Ten třetí vzadu

Skvělý článek z britského Guardianu nazvaný It's like the Middle Ages… there's no purpose other than living another day představuje favelu Parque Royal na Ilha do Governador, nedaleko rijského letiště, ovládanou tzv. pravým třetím velením (Terceiro Comando Puro).

Jen bych poupravil jednu informaci: Terceiro Comando Puro (ani Terceiro Comando) nejsou splinter cell od Comando Vermelho, ale organizace která vznikla pravděpodobně nedlouho po CV ve vězení na Ilha Grande, jako opoziční skupina z konkurenčních kriminálních struktur - přeživším vězeňských falang, které přežili nástup CV. Klasickou splinter organizací jsou naopak Amigos dos Amigos (ADA).

Kredit @FLU

Ideologie marginalizace v brazilském hip hopu

Včera jsem konečně našel na netu tuhle knížku na kterou jsem si už dělal zálusk nějáký čas... zatím jenom prolistováno, vypadá ale extra zajímavě a výživně. Kromě brazilské hiphopové scény mapuje především ideologické pozadí a zázemí tohodle hnutí.

Vůbec hiphop v Brazilii má docela zajímavé postavení - i když vychází hlavně z gangsta rapu a oldschoolu, tak je obecně velice dobře přijímán - narozdíl od Baile Funku, kterému je (a řekněme si to otevřeně - poprávu) vytýkána jednak obsahová plytkost jednak napojení na obchod s drogami a kriminální scénu. V porovnání s ním je brazilský hiphop věc občas až intelektuální - s pevnými kořeny, co vyjadřuje a jak to říká. Baštou hiphopu v Brazílii je Sao Paulo - v Riu je druhá nejsilnější scéna, i když s tou SP se moc měřit nemůže navíc právě v komunitách ho vytlačuje spíš narkodiskotéka v podobě b-funku.

Derek Pardue - Ideologies of Marginality in Brazilian Hip Hop
In the land of samba there is another vibrant culture capturing the attention of urban youth. This compelling account argues that hip hop, while certainly a product of globalized flows of information and technology, is by no means homogenous. Using more than five years of anthropological fieldwork in São Paulo, Brazil's largest city, Pardue represents "culture" as generative and thus meaningful as a set of practices. When interpreted in this manner, local hip hoppers become closer to what they claim to be--subjects rather than objects of history and everyday life. In his ethnography, the first in English to look at Brazilian hip hop, Pardue highlights the analytical categories of race, class, gender, and territory.

Derek Pardue is Assistant Professor of Anthropology and International and Area Studies at Washington University in St. Louis. He is the editor of the volume Ruminations on Violence and the author of articles related to Brazilian hip hop and education, race, and graphic design. In addition, Pardue has published texts on Brazilian soccer and casual restaurant design in the U.S.

Download PDF

Vanoce v i2i a Teatro Oficina

Dneska jsme udelali detem vanocni besidku a rozdali darky, na ktere se nam podarilo sehnat penize - predevsim diky brazilce Isabelle, ktera chodi na PUC a podarilo se ji presvedcit spoluzaky, aby nam na to dali cash nebo pripadne detem darek primo koupili. Takze my jsme dali dohromady penize na obcerstveni a pak dohromady na to, ze tem nejchudsim sesti rodinam jsme pripravili po krabici zakladniho proviantu. Deti se sice nesesli odpoledne vsechny, ale byla jich vetsina. Chybeli akorat klasicky maly sigri - vsichni byli jako divy predevsim kvuli darkum a celkove to bylo moc mily zakonceni, zatim alespon toho skolniho, roku.

