I narcos milují své uniformy!

Když jsem bydlel ve favele, tak mi jako jedna z nejvtipnějších věcí kolem zločinu přišlo to, jak se místní gangsteři převlékali za policisty nebo za vojáky. Na neprůstřelné vesty si pořizovali různé nášivky a vlastní nápisy, nechávali si vyrábět trička, na kterých byly texty jako "Speciální bezpečnostní jednotka A.D.A." a jména různých dalších neexistujících útvarů. Nejlepší byly nápisy na popruzích u pušek a nálepky na nich, populářní byly i nálepky na granátech. Jak se zdá, tak se tahle prazvláštní diagnóza netýká jenorganizovaného zločinu v Brazílii, tady je video s insigniemi a uniformami mexických narkokartelů...

Mizející favely a město duchů...

Zajímavý článek Brazil's disappearing favelas, který pojednává o tom, jak se mění současná tvář Ria a o chudácích uvězněných mezi sutinami budoucích stadionů.

Rogério a Rocinha CrossFit

Mám hroznou radost, že se kamarádovi Rogériovi s jeho projektem Rocinha CrossFit daří. Tady je článek, který vyšel o projektu v Rio Times! Nesmím opomenout Chrise, který CrossFit do Rocinhy přitáhl. Pamatuju si i na první posilovací nástroj, kterým byla činka z lešenářské trubky a dvou starých disků od auta.

Fotbal ve městě duchů

Článek z Guardianu o tom, co znamená chystané MS ve fotbale pro obyvatele některých favel...

Tak shlédnuto Tropa de Elite 2 - O Inimigo Agora É Outro a musím říct, že film se mě líbil... možná ještě o trochu víc než jsem původně čekal. Tropa 2 si bere na paškál situaci posledních let a snaží se mapovat pandemii, která v Riu zasáhla především, západní část města, kdy jednotlivé komunity ovládly milice, složené především z řad současných či bývalých policistů. Milice byly dlouhou dobu mylně vnímány jako ta lepší alternativa k vládě tráfica a dlouhou dobu z části tolerovány, z části přímo podporovány policií a svými vazbami do městské i státní politiky. Tahle praxe se do hledáčku státu jako hrozba dostala relativně nedávno, především díky rychlosti a síle jakou se rozrostla, protože vidina, že si Brazílie blahoskloně chová na hrudi vlastní "paras", zvládla vystrašit vládu, že začala situaci alespoň částečně řešit, než se to celé zvrhne kolumbijskou cestou.

Děj filmu je o poznání komplikovanější, než tomu bylo u jedničky a jeho celkové vyznění je také dost jinde. Na jednu stranu si nejsem moc jistý, na kolik je pro diváky nutná znalost brazilských reálií, ale mám pocit, že film by si do velké míry mohli užít i ti, kdo o Riu nic neví. Některé kulturní odkazy jsou nicméně hodně zajímavé, film je samozřejmě fikce, ale na první shlédnutí jasně odkazuje na skutečné reálie města, a to často nijak složitě: Rio das Rochas je odkaz na Rio das Pedras, favela Tanque má svůj předobraz ve favele Batan, jen ten příběh s novináři namixuje se smrtí Tima Lopése, vzpoura v Bangu, ve které si CV vyřešila spory s konkurenty, se skutečně stala, byť s jiným scénářem, Fraga je inspirován Freixem..atd..atd..atd.
Řemeslně zvládnuté skvěle - 8/10

Tady je film ke stažení: cd1 a cd2. Tady jsou pak první anglické titulky

Grafitti ve favelách..

"Obyvatelé pozor, ve dnech války se vyvarujte opuštět své domovy. S vděkem, CV-RL."

Letáky ve favelách

Ve volném překladu:

Pozor !!!

Společným rozhodnutím stran CV, ADA a TCP (všech stran, které mají respekt, loajalitu, sílu, pokoru, důstojnost a milující srdce) se nařizuje všem komunitám, prosím, připojte se k nám.

