"Obyvatelé pozor, ve dnech války se vyvarujte opuštět své domovy. S vděkem, CV-RL."
Zobrazují se příspěvky se štítkemTraficantes. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTraficantes. Zobrazit všechny příspěvky
neděle 28. listopadu 2010
sobota 27. listopadu 2010
Letáky ve favelách
Ve volném překladu:
Pozor !!!
Společným rozhodnutím stran CV, ADA a TCP (všech stran, které mají respekt, loajalitu, sílu, pokoru, důstojnost a milující srdce) se nařizuje všem komunitám, prosím, připojte se k nám.
Společným rozhodnutím je, že pokud jsme svědky policejních represí v každé favele, toho projevu zbabělosti a prolévání krve, tak budeme puškami napadat budovy, pálit drahé vozy a napadat bohaté, kteří žijí v okolí těchto favel. Budeme rabovat jejich podniky, obchody a supermarkety!
Strany se rozhodly, že za každého nevinného obyvatele, kterého zabije policie, zemřou dva bohatí lidé. Strany se rozhodly, že za každého zabitého člena strany, zabijeme dva policisty a jejich blízké.
Jsme unaveni zbabělostí policie a systému, protože nám přinášejí pouze drogy a zbraně. Finanční podnikatelé usnadňují policii a politikům krást miliardy, zabíjet řadu lidí pouze perem, takže ten kdo přináší drogy a zbraně jednotlivým stranám, pak přichází zabíjet nevinné ve favelách. Chudí nepřinášejí do bocas de fumu žádný zisk, všichni ti, kteří nakupují drogy jsou ze střední třídy a z řad bohatých.
Bratře, při pohledu do kterékoliv favely se ukazuje, že tento způsob boje je zastaralý, verbální revoluce je děsivá, spojme ty kousky dohromady a vstupme do arény. Naši bratři z PCC (saopaulské Primeiro Comando de Capital) říkají, že nepřítel je v obleku a v kravatě. Ve jménu míru pro všechny komunity, je čas jednoty, revoluce. Koneckonců bez jednoty nemáme šanci, spojme se všichni dohromady.
Štítky:
ADA,
Amigos dos Amigos,
Brazilie,
Rio de Janeiro,
Rocinha,
TCP,
Terceiro Comando Puro,
Traficantes,
Trafico
úterý 24. srpna 2010
Co se stalo v Sao Conrado - update
Podle novin měl údajně v bonde jet i Nem, kterému se při přestřelce podařilo uniknout. Podle svědků během přestřelky vnikla do prostor uzavřeného kondominia Village Sao Conrado z ulice Avenida Aquarela skupina těžce ozbrojených můžů, která vlastními těly chránila jednoho člověka a s pokřikováním "Protejam o chefe" (Chraňte Šéfa) prošla prostory kondominia a unikla východem směr Lagoa-Barra. Takže Mestre opět uniká, podle některých neověřených zpráv byl během incidentu postřelen do pravé ruky.
Celkově se zvýšili i počty - bonde měla čítat 60-70 osob, měla se skládat z 10-15 automobilů a cca 5 motocyklů. Z traficantů police zatkla celkem 10 lidí včetně jednoho mladistvého - všechno osoby, které obsadily hotel a po třech hodinách vyjednávání se vzdaly.
Celkově se zvýšili i počty - bonde měla čítat 60-70 osob, měla se skládat z 10-15 automobilů a cca 5 motocyklů. Z traficantů police zatkla celkem 10 lidí včetně jednoho mladistvého - všechno osoby, které obsadily hotel a po třech hodinách vyjednávání se vzdaly.
Štítky:
ADA,
Amigos dos Amigos,
Favela,
Nem,
Rio de Janeiro,
Rocinha,
Traficantes,
Trafico,
Vidigal
pondělí 23. srpna 2010
Co se stalo v Sao Conrado...
Malý update ke zprávě, která proběhla českými médii - viz. Ozbrojenci ze slumu zajali desítky lidí v hotelu v Riu. Jedna žena zemřela
Seběhnout se to mělo přibližně takto: Chlapíci z Rocinhy slavili v sousední favele Vidigal, když se vraceli domů, na jiný večírek, tak se jich něco kolem 20 těžce ozbrojených na motorkách a v autech střetlo s policií. Z Vidigalu se do Rocinhy jede kolem moře, skrz Sao Conrado a pak dál po Estrada da Gávea nahoru do kopce, konflikt nastal někdy kolem půl osmé ráno, když se tahle karavana ozbrojených lidí z narkofrakce srazila v ulicích téhle bohaté čtvrti s hlídkou policie. Přestřelka se přesunula směrem ke pláží, kde věci nabrali směr Intercontinental.
Pro ADA to není zrovna žádná výhra - kromě demonstrace moci, dvou postřelených civilistů, čtyř policistů, přišli gangsteři o nezanedbatelný počet vojáků a zbraní viz. foto, mezi zatčenými je i Ítalo de Jesus Campos, přezdívaný Perninha, který je č. 2 v hierarchii, považovaný za nástupce Nema. Další prominentní vězeň je Jhonatan Costa Soares, zvaný Sapatinho da Cruzada, který velí bocám ve favelasídlišti Cruzada v Leblonu, a kterému se sice podařilo slušně zaimprovizovat, když se mu po pádu z motorky, podařilo zraněnému unést sanitku a zmizet, nakonec mu to ale nebylo moc platné, byl zadržen v nemocnici na severu města jen pár hodin poté.
Štítky:
ADA,
Amigos dos Amigos,
Favela,
Rio de Janeiro,
Rocinha,
Traficantes,
Trafico
středa 28. července 2010
úterý 13. července 2010
Všechno co jste kdy chtěli vědět o favelách ale báli jste se zeptat
Tady je rozhovor, který se mnou vyšel na začátku roku v týdeníku A2:
Jak jste se dostal k práci ve favele?
