Tak pobyt mojeho spolubydliciho, kamarada dobrovolnika, Evana se chyli ke konci a v patek jsme meli moznost docenit ovoce z jeho pusobeni tady - Evan sem prijel za penize, ktery mu poskytlo Language Acquisition Resource Center v ramci San Diego State University - je to projekt se kterym byl nakratko uz v Mexiku a jedna se o to ze deti a lidi z ruznych casti sveta budou pouzivat jednoducha videa slozena z fotek a zvukove stopy v ramci vzajemne komunikace a studia jazyka. Evan prijel ve stejny den jako ja a v institutu narozdil odemne se venoval prave tomuhle - predevsim s detmi (to jsou ty fotky s holcickami ze kterych ja jsem mel smisene pocity). Po velke slave a finale se podarilo prvnich cca 9 videi dokoncit - vetsinou se tocili kolem tanceni na rnb, hiphop, sambu a bailefunk (temata si mlade slecny nejak tak vybirali samy - ostatne presne dle filozofie celeho projektu). Muj dalsi spolubydlici Mateo vyzebral od svoji univerzity PUC to ze nam zapujcila mistnost kde jsme mohli filmy promitat. Cele tohle gradovalo poslednich 14 dni s tim ze jsme jeste v patek rano uplne nevedeli jestli budemem mit vubec penize na to tam deti z Rocinhy vypravit, jako jedina mozna alternativa bylo jeste to ze se slozime my dobrovolnici, o zas tak velke penize neslo, nicmene nakonec vse klaplo, LARC na universite prikleplo penize i detem na dopravu takze hura na PUC, ktera se nachazi v Leblonu coz je za kopcem :) Takze odpoledne se to uz srocuje pred institutem a hura na vylet !
Cestujeme mikry a dari se nam jeste usmlouvat lepsi cenu nakonec se nas cca 9 dospelych a 34 deti naklada do dvou minibusu, vyrazime a zacina brajgl - divenky zacinaji spivat a skakat v aute, z cehoz na oko sice ridici uplnou radost nemaji, ale je to v podstate zabavny a docela roztomily. Na univerzite jsme za cirka pul hodiny a vse probiha tak jak ma - videa natesenych deti predevsim u nich, ale i u nas sklizeji zaslouzeny uspech. Videa jsou to primitivni, tezko to popisovat jako nejaky pribeh, technicka kvalita stejne jako kvalita obsahu je spis tristni nez cokoliv jineho, o tom to ale neni a musim rict ze to ma svoje kouzlo, ta naivita a nadsenectvi, ktery je z toho citit, sice pusobi hodne toporne na druhou stranu vas po chvili odzbroji .) Pak uz akorat zpatky domu - a pripravit se na vecirek.
Snazim se dat se nejak dohromady a premoct unavu, takze ja si varim polivku a snazim se cirka hodinu-dve, se stridavymi uspechy, spat a potom uz vyrazime v noci do Lapy. Popravde vubec se mi nechce jsem utahanej k smrti, na druhou stranu zase rozlucka s Evanem, takze nejak tak ze spolecenskych povinnosti musim. Alespon si davam predsevzeti, ze nebudu moc pit, toho se drzim, a ze se vratim co nejdriv to pujde - to jsem dodrzel v podstate taky.
Žádné komentáře:
Okomentovat