Predtim jsem byl ve meste v Centro Cultural Correios kde je vystava (predevsim videoart) k prilezitosti 50. vyroci jednoho z nejvyznamejsich brazilskych divadelnich souboru vubec - divadla Teatro Oficina ze Sao Paula. Tahle podivna excentricka smes politickeho aktivismu a uprimneho nadseni pro avantgardu a moderni pristup k divadlu je vazne zajimava ac jsem co se tyce tehle umelecke formy jinak analfabet. Divadlo bylo zname predevsim ruznymi politickymi metaforami, coz take ostatne vyustilo v jeho zakaz v ramci vojenske diktatury v 70. letech, kdy bylo sice po oficialni linii kritizovane a napadane za trojskeho kone komunismu - lampasaky a cerne kosile predevsim nedrazdilo politikum o nic vic nez samotna nonkonformnost. Vystava se da tezko interpretovat - ale kdo by mel zajem tak vice informaci o tomhle pozoruhodnem divadle lze pro predstavu ziskat na oficialnich strankach souboru.

Zitra odpocinek nebo maly vylet, v pondeli zranice, opilstvi a poburovani, v utery kocovina a ve stredu rano hura do Minas!

Pereirao a Morrinho

Dneska jsem se nechal uplne luxusne vzbudit rano salkem kavy, zjistil, ze internet nefunguje a pak se vypravil se sousedy Michaelem a Ericou do favely Pereirao, coz je minaturni favela citajici cca 2000 hlav v centru Ria v Laranjeiras. Favela je to prijemna a docela utulna - tim jak je malinka tak vyslovene pusobi malebne - neni tak huste obydlena a ma uplne bajecny vyhled zvlast ze zhora. Nejznamejsi je ale predevsim diky projektu, ktery se jmenuje Morrinho (coz znamena "kopecek") a spociva v makete favely vyrobene z cihel, kterou cirka deset let zpatky zacala vyrabet parta mistnich deti a hrat si v ni. Nicmene maketa nezemrela, behem casu ozivla a zmenila se v sofistikovane role-play medium, ktere v tuhle chvili bavi uz dalsi generaci deti a ve kterem si mistni nataceji kratke animovane filmy o pribezich z favely, o valkach mezi jednotlivymi frakcemi a policii, o vsem moznem. Cely projekt byl objeven do velke miry nahodou pred par lety a od te doby se mu dostalo pomerne velke publicity - momentalne nektere jeho casti a jednoduche filmy cestuji po prehlidkach moderniho umeni - minuly rok se ucastnili napriklad Bienale v Benatkach v roce 2007... Jedno vim jiste, ze kdybych byl maly travil bych tu veskery svuj cas :)

Erica studuje antropologii a pracuje tu na svem doktorandskem vyzkumu o formach turismu spjatych s favelami a jelikoz tu byla a chtela se sem vratit tak nas jako zaminku vzala s sebou a jeden ze zakladatelu nas protahl komunitou a ukazal nam vse co se ukazat dalo, protoze jednim z cilu je zkusit v ramci moznosti ukousnout taky svuj dil z turistickeho ruchu, ktery do Ria prinasi penize. Tady jsou stranky projektu.

Jinak Pereirao - vlastnim nazvem Vila Pereira da Silva - je jak uz jsem psal miniaturni a pomerne hodne klidna favela, jedna z mala, kam se neboji jak cizinci tak mistni, prestoze je alespon teoreticky ovladana narkofrakci. I kdyz co jsem slysel tak mistni movimento predstavuji asi zhruba 3-4 osoby, ktere spis pusobi jako propadlici, ze skoly a jejich aktivita se omezuje spise na hru kocky s mysi, protoze favela je mimo jine (podobne jako napriklad Tavares Bastos) vyuzivana BOPE pro nacvik policejnich invazi. Coz je prvni vec na kterou si tu vsichni stezuji, jelikoz specialni jednotky sem s oblibou chodi kdy se jim zamane, dokonce sem berou i jednotky americke a izraelske, ktere se tu lidem prohaneji pod okny a nacvicuji poulicni valku. Ve favele je nahore i hostel/penzion - kam se samozrejme alespon na chvili nasockujeme a uzivame si bajecny vyhled ze strechy. Pokud by nekdo z vas byl v Riu a chtel byt vicemene v centru - ve vazne prijemne lokalite v klidne favela komunite a nevadi mu slapat chvili do kopce, tak urcite muze vyzkouset, minimalne kvuli tomu vyhledu to myslim stoji za to...