Společným rozhodnutím je, že pokud jsme svědky policejních represí v každé favele, toho projevu zbabělosti a prolévání krve, tak budeme puškami napadat budovy, pálit drahé vozy a napadat bohaté, kteří žijí v okolí těchto favel. Budeme rabovat jejich podniky, obchody a supermarkety!

Strany se rozhodly, že za každého nevinného obyvatele, kterého zabije policie, zemřou dva bohatí lidé. Strany se rozhodly, že za každého zabitého člena strany, zabijeme dva policisty a jejich blízké.

Jsme unaveni zbabělostí policie a systému, protože nám přinášejí pouze drogy a zbraně. Finanční podnikatelé usnadňují policii a politikům krást miliardy, zabíjet řadu lidí pouze perem, takže ten kdo přináší drogy a zbraně jednotlivým stranám, pak přichází zabíjet nevinné ve favelách. Chudí nepřinášejí do bocas de fumu žádný zisk, všichni ti, kteří nakupují drogy jsou ze střední třídy a z řad bohatých.

Bratře, při pohledu do kterékoliv favely se ukazuje, že tento způsob boje je zastaralý, verbální revoluce je děsivá, spojme ty kousky dohromady a vstupme do arény. Naši bratři z PCC (saopaulské Primeiro Comando de Capital) říkají, že nepřítel je v obleku a v kravatě. Ve jménu míru pro všechny komunity, je čas jednoty, revoluce. Koneckonců bez jednoty nemáme šanci, spojme se všichni dohromady.

Umění diplomacie

Update z Ria, který má (v případě, že je reálný) potenciál k tomu znatelně změnit bezpečnostní situaci celého města:

Vypadá to, že narkofrakce Comando Vermelho (CV) a Amigos dos Amigos (ADA) spolu začali minimálně mluvit a vyjednávat. Zpravodajské složky Policia Civil mluví o jednáních, jejímž účelem je ustanovení příměří a společný postup v boji s policií, což asi to poslední co bych od těhle úhlavních rivalů čekla. V sobotu hostil Nem v Rocinhě (na baile funku nahoře v Rua 1) vyslance z CV, jednoho z gerentes Complexo do Alemao (hlavní bašty CV), Diega Raimunda da Silva Santos, přezdívaného Mister M.

Obsah ani bližší detaily nejsou známé - ani jestli by tahle případná aliance zahrnovala Terceiro Comando Puro, nebo byla naopak namířená proti nim. No necháme se překvapit.

Favela on Blast / Favela Bolada

V souvislosti s Baile Funkem jsem tu v minulosti psal skoro výhradně o funk da apologia, rijské odpovědi na narcocorridu v podobě narkodiskotéky. Tentokrát o baile funk jako kultuře obecně.

Tady je ke stažení Diplův film Favela on Blast (2008) s anglickými titulky.

Favela on Blast, the directorial film debut from Grammy-nominated DJ and producer, Diplo, and his partner Leandro HBL, documents a vibrant and innovative musical subculture that has emerged in Brazil's impoverished slums, known as favelas. Well beneath the radar of mainstream society for the last 20 years, they have their own language, style and heroes. Their music and culture have gone mostly unnoticed outside of South America until now. Favela on Blast captures the rarely seen stories of MC's, DJ's, dancers, and cultural producers through the eyes of Diplo and Brazilian filmmaker Leandro HBL, with memorable appearances from funk superstars Deize, Tigrona, Mr. Catra, and Duda Do Borell.

Favela on Blast documents the culture surrounding "Funk Carioca," a musical rhythm that mixes the American electronic funk of the 1980's with the most diverse influences of Brazilian music. It is one of the most interesting musical movements in the world and it comes from one of the most violent and poorest places too: the slums of Rio de Janeiro. Bombastic rhythms coming from the Miami Bass and loops and samples are united to powerful rap vocals using Brazilian slang. This music is designed to be listened to as loud as possible and with high bass pumping through the tropical nights of Rio. The heroes are the creators- the musicians. Their pace is set between colossal street parties; propped with rudimentary sound-systems, warring drug factions, and an eerily tense city where the Police and societies elite have the upper hand until it comes to their musical culture, always Brazil's heart and nation's identity.