Doufal jsem, že se mi podaří spojit výjezd do Brazílie s nějakým delším pracovním pobytem ve favele, nejlépe na nějakém charitativním postu. Hned jako první jsem našel organizaci, u níž jsem později i na půl roku skončil a která funguje jako nízkoprahové centrum přímo v jedné z osmi set favel v Riu. Šlo o Institut Dvou Bratří, nazvaný podle dvou kopců, na nichž se chudinská čtvrť rozkládá. V Riu třetina populace, tedy dva a půl milionu lidí, žije ve favelách.
Co vlastně znamená slovo favela a čím se jednotlivé favely od sebe liší?
Favely vznikly ke konci devatenáctého století, přičemž existuje několik teorií o jejich původu. První teze tvrdí, že v sedmdesátých letech 19. století, když skončila válka s Paraguayí, otroci, kteří bojovali na straně Brazílie, získali příslib, že za odměnu dostanou svobodu. Rio v té době už mělo své chudinské čtvrti, tzv. cortiços, v nichž si lidé najímaly společné chatrče, kde každá rodina měla jeden pokoj. Tato místa ale nestačila kapacitou, a tak začaly první nelegální zábory na kopcích Ria, kde se zpočátku usazovali převážně bývalí otroci černošského původu. Rio je zčásti tvořeno i pralesem, a tito lidé prostě vysekali část pralesa a na místě se usídlili. Je třeba říci, že favely nejsou pouze na krajích města, ale nacházejí se i v samotném centru, jsou zkrátka všude. Často dokonce sousedí s jeho nejbohatšími částmi. V urbanismu se prý dokonce mluví o brazilizaci města, čímž se myslí právě skutečnost, že chudinská zóna je zcela obklopena luxusním sousedstvím.
Druhá varianta říká, že favely se objevily po zániku největší cortiço, známé pod jménem Cabeça do Porco – Prasečí hlava, v roce 1894. Roku 1897 vzniká první zdokumentovaná favela, jejíž vývoj souvisel s občanskou válkou na severovýchodě Brazílie, kde bezzemci obsadili půdu a vláda se rozhodla je rozdrtit. To se jí po několika pokusech povedlo. Navrátivší se vojáky nebylo kde ubytovat, a tak jim dovolili zábor jednoho kopce. Neví se přesně, zda tam už nějaké chatrče nestály dříve, ale lze říci, že jde o první oficiální favelu, která se nalézá blízko centra v severní části Ria. Veteráni tento kopec překřtili na Morro da Favela, což je jméno odvozené od rostliny fava, latinsky Vicia faba. Od té doby se další vznikající chudinské komunity začaly označovat slovem favela. Nyní se tak nazývá jakákoliv chudinská čtvrť v Brazílii.
Jaký je tam základní stavební materiál domů?
Bývalo to dřevo, ale dnes jde jednoznačně o beton a cihly. Výhodou Brazílie je klima, které umožňuje postavit barák z lecčeho, navíc tam nejsou častá zemětřesení. I favela má své chudé a „bohaté“ části. Žijí tam lidé, kteří mají relativně prosperující živnost, stejně jako ti, kteří nemají prakticky nic.
Platí, že většina lidí z favel jsou nezaměstnaní?
Drtivá většina lidí si nějakým způsobem vydělává, buď se dají na banditismus, což je menšina z nich, nebo velice tvrdě – většinou manuálně – pracují. Nejde přitom zdaleka jen o námezdní práci. Je třeba si uvědomit, že Brazílie má největší sociální rozdíly na světě, 10 % nejbohatších vlastní polovinu veškerého majetku, zatímco 10 % nejchudších méně než jedno procento. Přitom je Brazílie desátá největší ekonomika světa, která mimo jiné čerpá právě z otrocké práce lidí z favel. Ti málokdy pracují za víc než minimální mzdu, šest dní dvanáct hodin denně. Jde o práce typu skladníka, zahradníka nebo rovnání věcí do tašek atd. Typ práce lidi z favel diskriminuje, existují vůči nim velké předsudky, které říkají, že každý z nich se podílí na banditismu a obchodu s drogami. Skutečnost je přitom opačná, většina lidí je špatně vzdělaná, nepříliš kvalifikovaná, levná pracovní síla, která velmi tvrdě dře. Banditismu se věnuje pouhé procento lidí, což platí dnes stejně jako v minulosti.
To jedno procento banditů ale ve favele fakticky vládne?
V současné době jsou dvě alternativy, přičemž jedna z nich je poměrně mladá. Tradičně zde vládne narcotraffico – narkomafie, která obchoduje s kokainem, zbraněmi a marihuanou. Má nastavená vlastní přísná pravidla a zákony, které musí dodržovat každý obyvatel favely. Druhá alternativa znamená vládu nějaké milice, která favelu obsadila a začala v ní podobným způsobem, po vzoru mafie, určovat vlastní pravidla.
Jaká jsou základní pravidla?
Ve favele se nekrade, nepřepadává, stejně tak je nebezpečné mlátit své děti nebo ženu, nesmí se udávat. Vesměs jde o jednoduchou společenskou smlouvu. Rozhodně platí, že narkomafie neplní sociální funkci, to je mýtus. Jde ale o jakousi vzájemnou, oboustranně výhodnou dohodu. Narkomafie si loajalitu místních zajišťuje jednak jejich strachem, jednak zavedením jasných pravidel. Tím, že si vytvořila monopol na násilí a zbraně, vytvořila jakési město ve městě. Její členové vydělávají hodně peněz z drog, a tak nemají zapotřebí podporovat krádeže a zločinnost uvnitř čtvrti. Kokain má v Brazílii demokratickou cenu, a může si jej tedy koupit člověk bohatý i chudý. Pokud nejste člen narkomafie, nemůžete bez jeho povolení vlastnit zbraň a rozhodně ji nemůžete ve favele používat. Lidé, kteří tam žijí, se na jejím území nemusí obávat kriminality. Já jsem žil ve favele, kam by drtivá většina Brazilců nikdy nevstoupila, a přitom to bylo místo, kde jsem se cítil velice bezpečně. A také se mi tam za celou dobu nic nestalo.
V čem tedy spočívala vaše práce?