Zajimava postava, kterou jsem tam potkal a ktera tam zije je o dost starsi nemec (na obrazku nahore), ktery se zamiloval do baile funku a z rodneho Stutgartu se prestehoval sem, bydli tady a pod pseudonymem MC Gringo tu pracuje na svoji kariere baile funk zpevaka. Davame se na kratko do reci a vypravi mi obligatne jak moc rad ma Prahu a ze zil na Praze 3 (pocitam Zizkov) na pomezi let 99/00. Na youtube ma spoustu videi tady je jeho dokumentovy profil, na kterem je krapet mladsi, ale zase ne tolik o moc a chlapik na me jinak pusobi moc sympaticky.

Jinak me nejvic bavili napisy deus ver tudo mas nao e X9 deus sabe tudo mas nao e X9, ktere se stejne jako ruzne jine odkoukane mota objevuji na miniature favely a znamenaji "buh vi (pripadne vidi) vsechno, ale neni to zadny praskac". Fenomen X9 - policejniho informatora je kapitola sama pro sebe, protoze mluvit s policií je v ramci zakonu mistniho podsveti, nejhorsi a nejnenavidenejsi precin a do kultury chudych komunit a ruznych mistnich referenci nebo baile funku prosakuje vetsinou v dost vyhranenejsi a krutejsi podobe - kdy na party davy do rytmu skanduji obvykly osud skutecnych nebo domnelych zradcu ..pega X9, bota no pneu.. ("...chyt spicla a upal ho v pneumatikach...").

Deti v Rocinhe a Pereirao

tady jsou tri cvaky mistnich mladat ze vcerejska - jinak se tu krome ospaleho nicnedelani, drobne prace v institutu a toho ze jsem byl "pomahat" s vyrobou meho noveho pandeira se nic zvlastniho nedelo. Dnes jsem se byl kouknout ve favele Pereirao, ktera se nachazi v Laranjeiras - pak napisu vic az zpracuju nejake fotky.

Jinak dnes vecer me pak cekaji dve posledni hodiny uceni a nepocitam-li vanocni besidku pro deti co bude v sobotu tak mi zacinaji prazdniny - ja jsem ted uchvacen svym vyletem do Minas Gerais ted uz jen zbyva preckat vecirek v pondeli, zregenerovat se a ve stredu nezaspat - jelikoz musim favelu opustit nekdy kolem pate abych mohl vyrazit z vesela do Sao Joao ! :)

Minas Gerais, prazdniny a zeny v movimento

tady u nas ve favele tyhle dny nic noveho - tenhle tyden je muj posledni tyden vyuky v tomhle roce, institut cekaji od patku prazdniny a i kdyz nektere aktivity budou probihat, tak vyuka jazyku se do i2i vrati az v pulce ledna. Ja pri tehle prilezitosti pristi stredu dam Rocinhe na dva tydny vale a pojedu objevovat stat Minas Gerais - jak uz jsem tu pred nejakym casem psal.

Dneska bylo obzvlast horko a ja misto plaze jel koupit jizdenku na autobus a zaplatit do mesta zalohy za ubytovani a finalni plan trasy vypada nakonec na ctyri mesta:

São João del Rei, Tiradentes, Ouro Preto a Mariana - mozna uvidim a na miste se mi do toho podari nejak operativne zakomponovat jeste vylet do Congonhas. Takze tahle dovolena bude tentokrat o horach, baroku, palence cachaca, ovcim syru a vnitrozemi - coz bude na dva tydny myslim docela prijemna odpocinkova zmena, i kdyz riskuji ze kvuli tomu propasnu policejni invazi, o ktere se tu siri fama a ktera by mela prijit pred vanoci :)

Nahore na fotce je pohled z visualu na druhou stranu za kopcem tj. centrum - videt je kristus, lagoa, pao de acucar..atd. Jinak to condominium nalevo v rohu dole v gavea je asi nejdrazsi stredni skola v Riu - Escola Americana, ktera zacina presne tam kde favela konci.