Download filmu (AVI)

O nákupčích, uniformách a módě obecně :)

Pro znalé portugalštiny gramotné poměrně vtipné video ze včerejška -

Video je o tom jak v centru Ria zatkli nákupčího pro ADA, který kupoval pro Nema a jeho chlapce v armyshopu kanady, policejní uniformy, pouzdra na pistole, vojenské vesty apod. Na celé té věci je nejvtipnější, že já jsem měl občas z trafica pocit, že oni by pravděpodobně paradoxně vážně nejradši sloužili v armádě nebo policii.

Když jsem potkával místní vojáky narkotrafika, tak buď razili plážový styl (tj. žabky, bermudy a přes holé tělo neprůstřelná vesta, případně kšiltovka) nebo styl řemeslník (propocený triko, líná chůze a kulomet přehozený přes rameno jako když neseš hever) a nebo si tvrdě ujížděli právě na tom, že se převlíkali za policisty. Uniformy, takový ty policejní opasky včetně pout, vesty nebo černý trika s nápisy policie, případně s různými vlastními vyfantazírovanými jednotkami (alá "Speciální výzvědná jednotka ADA" apod.) No zábava, která mi zvlášť prvních X dní motala hlavu :)

Jinak nutno tedy dodat, že tyhle věci nebyly určeny pro módu, ale pro praktické účely - tj. připravované invazi do favely Morro do Fubá v Campinho. Tahle dodávka uniforem, patrně doplněná výzbrojí měla směřovat do favely Morro do Dezoito, v Água Santa, kterou ADA vyrvala minulý rok ze spárů milice a která má být právě základnou k ovládnutí komunity Fubá. Nem se zdá podnik neustále rozšiřuje...

Favela Design

Výsledky spolupráce mezi holandskými designery a umělci z favely Monte Azul z brazilského São Paulo

Více se dozvíte ZDE

Gay Parade v Rocinhě

Něják poslední dobou vůbec nestíhám... Tak alespoň krátká noticka - v Rocinhě teď v neděli proběhla první gay parade, což je sice věc v Brazílii oproti většině latinoamerických zemí běžná, nicméně ne zrovna typická pro favely.

Většina rijských komunit je obývaná lidmi z rurálních částí severovýchodní Brazílie, často postižených morem různých protestantských fundamentalistických hnutí a v mnoha ohledech plných předsudků. Já jsem v Rocinhě potkával gayů poměrně hodně, většinu z nich mírně řečeno vážně echt a předsudky proti jsem sice osobně neregistroval, ale z doslechu vím, že u poměrně hodně lidí existují.

Nicméně místní gay karneval se podle zpráv evidentně vyvedl - zůčastnilo se ho kolem 50 tisíc lidí což je na favelu poměrně slušné číslo! :)

Tady je nějáké amatérské video

Co se stalo v Sao Conrado - update

Podle novin měl údajně v bonde jet i Nem, kterému se při přestřelce podařilo uniknout. Podle svědků během přestřelky vnikla do prostor uzavřeného kondominia Village Sao Conrado z ulice Avenida Aquarela skupina těžce ozbrojených můžů, která vlastními těly chránila jednoho člověka a s pokřikováním "Protejam o chefe" (Chraňte Šéfa) prošla prostory kondominia a unikla východem směr Lagoa-Barra. Takže Mestre opět uniká, podle některých neověřených zpráv byl během incidentu postřelen do pravé ruky.

Celkově se zvýšili i počty - bonde měla čítat 60-70 osob, měla se skládat z 10-15 automobilů a cca 5 motocyklů. Z traficantů police zatkla celkem 10 lidí včetně jednoho mladistvého - všechno osoby, které obsadily hotel a po třech hodinách vyjednávání se vzdaly.