Šlo o malou neziskovku, která měla v jedné tradiční staré favele nízkoprahové centrum pro děti i dospělé. Dělal jsem hlavně s dospělými, učil jsem je angličtinu. Funkce nízkoprahového centra spočívala kromě výuky jazyků a výtvarných kroužků především v doučování dětí z favely. Osobně jsem z tohoto programu byl nadšený. V Brazílii je každý den čtyřhodinová výuka pro děti ve věku základní školy a třída čítá zhruba čtyřicet žáků. Když někdo zamešká nebo nezvládá učivo, prakticky nemá šanci látku dohnat. A právě s tím pomáhalo nízkoprahové centrum.
Jakým způsobem na vaši práci pohlížela narkomafie?
Té to vůbec nevadilo. Když se jim nepletete do byznysu, tak s nimi nemáte problém. Na jedné straně narkomafie kontroluje život ve favele, na druhé straně dost jejích lidí žije v ústraní. Musíte si ale zvyknout, že po ulicích chodí soldados, vojáci se samopalem, a prodávají se tu drogy. Můžou nastat situace, kdy se střílí, a tak nevycházíte z baráku. Když neberete drogy a nepůjčujete si od nich peníze, nebudou se vám plést do života. Většina z nich stojí především o klid pro svůj byznys a normální obyvatelé zase stojí o klid a bezpečí uvnitř favely, což je jejich společný zájem. Proto jsou tresty za krádeže nebo jiné delikty velmi tvrdé a nezřídka jde rovnou o kulku do hlavy. Jiným druhem trestu je, že dotyčného zbijí a z favely vyhodí. Krom toho platí pravidlo, že peníze leží mimo favelu. Neplatí ovšem nutně, že zákony favely už jsou neúčinné za jejími hranicemi.
Ve které favele jste bydlel?
Jmenuje se Rocinha a je největší v Latinské Americe. Žije v ní přibližně 250 tisíc lidí mezi dvěma kopci. Jde o nejbohatší favelu, trafikanti odtud mají nejvíc peněz, točí se tam větší množství drog. Druhotným efektem je skutečnost, že sousedí s jedněmi z nejbohatších čtvrtí v Riu. Lidé z Rocinhy mají přísný zákaz tam krást. Když tedy jdete na pláž v jedné z těch bohatých čtvrtí – je to mimochodem jedna z těch ošklivějších pláží –, nikdo vás tam neokrade. V tomhle „směru“ spadá pod favelu Rocinha. Když to někdo posledně udělal, usekli mu ruce. Důvod je velmi prozaický, nejde o žádný humanismus. Čím více bude problémů v bohatých sousedících částech města, tím víc bude ve favele razií a narkomafie přijde o drogy, zbraně i lidi.
Jaký je vztah občanů favel k místní policii?
Ve favele existují dvě tabu. Policejní konfidentství a zrada nějaké soupeřící narkomafii. Spolu s pederastií a pedofilií jde o největší hříchy, znamenající automaticky smrt.
V Brazílii jsou tři policejní sbory, civilní, federální a vojenský, a každý z nich má své speciální jednotky. Nejznámější z nich je BOPE, zásahová jednotka vojenské policie, pod kterou spadá většina favel. Jsou to jednotky, jež zasahují na denní bázi a jsou považovány za světovou elitu na boj uvnitř města. Učily se u nich i americké a izraelské zásahové jednotky. Rio se jim stalo jakýmsi trenažérem městské guerillové války. Jsou to specialisté na boj do patnácti metrů a nasazení v civilních lokalitách.
BOPE se mezi lidmi netěší takřka žádné důvěře, to ale platí o policii obecně, neboť ta brazilská je jedním z nejzkorumpovanějších policejních sborů na světě. Běžné jsou případy, kdy policie zatkne nějakého vysokého trafikanta či dona a namísto uvěznění se jej snaží prodat zpátky narkomafii nebo jeho nepřátelům z ostatních frakcí. Existuje také mnoho nevyřešených případů mimosoudního zastřelení, kdy není jasné, zda jde o oběti policie či mafie. Policie také v minulosti často pořádala razie ve favelách, při nichž si dělala, co chtěla, brala lidem věci a podobně. To jí na důvěře nepřidalo.
Zažil jste policejní nebo armádní razii?
Zažil jsem policejní akci i vojenskou okupaci favely. Poměrně příjemnou změnou je, že policie nebo armáda v poslední době útočí brzy zrána, kdy na ulicích není ještě mnoho lidí. Buď jde o rutinní razii za účelem zabavování zbraní, nebo se snaží zjistit nějakou varnu, chytit kteréhosi dona či prostě jen zastřelit pár vojáků narkomafie a nějakého toho trafikanta. Ve chvíli, kdy se spouští operace, jde většinou o konkrétní účel.
Mne jednou v šest ráno vzbudilo střílení a policejní vrtulník, tak jsem šel do koupelny, která měla jako jediná místnost dvojité zdi a spíš by mě ochránila před kulkami, které domem prolítávaly jako máslem. Bydlel jsem v docela nebezpečné části favely, blízko dona, tedy šéfa kopce, kam policie zpravidla mířila. Když přišli k nám do baráku, tak jsem jim pod hrozbou namířených automatických zbraní vysvětlil, kdo jsem, co tam dělám, a ujistil je, že u mne žádné drogy a zbraně nenajdou. Oni mi řekli, ať nevycházím, dokud se střílí, a šli zase dál.
Jindy, v době místních voleb, favely obsadila armáda. Byla to vysloveně maškaráda, nepřišli tam bojovat, ale prošli se s novináři, rozdali pár letáků, trochu se střílelo a po dvou dnech se zase stáhli. Myslím, že jak mafiáni, tak armáda měli své rozkazy, vzájemně o nich věděli a ani jedna strana nepřestoupila jakési hranice. Je třeba zdůraznit, že policie není pro trafikanty hlavní nepřítel. Tím jsou milice a konkurenční gangy.
V posledních letech se objevila řada populárních filmů z prostředí favel, jež nezřídka ukazují ozbrojené dětské gangy. Jde o další mýtus, nebo o realitu?
