou, udajne se ale pouziva pri bezlepkove diete, tak pokud budete mit nekdo nejake info dejte vedet...) Jinak dnes odpoledne ma prijit do Rocinhy jedna Ceska prohlednout si institut s Rogeriem, takze s nim mam sraz. Ma jit snad o nejakou afrikanistku a antropolozku, ktera je ted snad na necele dva mesice v Riu a rada by pro i2i delala nejake psychologicke workshopy nebo arteterapii. Tak asi po par mesicich uslysim na zivo cestinu to bude myslim slusny nezvyk :)

Zumbi a Dia da Consciencia Negra

tak dnes nemam zadne vyucovani jelikoz je statni svatek, tak jsem na par hodin vytahl paty a zajel si do centra. 20 listopadu se v Brazilii, alespon ve statech Rio de Janeiro a Sao Paulo, slavi Den cerneho uvedomeni (Dia da Consciência Negra) na pocest cernosskeho vudce Zumbi dos Palmares. Zumbi byl vudcem jednoho z nejznamejsich quilombos - Quilombo dos Palmares - rebelske republiky uprchlych otroku, o rozloze dnesniho Portugalska, ktera se nachazela v dnesnim state Alagoas a ktera nekolik desetileti odolavala statni moci. I kdyz ve skutecnosti mezi vetsinou cernosskeho obyvatelstva quilombo bylo i pomerne dost indianu a skupiny bilych obyvatel - stalo se tohle quilombo stejne jako jeho vudci Ganga Zumba a Zumbi, symboly boje proti otroctvi, cerneho sebeuvedomeni a brazilske black power.

Jelikoz jsem o nicem co by se dnes presne melo dit neslysel, tak jsem se vydal tak na pul na blint k Zumbiho pomniku, ktery je na Avenida Presidente Vargas v centru a kde alespon nejake akce probihali minule roky. Postestilo se, i kdyz o zadny zasadni zazitek se nejedna bylo to zajimave, alespon po hudebni strance - co se tyce predevsim afoxe a ruznych candomble zpevu. Na ulici nejaci kluci mastili capoeiru coz byla pomerne zabava pozorovat - navic pro me vylet znamenal zaminku zajit se kouknout do parku Santa Ana na kapybary a moji oblibenou mistni populaci kocek, hus a pavu, ktera park obyva spolu s bezdomovci co spi na lavickach.

tady je nejake info o Palmares na wiki

dest, dest a zase dest...

Predevcirem pomerne silny zazitek - asi nejsilnejsi bourka a dest co jsem mozna v zivote zazil. Behem chvile se to tu zmenilo v docela peklo tj. kdyz jsem byl dole zacinalo poprchavat a kdyz jsem byl v pulce cesty tak to propuklo. Normalne se tady cela ctvrt zmenila v reky, vcetne Estrady Gavea voda behem par minut vyplavila vsechny kanaly a zacala odnaset odpadky, ale napriklad i plne basy s pivem, mezitim klickovali auta, prejit ulici z jedne strany na druhou bylo prakticky nemozne do toho cely kopec bez elektriny. Domu jsem se dostal uplne promocenej po tom co jsem se rozhodl, ze na desti fakt nebudu, je mi zima a radsi tu nahnedlou reku prebrodim at uz v ni plave cokoliv, zmoknu, ale budu brzo doma.

Jinak ted po nekolika hodinach mame zase proud - Rocinha je hrozne zvlastni v noci bez svetel - trochu strasidelna, ale zase je prijemny pit na ulici u svicek, kdyz prestane prset. Jinak dest tady dnes odpoledne ochromil prakticky co ted koukam na internetu veskerou dopravu, vcetne letiste.

Jinak dest je pro favely docela pruser - zvlast pro mista jako je v Rocinhe treba Roupa Suja, ktera sice ted ma nejaky bariery, ale kdyz prsi delsi dobu zacina to spolu s vodou strhavat ze skaly bahno a kameni, a obcas to strhne nektery dum. Na nasi strane jsou nastesti akorat zdene domy, ale i tak to tady myslim nekterym konstrukcim musi davat pomerne zabrat.