Co se stalo v Sao Conrado - video

Tady je ještě video z televize, které obsahuje amatérské záběry ze zmiňovaného rána. Bohužel pouze v portugalštině i s převyprávěním celé historky v kostce. Pro ty kdo nerozumí, tak zajímavější záběry: 0:45, 1:55, 3:45...

Co se stalo v Sao Conrado...

Malý update ke zprávě, která proběhla českými médii - viz. Ozbrojenci ze slumu zajali desítky lidí v hotelu v Riu. Jedna žena zemřela

Seběhnout se to mělo přibližně takto: Chlapíci z Rocinhy slavili v sousední favele Vidigal, když se vraceli domů, na jiný večírek, tak se jich něco kolem 20 těžce ozbrojených na motorkách a v autech střetlo s policií. Z Vidigalu se do Rocinhy jede kolem moře, skrz Sao Conrado a pak dál po Estrada da Gávea nahoru do kopce, konflikt nastal někdy kolem půl osmé ráno, když se tahle karavana ozbrojených lidí z narkofrakce srazila v ulicích téhle bohaté čtvrti s hlídkou policie. Přestřelka se přesunula směrem ke pláží, kde věci nabrali směr Intercontinental.

Pro ADA to není zrovna žádná výhra - kromě demonstrace moci, dvou postřelených civilistů, čtyř policistů, přišli gangsteři o nezanedbatelný počet vojáků a zbraní viz. foto, mezi zatčenými je i Ítalo de Jesus Campos, přezdívaný Perninha, který je č. 2 v hierarchii, považovaný za nástupce Nema. Další prominentní vězeň je Jhonatan Costa Soares, zvaný Sapatinho da Cruzada, který velí bocám ve favelasídlišti Cruzada v Leblonu, a kterému se sice podařilo slušně zaimprovizovat, když se mu po pádu z motorky, podařilo zraněnému unést sanitku a zmizet, nakonec mu to ale nebylo moc platné, byl zadržen v nemocnici na severu města jen pár hodin poté.

Favela jako centrum paralelní moci

O favelách pro časopis A-kontra

Štastný konec

V Riu za poslední dva týdny roste silný tlak na prefekturu a na policii, aby buď zajistila bezpečí škol nebo aby se úplně vyvarovala policejních operací ve favelách v době vyučování. Poslední kapkou, ne nepodobnou těm předešlým, byl policejní zásah v favele Final Feliz (Štastný konec) v Anchietě na severu Ria, který rozhodně nebyl tím nejštastnějším koncem pro jedenáctiletého Wesley Gilberta de Andrade, který během vyučování skončil se zbloudilou policejní kulkou v srdci. Iniciativa, kterou tento případ rozpoutal se snaží vyřešit situaci více než 100.000 dětí, které žijí v rizikových oblastech, a vyvýjí tlak na místní vládu, aby školy zabezpečila neprůstřelnými skly, zpevnila jejich zdi, nebo se vyvarovala konfrontačních zásahů v jejich blízkosti... Tak uvidíme jestli a kam to případně povede. Článek z Guardianu.

Děti jsou asi nejohroženější složkou brazilské společnosti po všech směrech - některá čísla jsou vysloveně děsivá: Faktem například zůstává, že nejčastější příčinou úmrtí všech dětí ve věku 12 - 18 let pořád i po letech zůstává vražda, která se týká 46% ze všech úmrtí mladistvých.

Pár fotek od Grahama

Fotky Rocinhy z letošního roku od mého kamaráda Grahama.

Dvě krvavá výročí

Rio si v nejbližších dnech připomíná výročí masakrů... Příští týden uplyne 20 let od jedné z nejbrutálnějších kapitol v historii města, doposud nikdy neobjasněného masakru v Acarí (Chacina de Acari) , asi nejvýraznější memento devadesátých let minulého století, kdy nebyly podobné aktivity policejních eskader smrti ve městě žádnou výjimkou.

