Lurdez da Luz - Andei

Hudební tip: Zajímavá zpěvačka/rapperka Lurdez da Luz z brazilského São Paulo - tenhle song mě baví:



A tady je album ke stažení.

Bláznivý černoch

Docela příjemná a inteligentní hudba z brazilského São Paula:
Crioulo Doido - něco z hiphopu, něco ze soulu, popu, jazzu...





Album Nó na Orelha ke stažení tady

1. Bogotá
2. Subirusdoistiozin
3. Não existe amor em SP
4. Mariô
5. Freguês da meia noite
6. Grajauex
7. Samba Sambei
8. Sucrilhos
9. Lion man
10. Linha de frente

Bonus, Brno a česká hiphopová scéna

Bonus patří k tomu lepšímu, co česká hiphopová scéna nabízí. Ostatně on jakýkoliv text, který si nejede to obvyklé kolovrátkové klišé, které dělá z cz hiphopu diskotéku pro teenagery, si zaslouží hlasitý aplaus :)

Ideologie marginalizace v brazilském hip hopu

Včera jsem konečně našel na netu tuhle knížku na kterou jsem si už dělal zálusk nějáký čas... zatím jenom prolistováno, vypadá ale extra zajímavě a výživně. Kromě brazilské hiphopové scény mapuje především ideologické pozadí a zázemí tohodle hnutí.

Vůbec hiphop v Brazilii má docela zajímavé postavení - i když vychází hlavně z gangsta rapu a oldschoolu, tak je obecně velice dobře přijímán - narozdíl od Baile Funku, kterému je (a řekněme si to otevřeně - poprávu) vytýkána jednak obsahová plytkost jednak napojení na obchod s drogami a kriminální scénu. V porovnání s ním je brazilský hiphop věc občas až intelektuální - s pevnými kořeny, co vyjadřuje a jak to říká. Baštou hiphopu v Brazílii je Sao Paulo - v Riu je druhá nejsilnější scéna, i když s tou SP se moc měřit nemůže navíc právě v komunitách ho vytlačuje spíš narkodiskotéka v podobě b-funku.

Derek Pardue - Ideologies of Marginality in Brazilian Hip Hop
In the land of samba there is another vibrant culture capturing the attention of urban youth. This compelling account argues that hip hop, while certainly a product of globalized flows of information and technology, is by no means homogenous. Using more than five years of anthropological fieldwork in São Paulo, Brazil's largest city, Pardue represents "culture" as generative and thus meaningful as a set of practices. When interpreted in this manner, local hip hoppers become closer to what they claim to be--subjects rather than objects of history and everyday life. In his ethnography, the first in English to look at Brazilian hip hop, Pardue highlights the analytical categories of race, class, gender, and territory.

Derek Pardue is Assistant Professor of Anthropology and International and Area Studies at Washington University in St. Louis. He is the editor of the volume Ruminations on Violence and the author of articles related to Brazilian hip hop and education, race, and graphic design. In addition, Pardue has published texts on Brazilian soccer and casual restaurant design in the U.S.

Download PDF