ad jeste trafico tady u nas na kopci, kdyz jsme u toho tak jsem se ted zajimal a vyptaval, jelikoz mam rozectenou knihu Falcão - Mulheres e o Tráfico, jak je to se zenami v ramci narco frakci a jednotlivych veleni. Co jsem pochopil plosne to plati pro vsechny comandos tak zeny, i kdyz jsou samozrejme v mensine, je clenstvi v ramci organizovaneho zlocinu otevreno a v praci v tomto oboru nic nebrani. I tady u nas mame zenske traficantes - jedna se predevsim o vapores - prodejce, nicmene mame tu i jednu zenu soldado - sam jsem ji zatim nevidel, ale kopec je velky, takze neni divu. Z pavlacovych klepu jsem se dozvedel, ze sice zenou je, ale ze vypada trochu jako muz a ze se ji libi take zeny. Vojak by to mel byt, ale evidentne dobry a loajalni, ktereho si mistni movimento vazi, protoze ji chlapci z veleni pred nedavnem vykoupilo za, na nase, cca 80.000,- z rukou policie.

patek v maze

co se tyka patecniho vecera vyrazil jsem do Hotelu Maze, ktery se nachazi ve favele Tavares Bastos, uz jsem tu o nem i o favele jednou psal. Je to favela, ktera se nachazi u Catete, prakticky kousek chuze od Largo Machado. Favela je to mala, dost obskurni a vizualne familierni - krome posledniho Hulka, se kterym jsem nemel tu cest se tu nataceli i ruzne jine filmy - napriklad muj oblibeny serial Cidade dos Homens. Cele to misto pusobi jako atelier je to vazne divne, polomrtve mesto duchu, jsou tu becos ale nevypadaji jako becos, favela je vlastne zmet domu obklopujici stejnojmennou serpentinu Tavares Bastos. Nachazi se tu ustredi BOPE - obri budova, ktera budi dojem ze je stejne velka jako favela samotna.... BOPE tu nejenom sidli, ale i cvici coz je jeden z duvodu proc tu neni ani trafico, ani milice, ale celkove to pusobi dost tisnive a liduprazdne...

Jinak nahore skryty v jednom beco je situovan hotel Maze, ve kterem je kazdy prvni patek v mesici jazz - viz taky web jazzrio Produkce teda hudebne to za moc nestoji, ale prostor je to bajecny, v takovem dome (ktery je hodny sveho anglickeho jmena), by se mi libilo bydlet. Zmet chodeb a schodu usti v prvnim patre, kde je v jedne mistnosti, strhla jedna stena takze to nabizi luxusni vyhled na cukrovou homoli, centrum i na plaz. Podobny vyhled nabizi i strecha. Slozeni lidi je zajimave prevladaji bohati brazilci do kterych je primichanych par cizincu - jak high class brazilci tak cizinci jsou mi spis protivni a pripadaji mi nudni, evidentne uneseni z exkluzivity mista. Coz jim teda zrovna uplne vycitat nemuzu, protoze misto se mi popravde, abych nebyl za pokrytce, taky moc libi a docela si ho uzivam zvlast ten vyhled. Liju do sebe predrazene pivo - bavime se Michaelem a Ericou a jejich kamaradem Johnem se kterym se alespon hadam o americke zahranicni politice. Nasleduje jak jinak pomerne komplikovana cesta zpatky do Rocinhy - domu se dostavam podrousen - ac motorky nemam rad tak si chytam dole jednu a vezu se nahoru do kopce az k domu. Chlapik to zase silene kali a klopi do slepych zatacek, ale jelikoz jsem priopily tak se tentokrat ani nebojim a docela si to uzivam :)

Cely vcerejsek mam jako nasledek slusnou kocovinu, malujeme v institutu a ja si davam oraz. Ostatne stejny program i pro dnesek, az na to ze oprosten o bolest hlavy.

Nahore je fotka mojeho noveho spolubydliciho a kolegy dobrovolnika Grahama, taky z patku, kdyz jsme byli fotit tady u nas. Foceno z Roupa Suja, za nim v pozadi opet ta "nase" cast Rocinhy.