26. července 1990 se vydalo 11 lidí převážně teenagerů z favely Acarí na výlet na předměstí. Mířili na farmu v oblasti Mage, kde plánovali strávit víkend. Po cestě byli zadrženi skupinou osob v uniformách - dosud neidentifikovaných policistů a uneseni. Jejich těla se nikdy nenašla, jedinný očitý svědek události (zatčení), matka jednoho z dětí, byla brutálně zavražděna. Matky zmizelých, vytvořili skupinu Maes de Acarí (Matky z Acarí), která drží případ i po 20 letech otevřený, i když se vyšetřování nikam nehýbe. Matky z Acarí se staly aktivistkami nejen ve vztahu ke svému případu, ale i k dalším případům násilí na dětěch a podivných zmizení v režii policie. Za dobu svého fungování se staly terčem různých výhrůžek a útoků, jichž pachatelé stejně jako v případě jejich dětí nikdy nebyli identifikováni.

V pátek pak pro změnu uplyne 17 let od masakru u kostela Candalária (Chacina da Candalária), kdy v noci 23. července 1993 skupina složená převážně z policistů napadla více než 70 dětských bezdomovců, které přespávali u kostela. Výsledkem bylo 8 mrtvých dětí, desítky dalších zraněných. Pozadí celého činu je nejasné - jeden z možných motivů je "pomsta" za to že nějáké děti házeli předešlý den kameny po policejním autě, druhý je ten, že policisté patřili do širší skupiny, která jako eskadra smrti (sponzorovaná místními obchodníky) čistila centrum od různých "živlů". Celý incident patří mezi jeden ze společnských a kulturních milníků Ria - celé události se dotýká například zde zmiňovaný dokument Onibus 174

Z účasti na masakru bylo obviněno 50 policistů, jeden byl zastřelen při pokusu o zatčení, 3 další byli za masakr po přibližně deseti letech odsouzeni. Zbytek chodí po svobodě. Korunní svědek, jedno z přeživších dětí, musel v rámci programu pro ochranu svědků, v zájmu své vlastní bezpečnosti, natrvalo opustit Brazílii.

Favela jako Aguirrovo Eldorádo

Poměrně zajímavý článek z časopisu Economist, z minulého týdne, nazvaný Brazil's developing favelas: Searching for Eldorado, se na problematiku favel dívá z poměrně nevšeního úhlu. Na druhou stranu pouze popisuje s překvapeným výrazem schizofrenní situaci, která v brazilských velkoměstech platí už poměrně dlouhou dobu - tj. ať už trafico nebo ne, tím pravým vládcem brazilských favel je především spotřební trh.

Jedno z největších překvapení, které mě osobně v Rocinhě potkalo, bylo to, že síla místního podnikání a služeb, představuje něco diametrálně odlišného co si člověk od chudinské čtvrti představuje. Pro různé odstíny neoliberálů musí vycházet traficantes z ekonomického hlediska jako požehnání, protože vedlejší důsledky vlády narkomafie jako jsou daňové prázdniny, nulová byrokracie a nulová kriminalita ohrožující vaše podnikání, jsou snem všech - od těch malých, až po velké podnikatele.

Málokde obchůdky nebo minimarkety zavírají v 10, o půlnoci, nebo taky ve dvě ráno. Málokde si člověk ve tři ráno může vybrat z několika restaurací (od steaků, přes pizzu až po sushi), a málokde taky zažije to, že ozbrojení chlapíci chrání prodejce kokainu jen pár metrů od banky, která nejen že žádnou vlastní ochranku nepotřebuje, ale jako například v případě banky Bradesco, nabízí i favela produkty, jako je třeba pojištění proti zbloudilým kulkám :)

Článek Brazil's developing favelas: Searching for Eldorado ke přečtení zde