Fotka v zahlavi ukradena z netu :)

smrt na opicim kopci a pohreb

tak za posledni dny to trochu v Rio de Janeiro bylo pro zmenu nasilnejsi - probehlo nekolik stretu a invazi (naposledy dneska ve favele Santa Marta) - Rocinhy se to tykalo nastesti jen okrajove. Nicmene koncem vikendu v sobotu v noci tu bylo pomerne zivo, jednak tady na konci nasi ulice u fotbaloveho hriste soudili cloveka, ktereho chytli s tim, ze okradl sveho kamarada. Byla tam jeho rodina, ktera prosila, aby ho nezastrelili. O hodinu pozdeji se ke me donesla zmatena zprava, ze zabili sefa kopce a vypukl trochu neklid. Nakonec se to ukazalo jako kachna, nicmene skutecne zabili jednoho, z mistnich sefu movimento, chlapika ktery ma stejnou prezdivku jako znamy francouzsky fotbalista Z. v soucasne dobe v duchodu. Z fotbaloveho hriste quadry se stala obradni sin a chlapika vystavovali v otevrene rakvi, zatimco mu tam mistni chodili vzdavat respekt. Jednalo se o gerente da seguranca zodpovedneho za invaze do jinych favel - nevim jak se to presne udalo, ale bylo to mimo Rocinhu a stalo se to patrne pri stretu v Morro dos Macacos (na fotce) nebo pri baile funku ve favele Sao Joao - slysel jsem dve ruzne verze. Nicmene podstatnejsi a zajimavejsi je, ze to vypada to na nejakou valku uvnitr frakce, protoze chlapika evidentne zabili lidi ze stejne organizace akorat z jineho kopce - coz mozna znamena to, ze se nekdo durazne prohlasil neutro nebo zmenil barvy. Na druhou stranu jestli jsme (resp. ADA je) ve valce tak Rocinhy se to zatim nijak netyka - po nekolika hodinach tu byl klid. To jak to dopadlo s tim zlodejem bohuzel nevim, nicmene dost me z toho mrazilo - tahle starobiblicka "spravedlnost" me dost desi.

Nova Arte Nova a vikend!

tak vcera jsem se byl kouknout ve meste a krome obligatniho prolezani antikvariatu a knihkupectvi jsem zasel na peknou vystavu soucasneho mladeho moderniho umeni Nova Arte Nova v Centro Cultural Banco do Brasil - tenhle prostor mam moc rad, navic to ze ma volne vstupy taky priznavam se potesi.
Dneska nejdriv pujdu cvicit na pandeiro a pak si udelam odpoledne/vecer vylet opet do sousedniho Vidgalu, kam jsem zvany na grilovani na strese v ramci oslavy narozenin, zitra budu odpocivat a pujdu se kouknout do Museu do Indio v Botafogo - tak se tam taky moc tesim, ze si vubec udelam po delsi dobe trochu kulturnejsi vikend :)

Ultima parada...

jinak kdyz uz jsem tu jednou zminoval dokument Onibus 174 - pribeh Candalaria, socialni problemy deti a jejich zivotu na ulici, ale predevsim Sandruv pribeh v podobe slavne anabaze s unosem (ktera se odehrala mimochodem nedaleko odtud v Jardim Botanico) tak na tohle tema vzniknul tenhle rok hrany film - Última Parada 174 (2008), ktery Brazilie vysila letos na boj o Oscara v kategorii zahranicnich filmu. Film jsem nevidel takze doporucit nemuzu, trailer moc pozvbudive ani zas tak moc lakave nevypada, nicmene na film jsem presto docela zvedavy a tesim se. Tady je link na imdb a tady na oficialni stranky filmu

Jinak u me nic moc noveho - dnes me ceka narocne uceni, budeme opakovat na test, ktery jednu moji tridu ceka pristi tyden - je to docela vtipny, protoze ac je to test a zkouska, ktera ma naprosto iluzorni hodnotu - vsichni mi studenti to hrozne prozivaji, skoro jako deti a pekelne se snazi a soustredi. O vikendu me ceka akorat vylet do centra, fotbal na plazi a mozna jedna oslava narozenin s grilovanim. A nekonecne cviceni s pandeirem kde se mi nedari zlomit prokleti sambove variace - rytmu "partido-alto" a "bolero" tak aby to znelo alespon priblizne tak jak bych chtel. Jo a jeste v nedeli se stavim tady na trhu na Largo Boiadeiro tady v Rocinhe, jednak vezmu s sebou fotak, doplnim zasobu ovoce a zeleniny, ale koupim nejakou tapiocu tak pak nekdy v pristim tydnu dodam fotoreport recept jak jednoduse udelat tuhle dobrotu, je to jednoduche jidlo, ale vazne ma neco do sebe navic u tehle tapiocovych palacinek se vazne moc meze fantazii nekladou co se prichuti a naplni tyce :)