Neexistuje žádný věkový limit pro vstup do narkomafie, ale výhradně dětské gangy ve favelách nejsou. Organizovaný zločin v Brazílii má sice různé frakce, ale pravda je, že víc než o cokoliv jiného jde o svého druhu franchising. Každý kopec má svého pána a pro něj mohou pracovat děti. Když člověk začne opravdu brzo a projeví dostatečnou odvahu, brutalitu a loajalitu, tak se může rychle dostat na nějaký vysoký post v organizaci. Často je takovým šéfům méně než dvacet let. Jsou sedmnáctiletí kluci, kteří jsou zodpovědní za část kopce a mají pod sebou řadu mnohem starších lidi.
Jaká je hierarchie narkomafie v chudinských čtvrtích?
Na samém vrcholu je dono, pod ním je gerente geral, hlavní manažer, tedy jeho pravá ruka, pak existuje nezvyklá funkce, jež jde mimo celou strukturu, a sice fiel – přítel nebo věrný. Ten nemá jasně definované pravomoci a stará se hlavně o donovu bezpečnost. Pod nimi je gerente de branco – manažer přes kokain, gerente da segurança – manažer přes bezpečnost a gerente de preto – manažer přes marihuanu. Ti pod sebou mají manažery jednotlivých bocas, tedy prodejních míst. Člověk, který po ulici chodí se samopalem, se stará čistě jen o bezpečnost, je to voják a nikdy neprodává drogy. Prodejci jsou až pod ním. Nejnižší statut mají lidé, kteří balí drogy, a pak také olheiros, tak řečené oči favely, což jsou nezřídka právě děti, které ohlašují blížící se policii a jiné věci. Olheiro je klasická startovací příčka pro ty, kdo se rozhodnou vstoupit do narkomafie. Většině těch kluků je dvanáct, třináct let. Nejmladším vojákem, kterého jsem viděl, byl třináctiletý kluk.
Mohou do organizace vstupovat i ženy?
Mohou, ale jsou málokdy vidět na úrovni vojáků. Buď prodávají nebo balí zboží. Já osobně jsem věděl jen o jedné ženě, která zastávala funkci vojáka a byla ozbrojená.
Na svém blogu zmiňujete fenomén favelového turismu a jeho forem. Můžete objasnit, o co jde? To už existují i výlety do favel?
Je to prostá zážitková turistika, kdy se cizinci přímo v hotelu nebo hostelu domluví s některou cestovkou, která podobné služby provozuje, a pak jedou do favely na organizovaný výlet. Jede se autobusem nebo se chodí pěšky. Tahle turistika je populární hlavně mezi hostely, které navštěvují převážně studenti.
S favelami se pojí výraz baile funk. Co to je?
Baile funk je specifická hudba, která pochází z favel, ale dávno překročila jejich hranice a zdá se, že už překročila i hranice Brazílie. Baile funk vzešel z Miami bassu, je obohacen o jakýsi rapozpěv, brazilské motivy a má klasický osmibitový zvuk. Drtivou většinou jeho posluchačů zůstávají obyvatelé favel. Jde o hodně monotónní a hodně vulgární hudební styl, který je často napojen na organizovaný zločin a je mnoha lidmi považován za podřadný. V rámci baile funku existují také lidé, kteří otevřeně oslavují mafiány a jsou jimi i sponzorováni.
Baile funk byl dlouho v nemilosti, protože začátkem devadesátých let fungoval podobně jako hnutí hooligans. Problémem byl takzvané corredores da morte – koridory smrti. To se rozdělil taneční parket a uprostřed se rvali lidé, kteří měli chuť. Poznal jsem takové, kteří trénovali kick box a thai box a na baile funk chodili jako na trénink, vybíjet si adrenalin. Později se to přeneslo do ulic, odehrávaly se hromadné bitky na plážích a policie začala organizátorům zabavovat aparatury a snažila se je dostat z veřejného prostoru. Paradoxně tato éra skončila s nástupem narkomafie, která pro prodej drog potřebovala klid a rvačky se jí nehodily do krámu.
Co si myslíte o významu své práce v nízkoprahovém centru? Je pro tamní lidi výuka angličtiny opravdu tolik důležitá?
Učil jsem lidi od patnácti do pětapadesáti let. Měl jsem tam dívku, která chtěla rozumět textům své oblíbené kapely, nebo paní, která to brala jako určitou rekvalifikaci, jež jí umožní pracovní postup. Co se týče úrovně angličtiny, jsem ke spoustě svých tamních žáků vysloveně skeptický, ale nemohu jim to vyčítat. Když nemáte čas se tomu věnovat doma, protože přijdete z práce úplně utahaný, tak je jasné, že jste odsouzený k věčnému začátečnictví. Lidé tam opravdu nemají žádné koníčky. Řekl bych, že jde obecně o problém zemí třetího světa. Z hlediska profesního tedy žádné ideály nemám, ale jinak jsem nadšený, že ti lidé chtějí vůbec něco dělat a touží po čemkoliv, co jim dvakrát týdně rozbije monotónní strukturu života. To je vůbec nejdůležitější. Z dlouhodobější perspektivy je důležitý projekt pro děti, který by je za pomoci stipendií dostal na studia do Ameriky, pryč z favely.
Jak jsou nevládní organizace ve favelách vůbec financovány?
Řekl bych, že u většiny jde o osobní dary lidí z ciziny. Málokdo dosáhne ve zkorumpované Brazílii na státní granty. Organizaci, v níž jsem působil, založil Američan a pracovali v ní celý den tři místní zaměstnanci. Centrum je otevřené od devíti ráno do devíti večer. Zakladatelem je profesor z Kansas University, který se kdysi rozhodl napsat disertační práci na téma baile funk a kvůli tomu se přistěhoval do favely. Brzy za ním spontánně začali chodit lidé, zda by je neučil anglicky, čehož se s úspěchem zhostil. Po návratu do Ameriky začal mezi svými kolegy a studenty shánět peníze, za něž později koupil ve favele barák a založil denní centrum. Mohl jsem také sledovat případ dobrovolníka, který byl původně kapitán amerického letectva a po službě v Iráku přišel pracovat do favely v Riu. Začal zadarmo cvičit crossfit s lidmi z favely a dnes už vlastní budovu, na niž sehnal peníze z Ameriky, a dělá charitu tohoto druhu.
