Tak vcera jsem krome ranniho nicnedelani a chvile v institutu absolvoval docela peknou prochazku tady po Rocinhe, ale hlavne jsem si behem ni prosel casti, ve kterych jsem nikdy v zivote nebyl - coz sice v Rocinhe, pri jeji velikosti neni nic neobvykleho, ale to vzdycky potesi. Nejdriv jsme vyjeli motorkami nahoru na "Visual" - coz je misto, ktery fakt mam rad a prezdivku si rozhodne zaslouzi, protoze ten vyhled, ktery nabizi v kombinaci se studenym pivem je neco bajecneho. Pak jsme vylezli jeste vic nahoru - do casti, ktera se jmenuje Vila de Laborieux - coz je cast, kde favela konci - prekvapive mila a prijemna cast co mi trochu pripomina Vidigal. Je tam schovane mezi stromy hriste, za nim je uz jen les a vodni pramen vcetne potoku co vyvera ze skaly. Docela uvazuju, ze se sem zitra nebo nekdy jindy vratim, protoze jsem s sebou nemel fotak... Vila de Laborieux je i pres to, ze je takhle vysoko, jedna z bohatych casti Rocinhy (coz je obvykle oxymoron), prave vzhledem k tomu jaky je tam klid. Je to pomerne lukrativni misto - kde je zakazano stavet. Nicmene je to hra kocky s mysi lide se v lese stavet snazi - na coz ma Associacao dos Moradores odpoved v podobe vykazovani a bourani tehle staveb. Ty se tam, ale cyklicky vraci a zkousi to dal. Podobna situace se zakazem je o kus dole, kam jsme zabrousili potom v Portao Vermelho. Nicmene zajimave je, ze jak jsem se dozvedel bankovni spekulace zvladly dorazit i sem do favely - nektere brazilske banky zacinaji jako investici/spekulaci kupovat domy a pozemky v tech lepsich castech favel, protoze tohle je Zona Sul cena tady nikdy nespadne naopak s rozvojem komunit bude dal stoupat.
Vracime se pres "Visual" dolu po Rua Um - jinak "Visual" je jedno z pohrebnich mist, kde se zdejsi pani zbavuje tel - nicmene ted uz par dni vim, ze zas takova atrakce to pro me nebude, protoze tu mame podobny tajny hrbitov i my tady na Cachope, kde bydlim. Jinak odbocim, co jsem se dozvedel "sve" mrtve tu chlapci bud zakopavaji, nebo taky pohazuji volne v lese, kde se o ne vetsinou postara teplo, hmyz a toulavy psi. Plus maji jeste jednu alternativu v podobe obri praseci farmy nahore. Jinak Portao Vermelho se nachazi kousek nize, je to taky odbocka do lesa s par docela mile vypadajicimi domky, lesni cestou a cele je to tam naplnene zvuky ruznych me neznamych druhu ptactva. Je to misto lemovane ruznymi vraky aut - co mi bylo receno pozdeji odpoledne, je to misto, kam se mimojine vozi auta co se ukradnou nekde dole ve meste a tady se rozrezou na nahradni dily... v tuhle chvili se s tim, ale teprve zacalo, takze se sem da jeste relativne volne projit.
Pak jsem jeste videl bizarni misto Lajeirinha, kde tece obri otevreny kanal - neco jako reka vody, exkrementu a odpadku - co se vali takovym korytem uprostred becos, prohani se tam krysi kamaradi, a tece pravdepodobne dolu do Valao.
Jinak jsem si ve sve neschopnosti konecne nakoupil goma de tapioca - takze foto report na tapiocove palacinky se syrem bude nasledovat nekdy v nasledujicich dnech, zvladnu-li to tak zitra - dnes jsem si uz par udelal, ale nechtelo se mi umatlat fotak. Pomuze mi s tim snad tady novy spolubydlici a kolega Graham, ktery narozdil odemne umi nepomerne lip fotit a ta fotka nahore je pohled z Visualu na mesto, vyfoceno, kdyz jsme tam vcera byli.
Žádné komentáře:
Okomentovat