Video z Rocinhy

tady je nejake turisticke video tocene na Estrada Gavea z youtube - je to tocene predevsim nahore kolem Rua 1 a pak uplne na spodu pri vchodu do favely na Passarelo, prakticky uz u Sao Conrado. Je tam i par zaberu z nejakych becos, zas nic bajecneho tam neni, ale pokud by to nekoho zajimalo, jak vypada Rocinha, respektive alespon jeji hlavni tridy tak za zkouknuti nic nedate - navic je tam krasne videt, ze Rocinha, alespon jeji hlavni tahy a ulice (alespon tech par co ma) se moc nelisi od normalni (i kdyz dejme tomu chude) ctvrti.

Rio a valka...

jinak nasel jsem docela zajimava cisla a ac je to otravna a nezazivna statistika tak taky neco vypovidaji o realite Ria de Janeira...
Tady je srovnani poctu obeti vrazd v souvislosti s traficantes v porovnani s obetmi stredne velkych vojenskych konfliktu. Cisla to moc povzbudiva nejsou - rekl bych, ze i kdyz jiste existuji nasilnejsi mista na zemi, tak realita se kterou normalni obyvatele museji zit jednoducha rozhodne neni a je to pomerne velky problem... - takze pro porovnani:

• obcanska valka v Kolumbii (v kostce vlada vs. FARC a ELN) - obdobi 1978 az 2000, celkem priblizne 39.000 obeti
  - RJ ve stejnem obdobi 49.913
• obcanska valka v Angole, v obdobi vrcholu boju mezi vladou a UNITA, tj. 1998-2000, celkem priblizne 11.000 obeti
  - RJ ve stejnem obdobi 7.465
• obcanska valka v Sierra Leone, v obdobi 1991-1999, celkem priblizne 11.000 obeti - RJ ve stejnem obdobi 23.480
• konflikt v Kosovu, srbske jednotky vs. UCK, v obdobi 1998-2000, celkem priblizne 2.000-5.000 obeti - RJ ve stejnem obdobi 7.465
• obcanska valka v Afghanistanu, ruzne frakce polnich velitelu, obdobi 1991-1999, celkem priblizne 12.000 obeti
  - RJ ve stejnem obdobi 23.480
• obcanska valka v Ugande, ve znameni LRA v obdobi 1994-1998, celkem priblizne 3.000 obeti - RJ ve stejnem obdobi 12.404
• konflikt Izrael-Palestina v obdobi od roku 1948-2000, celkem priblizne 13.000 obeti - pro srovnani RJ v obdobi 1979-2000 celkem 48.813

Zdroj Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) via Luke Dowdney, VivoRio.

Pandeiro a Robinson

Dneska to vypada na slusnou bourku - nejak se kvuli pocasi nemuzu vymanit z lineho rozpolozeni. Nicmene donutil jsem se, alespon chvili neco delat v institutu, i kdyz tam dneska zadnou vyuku nemam - pak jsem si sel zahrat a cvicit na pandeiro. Rad bych psal, ze uz neco umim, ale kazda lekce je pro me spis pichnuti do zeber, ale zas mam co cvicit na doma, trochu si dneska lekci protahujeme pijeme s panem mistrem kafe a bavime se o politice. Jinak mi dava tip na jednu obri graffitti stenu co je nahore na kopci, nekde kolem Rua 1 - tak to tam musim jit brzo obhlidnout.

Jinak muj ucitel Robinson je uplne skvelej a hrozne prijemnej clovek - tady jsou fotky jeho a jeho dilny, kde vznikaji tak krasna pandeira jako je moje a spousta dalsich perkusi. Ja ted jinak vyhlizim dest - mlha a mraky nad nasim kopcem jsou ted jako mliko a je vazne dusno tak cekam kdy to prijde a akorat doufam, ze dest zas nepotrva par dni.