Platí tedy, že snem každého z favely je ji opustit?
Každý bez ohledu na věk o tom sní, ale málokdo to udělá, což se týká i těch, kteří by teoreticky mohli. Málokdo najde odvahu opustit místo, kde po generace žije jeho rodina a všichni, které zná. Zpřetrhat veškeré sociální vazby je nesmírně těžké. Favela má sice spoustu nevýhod, ale má, jakkoliv to bude znít paradoxně, i své výhody. Je to nakonec podobné situaci nezaměstnaného z Mostu, který se také většinou nezvedne a neodletí hledat šanci do Anglie. Část mladých skončí u narkomafie, protože se celý život dívají na živoření svých rodičů a příbuzných. Traffico pro ně znamená rychlé peníze a často i rychlou kariéru. Mohou brzy postoupit na místo nějakého zastřeleného člena organizace nebo někoho, kdo jde do vězení. Snem těchto kluků je stát se jednou donem a není to úplně nereálný sen. Favelu Rocinha nyní kontroluje osmadvacetiletý mladík.
Vůdcovství se tedy nedědí?
To tam absolutně nefunguje. Syn dona, pokud chce vstoupit do organizace, ale zřejmě nebude začínat na nejnižší příčce. Pravděpodobně začne tím, že bude dělat vojáka a bude působit jako ochranka svého otce. Pro organizovaný zločin v Brazílii je specifické, že pokud chce člověk odejít z narkomafie, tak může. Ta pravidla se budou asi v jednotlivých místech poněkud lišit, ale třeba v místě mého působení platí, že když byl dotyčný dobrý voják a nemá vůči velení morální ani peněžní závazky, může odejít. Zažil jsem kluka, který opravdu odešel. Jiná věc je, že dříve nebo později o něm bude vědět policie a půjde po něm. Takže to zase není lehká věc.
Lukáš Rychetský
Štítky:
Brasil,
Brazílie,
Favela,
Institut,
Rio de Janeiro,
Rocinha,
Traficantes,
Trafico
pondělí 21. června 2010
Claudinho je kaput
tak dnesni zpravy - Claudinho da Academia, zastupitel z Rocinhy byl dneska nalezen mrtev v byte sveho obchodniho spolecnika v Sao Conrado... oficialni duvod smrti: Zastava srdce kvuli infarktu. Nefoicialni duvod: ??? ;)
Cely je to vazne divny - Claudinho, majitel posilovny R1 v Rocinhe, kam jsem chodil byl dost podivna postava. R1ce se vzdycky prezdivalo "posilovna trafica" a Claudinho mel k trafico vzdycky blizko. Posledni rok ho stihalo vysetrovani za vysetrovanim - naposledy na nej vytahly cca pred mesicem kartu voleb 2008, ktery probihaly v roce 2008 (viz fotka jak to vypadalo v rijnu 2008, kdyz nas kvuli volbam okupovala armada), kdy proti nemu jel proces, kvuli traficantes, kteri lobbovali a vyhrozovali v jeho zajmu a branili ostatnim kandidatum v pristupu k volicum. Na druhou stranu Claudinho byl tak trochu praseci hlava, to ze ho stihl infarkt bych i veril, i kdyz podobna nahla umrti byvaji preci jen u lidi jako on z nejakeho duvodu castejsi nez to je u bezne populace. Vtipny je to, ze Claudinho, ktery byl sefem Asociacao dos Moradores, krome kampane, kdy jsem ho potkal jednou na passarelo, prakticky ve favele nikdy nebyl, krome voleb videt :)
Štítky:
Amigos dos Amigos,
Brasil,
Brazilie,
Claudinho da Academia,
Favela,
Rio de Janeiro,
Rocinha,
Traficantes,
volby
čtvrtek 17. června 2010
CV a Complexo do Alemão
Co se týká Comando Vermelho tak jak policie z Unidades de Polícia Pacificadora (UPP), postupně, v rámci tvrdé linie, kterou přinesl do Ria prefekt Eduardo Paes, vytlačuje traficantes z favel v Zoně Sul, tak začínají stoupat ceny nemovitostí v Complexo do Alemao na severu Ria. Komplexu Alemao, se už delší dobu přezdívá "Ústředí CV", kvůli tomu, že zde nachází úkryt většina všech hledaných bossů nebo exbossů z Rudého velení. Existují rozhodnutí užšího velení CV, které nařizuje všem Gerentes Geral mít v komplexu dům nebo byt, kam se dá v nouzi uchýlit. Z některých částí komplexu se tak stává poměrně exkluzivní kondomínium nejhledanějších zločinců Ria. Teď do toho přišla vlna novousedlíků - traficantes, kteří přišli o území na jihu a stahují se na sever aby se zde přeskupili. Celkem 11 favel z Alemao patří CV, pro zbylých 6 to znamená pravděpodobně blížící se válku o prostor, bocy a území.
Celé tuhle situaci kdy ceny domů stouply v Alemao až na cca 400 tisíc korun za dům (což je na favelu v Zona Norte vážně hodně), provází emigrace druhým směrem, kdy se běžné obyvatelstvo víc a víc bojí nějáké příchozí rozhodující operace. Alemao je uz ted mesto ve meste, misto kde sedi veleni, rezou a michaji drogy pro vsechny favely, ktere CV ovládá... a bude evidentně houšť :)
Štítky:
Comando Vermelho,
Complexo do Alemao,
CV,
Favela,
Traficantes,
Trafico
středa 16. června 2010
Favela bulvár :)
Jeden z nejhledanějších rijských traficantes současnosti, Márcio José Sabino Pereira, přezdívaný Matematik, člen užšího velení nové generace Terceiro Comando Puro a chlapík, který kontroluje rozsáhlý komplex favel Senador Camará v západní části Ria, se rozhodl zlepšit vzhled svých vojáků a zároveň naklonit obyvatele jeho favel. Na veřejnost nedávno prosákly vnitřní instrukce, které vybízejí jeho dealery, aby pečovali o svůj vzhled, chodili čistě oblečení a neodpuzovali obyvatele nebo zákazníky.
Matematik se to celé rozhodl podpořit tím, že nechal najmout dentistu jménem David, který za gáži cirka 80.000,- Kč denně vyspravoval zuby ranní směně traficantes. Celý projekt má pokračovat, tak aby dentista za měsíční paušál pravidelně docházel do favely a staral se o zdravé zuby jak gangsterům, tak i běžným občanům.
Štítky:
Brasil,
Brazilie,
Favela,
Rio de Janeiro,
Senador Camará,
TCP,
Terceiro Comando,
Traficantes,
Trafico
čtvrtek 10. června 2010
Novinky z Rocinhy
Jinak z Rocinhy v posledni dobe zadne zrovna pozitivni zpravy. Veci kolem institutu trochu houstnou, ale to nechci moc rozvadet, protoze se to ke mne dostava uz takhle zprostredkovane. Nicmene Nem a ostatni z Rocinhy evidentne chystali (chystaji) invazi do Pavaozinho, ktera zatim neprobehla - na druhou stranu do Ria se pred par tydny vratil traficante prezdivany Sombra (Stin), ktery byl pravou rukou Fernandinha Beira-Mar, kdysi zodpovednou za Rocinhu. Vynorili se spekulace jestli CV nebude chtit na Rocu zautocit a ziskat ji zpet, ale zatim to nedoslo dal nez k brebenteni :)
středa 2. června 2010
Samba - Narco - Fotbal 2
Jinak ještě tohle: Vypadá to, že fotbalisty Flamenga za jejich kamaradschafty s traficem stíhá skandál za skandálem - po Vagnerovi Love viz. záležitost o které jsem psal před nedávnem, je tu na přetřes kauza Adriana Leite Ribeira, útočníka Flamenga a brazilského reprezentanta o kterém píše dokonce i deník Sport. Který na fotkách z nějákého povedeného večírku pózuje s prstokladem Comando Vermelho a s útočnou puškou ;) Jinak favela kde se narodil Adriano se nejmenuje "Favela" ale Vila Cruzeiro - kromě tohodle je A. podezřelý z finančních transakcích ve prospěch lidí kolem jednoho z uvězněných vůdců CV - Fabiana Atanásio da Silva, přezdívaného FB, který se proslavil zejména neúspěšnou invazí na Morro do Macaco, při které se jeho vojákům podařilo sestřelit policejní vrtulník.
Deník Sport: Adriano se samopalem přítel drogových bossů
Štítky:
Brasil,
Brazilie,
Comando Vermelho,
CV,
fotbal,
Rio de Janeiro,
Traficantes,
Trafico
středa 21. dubna 2010
Přichází Tropa de Elite 2
I kdyz mam k Tropa de Elite spoustu vyhrad, tak nezastiram ze se na jeji pokracovani docela tesim. Tropa 2 je v tuhle chvili uz dotocena a premieru by pravdepodobne mela mit v srpnu (konkretne 13. srpna), tak uvidime jestli tomu tak opravdu bude a nebo jestli ji nekdo stejne jak tomu bylo u jednicky odcizi a ripne s predstihem. Ve filmu by mel hrat opet Wagner Moura jako kapitan Nascimento, Milhem Cortaz jako kapitan Fabio a konecne objevi se tu i Seu Jorge jako hlavni traficante Beirada :] Vice info snad brzy :)
IMDB
CSFD
Štítky:
Brasil,
Brazilie,
Favela,
Rio de Janeiro,
Traficantes,
Trafico,
tropa de elite 2,
Zazen
pondělí 19. dubna 2010
Vidlák a pomeranče
Matuto znamená v portugalštině přibližně "vidlák" a laranja je výraz pro "pomeranč". V narko-argotu je, ale matuto člověk, který dostane drogy do favely. Je to mezičlánek mezi dovozcem drog (atacadista) a jednotlivými dony a favelami. Matutos nemusí mít nutně vazbu na konkrétní fakci (i když v tomhle případě tomu tak je) - ve většině případů matuto tradičně dodávali různým táborům a žádná exkluzivita se na ně nevztahovala.
Laranjas je tady krycí jméno pro lidi, kteří čistí peníze. Jde o klasické schéma praní špinavých peněz - jde o lidi, kteří zakládají firmy a živnosti, přes které se fakce a jednotlivý donos snaží vyprat příjmy z drog a legalizovat je. Většinou jde o firmy, které vykazují jinak nulovou činnost, nebo operují s příjmy a částkami, které zdaleka převyšují jejich reálné možnosti. To je taky důvod a způsob, proč se brazilské policii (a tohle myslím spadá pod policii federální) daří tyhle snahy vcelku úspěšně sabotovat.
Kde se vzalo označovat tyhle lidi pomeranče netuším. Etymologie toho matuto, ale svoji logiku má. Matuto je jak už jsem psal varianta výrazu "caipira" což znamená vidláka, osobu většinou ze zaostalého vnitrozemí, zaměstnanou v zemědělství v tomhle případě v lesnictví (mata = les) - jde o takový brazilský archetyp pologramotného, bezzubého chlapíka v roztrhané košili, se slamákem a cigaretou nebo dýmkou, viz. krásný obrázek "caipira picando fumo" od José Ferraz de Almeidy Júniora z 19. století. Označení pro mezičlánek má logiku v principu jakým se drogy dostávají do favel tj. z vnitrozemí. Celý proces probíhá tak, že někdo kdo má prostředky - většinou velkodovozce, bohatý narkostatkář (atacadista) zaletí cessnou do Peru nebo Kolumbie a doveze kokain, ten na svojí farmě někde uprostřed Amazonie zpracuje a nařeže. Pak přichází na řadu právě Matuto, který z pralesního venkova dostane drogy do měst na pobřeží a do favel - pomocí tiráků, v osobních autech atd. matuto, ale samosebou v dnešní době není žádný negramotný kurýr, který to proveze v autobuse v igelitce do Ria, ale pouze člověk, který celou operaci mezi dovozcem a donem favely zajišťujě a věř, že jde o poměrně zručné distributory.
Štítky:
ADA,
Amigos dos Amigos,
Brasil,
Brazilie,
Drogy,
Favela,
Rio de Janeiro,
Traficantes,
Trafico
čtvrtek 1. dubna 2010
Mračna nad Rocinhou
Nad Rocinhou mračna - ministerstvo spravedlnosti vydalo další mandáty k zadržení Nem(a) a dalších 18 osob. Deník O Dia dneska přišel s dobrou infografikou - kdo je kdo v organizovaném zločině v Rocinhe, takže obrázek přikládám. Já z těch lidí párkrát zahlédl Nem(a), který ale vypadá ve skutečnosti trochu jinak než na téhle fotce s křečovitým klaunským úsměvem, od vidění z těch lidí na fotkách znám Zé Galinhu a Neta, zbytek obličejů mi nic neříká s výjimkou Perninhy, ale u něj je to daný, že má takový typický archetypální obličej, spíš než tím, že bych si ho konkrétně pamatoval. Takže výkvět místní ADA v akci.
Štítky:
ADA,
Amigos dos Amigos,
Brasil,
Brazilie,
Favela,
Rio de Janeiro,
Rocinha,
Traficantes,
Trafico
pátek 26. března 2010
ADA míří do Prahy ;)
Tak nejaky update o Rocinhe - smrakani mraku kolem trafica pokracuje. Nem, sef Rocinhy, byl policii vyhlasen za terc c. 1 - policejni urady ho nove prohlasili za soucasneho nejvetsiho distributora drog ve state a verejneho nepritele cislo jedna. Situace v Rocinhe je udajne docela nervozni - trafico zacalo delat neco na zpusob bleskovych kontrolnich prepadu - nahodne si vybira domy, vynuti si vstup a hledaji dukazy jestli vybrane budovy, nebo respektive lide v nich nemaji napojeni na policii - to zni jako slusny paranoidni psycho.
Cele to spustila akce specialnich jednotek CORE, ktere ted ve stredu zabili pri sve operaci sefa kopce Sao Carlos v severni casti Ria - Rogéria Riose Mosqueiru, prezdivaneho Roupinol (nebo taky Macaé a Lindao), který je nahoře na obrázku. Roupinol je clovek, ktery se jako nepritel statu drzel na prvnim miste pomerne dlouho, vzdycky to byval jeden z hlavnich dodavatelu a distributoru ve meste (v drtive vetsine samozrejme jen kopce ktere ovlada ADA) a jeden z jejich nejmocnejsich sefu frakce na svobode. Spolu s nim nasli i jeho ucetnictvi - ktere je pomerne zajimave, do Rocinhy například Roupinol dodával každý měsíc 1 tunu drog (sic!) coz je slusne cislo, za posledni dva roky vyfakturoval Roupinol priblizne cca 4 miliardy korun (400 milionu realu) a do Brazilie dovezl kokainovou pastu (z Bolivie a Kolumbie) v hodnote priblizne 420 milionu korun. Krome vlastnich bocas v Sao Carlos dodaval (jako tzv. "atacadista") jak uz jsem psal ostatnim kopcum pod vlajkou ADA - v Rocinhe mel celkem 3 laboratore, kde se z kokainove pasty refinoval kokain. Kontakty a jeho postaveni ted po jeho smrti prebira prave Nem, jako nejblizsi spojenec a clovek v heirarchii vysoko...
A zatímco Lindao aka Roupinol cestoval vcera v rakvi pod zem - tak v tomhle gangsta postarsim baile songu cestuje do Evropy. Proc tam na obrazku krome maskovaneho bojovnika s napisem (favela) Mineira a zabijacke loutky Chuckyho (maskota ADA) maji mapu Ceske Republiky a Prahu se me neptejte - ale ja s tim nic spolecneho nemam :))
Štítky:
ADA,
Amigos dos Amigos,
CORE,
Drogy,
Favela,
Chucky,
Mineira,
Rio de Janeiro,
Rocinha,
Traficantes,
Trafico
středa 17. března 2010
Kde se berou ty všechny zbraně ?
Obvyklá a uz nekolik let trvajici cesta je nasledujici: zbrane importuje do Brazilie firma obchodujici s vojenskym materialem, zbozi se oficialne vyexportuje do Paraguaje, doposud vse legalni. V Paraguaji se zbrane ztrati a propasuji zpatky do Brazilie. Je to stejne vynosny biz jako drogy, politicky unosnejsi, s vlastni strukturou a s uzsimi vazbami na bile limecky, vojaky, policii a lokalni (prihranicni) politiku.
Od hranic to pak smeruje stejne jako treba drogy bud v tiracich nebo mensich autech do mesta. Brazilska armada si zbrane pomerne hlida, pokud z ni primo trafico neco ma tak vycvik (hodne ex-vojaku mela tradicne v radach treba ADA), obcas se objevi ve favelach neco (vetsinou kulomety, protitankovky) co ma puvod v bolivijske armade a neslo to výse popsanou, klasickou cestou z jihu, ale tou drogovou, západní stezkou.
Bolivie je obecne po Paraguayi druhy nejdulezitejsi zdroj - je to hodne dany predevsim tim, ze ta zeme nikdy nemela zadnou legislativu, ktera by regulaci zbrani nebo vubec zbranove zakony resila. Je to takovy 10 let trvajici beef mezi armadou a policii kdo ma dohlizet na co, ktery celou situaci zmrazil. Realita je takova, ze v Bolivii muzes koupit skoro jakoukoliv zbran kdekoliv se ti zachce. Prolomit by to mely nove zakony, ted z ledna, ktere ale jeste neprosly ratifikaci. Nebyt Bolivie tak daleko od pobrezi, sly by odtamtud myslim zbrane vsechny. Jinak na tohle tema - takova klasika z moji oblibene pauty do dia z minuleho tydne (viz. obrazek) - brazilska policie zatkla dva pastory (sic!) z charismaticke cirkve Igreja Mundial do Poder de Deus, kteri ve svem Opelu Vectra vezli zbrane od bolivijskych hranic, urcene Luizi Cláudio Gomesovi, zvaném "Pão com ovo" (napojeného na Comando Vermelho), který šéfuje na Morro de Martins v Riu.
pondělí 15. března 2010
Samba - Narco - Fotbal
Tak Rio evidentně žije docela tradični aférou a to propojeni fotbalistu s traficantes. Video je o tom, jak utocnik Flamenga, Vagner Love, oslavoval vstrelene goly s prateli na bailefunku v Rocinhe v doprovodu ozbrojenych traficantes. Nemuzu rict, ze by video bylo pro nekoho kdo nemluvi portugalsky moc atraktivni, krome hluku z baile, tmy a siluet lidi a zbrani tam toho moc neni... ale pro poradek:
Fotbálek, samba a tráfico to je vždycky populární kombinace. Jinak misto kde je to baile je quadra na Rua 1
Fotbálek, samba a tráfico to je vždycky populární kombinace. Jinak misto kde je to baile je quadra na Rua 1
Štítky:
ADA,
Amigos dos Amigos,
Brasil,
Brazílie,
Rio de Janeiro,
Rocinha,
Traficantes,
Trafico
úterý 2. března 2010
Mračna a klepy
Jinak čerstvé (včerejší) info z Rocinhy - schylují se mračna, kromě toho, že pořád prší se tu poslední měsíce pořád mluví o policejní invazi, v posledních týdnech a dnech to má reálnější konturyy, i když je to hrozba sice pořád přítomná, ale zároveň pořád taky hodně neurčitá. Fakt je, že Rocinha je teď poslední favelou v Zona Sul, která nemá stálou přítomnost policie (Polícia Pacificadora), je největší, nejznámější a to není úplně ideální v momentě, kdy město a stát se snaží o opak. V Rocinhe se mají otvírat teď nějáké projekty, čeká se že možná příjde i Lula. Kamarádka Erika, která tam byla teď na skok mi psala, že všude je hrozně trafikantů po zuby ozbrojených, tak ať to dopadne jak chce, snad to bude bolet co nejmíň. Jsem docela zvědavej jak se to nakonec vyvrbí.
Štítky:
ADA,
Amigos dos Amigos,
Brazílie,
Favela,
Rio de Janeiro,
Rocinha,
Traficantes,
Trafico
čtvrtek 4. února 2010
Můj včerejší tanec s Ďáblem
Včera jsem konečně měl možnost zkouknout a líbilo se mi. Když už jsem tu minule spoiloval s tou smrtí, tak Arranha zemře už v průběhu dokumentu, to ale nic překvapivého zas tolik není. Dokument za to rozhodně stojí - už jen kvůli produkci, která Blairovi dala přístup tam, kam se zatím žádný dokumentarista nedostal - nebo respektive dostal ale bez kukel mu na kameru nikdo z těch trafikantů nahoře nemluvil.
Já už jenom čekám, jestli se někomu časem podaří dostat na kameru milici, i když to bude asi složitější, tak snad se dočkáme.
Linky na rapidshare na stažení dokumentu jsou tady
Štítky:
Brasil,
Brazílie,
Dancing with the Devil,
Favela,
Jon Blair,
Rio de Janeiro,
Traficantes,
Trafico
čtvrtek 28. ledna 2010
Dancing with the Devil (2009)
Tak na dokument se objevil trailer. Ke shlédnutí je na oficiálních stránkách filmu.

Na youtube se objevilo pro změnu prvních 30 minut a já jsem neodolal a dokument působí vážně moc fajn. Alespoň soudě podle těch prvních 30 minut to vypadá vysloveně báječně - získat jako dokumentarista přístup k policii stejně jako k trafico imho v Brazílii nebo Riu není žádný větší problém, ale čím dokument překvapí je rozsah kam až Blaira pustili. A ten se tak může právem chvástat, že má první dokument, kde mu traficanti a jmenovitě ti vysocí (imo snad poprvé od dob mediálního miláčka Marcinha VP) mluví do kamer bez lyžařských kukel a bez maskování. Jmenovitě největší přístup tady má k Juarez Mendesovi da Silva, vulgo Pavoukovi, jednomu z velitelů Terceiro Comando Puro v komplexu favel Coreia v Senador Camará na západě Ria, kterého policie zabila v březnu minulého roku (hádám, že ne příliš dlouho po natáčení). Ale má tu i další prominentní trafikanty: Marcose Paulo Teixeira da Silva, vulgo Nike (momentálně ve vězení) z Comando Vermelho nebo Márcio da Silva Lima, přezdívaného Tola, šéfa TCP, kteří mu tu povídají tu svoji verzi bez problému en face. Což je poměrně revoluční. Doufám, že se brzo objeví DVD a rip...
Na youtube se objevilo pro změnu prvních 30 minut a já jsem neodolal a dokument působí vážně moc fajn. Alespoň soudě podle těch prvních 30 minut to vypadá vysloveně báječně - získat jako dokumentarista přístup k policii stejně jako k trafico imho v Brazílii nebo Riu není žádný větší problém, ale čím dokument překvapí je rozsah kam až Blaira pustili. A ten se tak může právem chvástat, že má první dokument, kde mu traficanti a jmenovitě ti vysocí (imo snad poprvé od dob mediálního miláčka Marcinha VP) mluví do kamer bez lyžařských kukel a bez maskování. Jmenovitě největší přístup tady má k Juarez Mendesovi da Silva, vulgo Pavoukovi, jednomu z velitelů Terceiro Comando Puro v komplexu favel Coreia v Senador Camará na západě Ria, kterého policie zabila v březnu minulého roku (hádám, že ne příliš dlouho po natáčení). Ale má tu i další prominentní trafikanty: Marcose Paulo Teixeira da Silva, vulgo Nike (momentálně ve vězení) z Comando Vermelho nebo Márcio da Silva Lima, přezdívaného Tola, šéfa TCP, kteří mu tu povídají tu svoji verzi bez problému en face. Což je poměrně revoluční. Doufám, že se brzo objeví DVD a rip...
Štítky:
Brasil,
Brazílie,
Dancing with the Devil,
Favela,
Jon Blair,
Rio de Janeiro,
Traficantes,
Trafico
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)